Začalo jednání soudního tribunálu v Haagu o invazi na Ukrajinu. Rusko se nedostavilo
Zástupci Ruska se nedostavili na pondělní jednání Mezinárodního soudního dvora v Haagu, na němž Ukrajina požaduje od nejvyšší soudní instance OSN příkaz přerušit ruskou invazi. Křesla v soudní síni vyhrazená pro ruskou delegaci zůstala prázdná, načež předsedající soudkyně Joan Donoghueová řekla, že lituje ruského rozhodnutí nezúčastnit se jednání.
„Rusko musí být zastaveno a tento soud musí v jeho zastavení sehrát svou roli,“ řekl na úvod ukrajinský zástupce Anton Korynevyč.
Soud bude jednat dva dny, v pondělí svoje argumenty přednese Ukrajina a Rusko má v úterý příležitost odpovědět.
Polsko přijalo v neděli 142 000 ukrajinských uprchlíků. Je to nejvíce od začátku konfliktu
Číst článek
Kyjev soud žádá, aby Rusku přikázal „okamžitě zastavit vojenské operace, jejichž uváděným účelem a cílem je zabránění údajné genocidě a její potrestání“ v separatistických regionech na východě Ukrajiny.
Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu a ruský prezident Vladimir Putin při oznamovaní invaze na Ukrajinu hovořil o „genocidě“, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné.
Kyjev svou stížnost opírá o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, kterou Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat svoje neshody před Mezinárodním soudním dvorem. Kyjev argumentuje tím, že tvrzení o genocidě je smyšlené.
Nátlak na Rusko
Soud by ve věci mohl rozhodnout během několika dní, i kdyby však Rusku přikázal zastavit útok na Ukrajinu, Moskva se podle expertů verdiktem téměř jistě nebude řídit.
Tribunál pak může v případě neuposlechnutí svého rozhodnutí věc předat Radě bezpečnosti OSN, tam má však Rusko právo veta a jakoukoli rezoluci namířenou proti Moskvě tak může zablokovat.
Pondělní a úterní slyšení nicméně dává Ukrajině k dispozici další význačnou platformu, na níž může vyjádřit nesouhlas s postupem Moskvy. „Myslím, že je to součást celkové diplomatické strategie, jejímž cílem je vyvinout co největší nátlak na Rusko,“ řekl agentuře AP Terry Gill, profesor vojenského práva z Amsterdamské univerzity.
