Rusko utužuje spolupráci se Severní Koreou. Hledá tam dělníky i odbytiště zboží

Zatímco ze strany Západu čelí Rusko izolaci kvůli invazi na Ukrajinu, na východě naopak spolupráci utužuje. Po víc než dvou letech se teď obnovilo železniční spojení mezi Ruskem a Severní Koreou, které přerušila pandemie. A ruský vicepremiér Marat Chusnulin už dřív projevil zájem o severokorejské dělníky.

Moskva/Pchjongjang Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kim Čong-un a Vladimir Putin

Přímo ruský prezident Vladimir Putin ji minulý týden v projevu na Valdajském fóru varoval před dodávkami zbraní na Ukrajinu v duchu, že Soulu by se určitě taky nelíbilo, kdyby Rusko dodávalo zbraně Severní Koreji | Zdroj: Reuters

Po víc než dvouleté přestávce po železnici z Ruska do Severní Koreje nezamířily ani vakcíny, ani potraviny nebo něco podobného, ale koně. Konkrétně 30 takzvaných orlovských klusáků, tradičního ruského plemene. Rusové je dlouhodobě dodávají do Severní Koreje, kde jsou cenným artiklem. A nejenom tam, je to obecně velmi ceněné plemeno.

Rusko podle amerických tajných služeb shání miliony kusů dělostřelecké munice a raket v KLDR

Číst článek

V Severní Koreji kůň hraje důležitou roli v tamní mytologii. I Kim Čong-un se nejednou nechal vyfotit na koňském hřbetě.

Dalším nákladem, který poputuje z Rusko do KLDR, by už měly být léky. Ani jedna ze stran neupřesnila, jaké konkrétně.

Japonský deník Jomiuri Šimbun s odvoláním na své zdroje uvádí, že Severní Korea údajně od konce srpna začala očkovat proti covidu, a to právě ruskými a čínskými vakcínami, byť Pchjongjang už loni opakovaně odmítl zahraniční pomoc s pandemií.

Severní Korea a Rusko nejsou pro sebe navzájem klíčovými obchodními partnery. Pro KLDR je v tomto ohledu stěžejní spíš Čína. Totéž platí i pro Rusko.

Severní Korea nemá Rusko tolik co nabídnout. Na druhou stranu se teď Rusko velmi aktivně snaží hledat odbyt pro svoje nerostné suroviny – ropu, plyn nebo obilí.

Obchodní zastoupení v Rusku

Jihokorejská média minulý měsíc informovala, že Pchjongjang se údajně chystá otevřít nová obchodní zastoupení v Rusku. A je tak příhodné znovuobnovení železničního spojení. Tím spíš, že silniční spojení mezi zeměmi neexistuje.

Dělí je jenom kratičká hranice v délce asi 20 kilometrů, přesněji hraniční řeka Tumannaja, přes kterou vede Most přátelství.

Putin píše Kim Čong-unovi. Chce, aby Rusko a Severní Korea rozšířily spolupráci

Číst článek

Vicepremiér Chusnulin nedávno mluvil o tom, že by v Rusku mohli působit dělníci ze Severní Koreje. Zmiňoval to v souvislosti se stavebnictvím, kde se Rusko potýká se zásadním nedostatkem pracovních sil.

Za pandemie totiž ze země odjela řada pracovních migrantů z bývalého Sovětského svazu anebo se přesunuli do jiných, lépe placených oborů – pracují třeba jako kurýři jídla a různých zakázek.

Chusnulin konkrétně zmiňoval až 50 tisíc severokorejských dělníků. Už dřív se ale opakovaně nechal slyšet, že by se prý mohli Severokorejci angažovat i na anektovaných ukrajinských územích při obnově tamní infrastruktury.

V létě Severní Korea uznala nezávislost samozvaných republik na Donbase a v září pak podpořila i tamní pseudoreferenda. A taky na půdě OSN hlasovala proti rezolucím odsuzující ruskou invazi a anexi ukrajinských území.

Bezpečnost Jižní Koreje

Jižní Korea nese nelibě sbližování Moskvy a Pchjongjangu, zároveň je ale v nelehké situaci z hlediska vlastní bezpečnosti.

Severní Korea odpálila nejméně sedmnáct raket, tvrdí Soul. Reagoval testem tří střel vzduch-země

Číst článek

Přímo ruský prezident Vladimir Putin ji minulý týden v projevu na Valdajském fóru varoval před dodávkami zbraní na Ukrajinu v duchu, že Soulu by se určitě taky nelíbilo, kdyby Rusko dodávalo zbraně Severní Koreji.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nicméně rozporoval, že by na Ukrajinu dodávala jakékoliv zbraně. Že poskytla pouze ochranné prostředky – helmy, neprůstřelné vesty nebo zdravotnický materiál.

V uplynulých měsících ale jihokorejské zbraně – tanky, houfnice a stíhačky – nakoupilo Polsko. A Moskva se obává, že namísto Polska by mohly skončit na Ukrajině. Že Polsko je jen prostředníkem.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme