‚Tady je ticho a mohli jsme se i projít.‘ Uprchlíci z východu Ukrajiny nacházejí azyl v milionovém Dnipru

Ukrajinské oblastní město Dnipro – dřívější Dněpropetrovsk – se stalo hlavní zastávkou na cestě obrovské vlny uprchlíků z východní Ukrajiny. Ti prchají nejen z Charkova na severu, ale i od Azovského moře na jihu. Dobrovolníci pro ně otevřeli několik velkých přijímacích center. I na dosud v podstatě nezasažené Dnipro ale v pátek dopadly ruské rakety, které zdevastovaly továrnu na obuv i okolní domy.

Od zpravodaje z místa Dnipro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jedna ze škol na okraji Dnipra se proměnila na místo příjmu a pomoci pro uprchlíky. Ti přicházejí, stavějí se do řady, dostávají pořadové číslo a následně čekají, až je někdo vyvolá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dnipro se stalo oázou pro běžence z východu Ukrajiny

Od dobrovolníků dostanou balíček základních pomoci, jdou si vybrat oblečení a doufají, že dostanou i místo, kde budou moct v bezpečí spát.

„Jsme z Charkova, tam silně bombardovali, ale ozvali se nám dobrovolníci z Dnipra, kteří do Charkova vozí potraviny, že nás můžou evakuovat,“ svěřuje se Radiožurnálu Taťána.

„Problém byl ale v tom, že jsme se kvůli bombardování několik dní nemohli dostat do té části města, kde by nás naložili do auta. Nikdo nás tam nechtěl odvézt za žádné peníze. Nakonec jsme se s dětmi, švagrovou a jejím dětmi vydaly na smluvené místo samy. Nemáme s sebou vůbec nic – oblečení ani povlečení,“ pokračuje žena.

Pomoc školám

Taťána vychovává tři děti. Nejstaršímu je 15, nejmladší má 2,5 roku. „S tak malým dítětem nechci jet dál na západ. Kolegové z práce cestovali vlakem do Lvova 20 hodin. V kupé pro čtyři lidi jich bylo namačkáno 12! Seděly jen ženy a děti – všude, na podlaze - a muži celou cestu stáli. Zaplaťpánbůh, že jsme se dostali sem, do Dnipra. Tady je ticho a mohli jsme se venku i projít. V Charkově děti dva týdny nevyšly ani na ulici.“

Na východ Ukrajiny dorazila první dodávka české humanitární pomoci. Půjde do Charkova i Mariupolu

Číst článek

Byt paní Táni je prý zatím celý, ale nedalekou školu, do které chodily děti, vybombardovali. Její švagrová Olga se vyptává, jak je to u nás v Česku se školou pro děti. Nechce, aby zvlčily, a rozhoduje se, jestli k nám má odjet.

Centrum pro uprchlíky řídí Anna Bratková, jinak úřednice na radnici. „Toto je centrum adresné pomoci ženám a dětem, které přijely z válečné zóny,“ přibližuje pro Radiožurnál.

„Zúžila jsem naši činnost jen na ženy a děti, protože tak jim můžeme rychle a efektivně pomoci. Jsme tady od rána do večera už 14 dní, učitelé této školy a další zaměstnanci. I ředitel dělá, co je právě třeba - jako každý jiný dobrovolník. A se mnou je tu celá moje rodina,“ svěřuje se.

V Dnipru už adresu této školy všichni dobře znají. „Humanitární pomoc sem přivážejí nejen lidé žijící v okolí, ale i velké firmy, korporace, fondy a jiné organizace. Spolupracujeme s americkým fondem USAID a už jsem v kontaktu i s mezinárodní humanitární organizací Člověk v tísni,“ vypočítává. „Pomoc tady nejen rozdělujeme těm, kteří právě přijeli, ale také ji třídíme a odvážíme do kolektivních center, ve kterých uprchlíci žijí.“

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme