Bydlí přímo v pekle. Ukrajinské město zasahuje do válečného pásma, obyvatelé nachází miny a munici

Ruský prezident Vladimír Putin se zatím nechystá uznat samostatnost separatistických útvarů na východě Ukrajiny, což znamená zachování současného stavu. Vlekoucí se konflikt ale těžce dopadá na ty, kteří musí na hranici těchto samozvaných republik žít. Hlavně na ty staré a nemohoucí, kteří nemohou nebo nechtějí ze svých domovů odejít. V Marjince na okraji válečného pásma natáčel zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Tento článek je více než rok starý.

Od zpravodaje z místa Marjinka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lydie Petrovna

Lydije Petrovna ve svém domě v Marjince | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Městečko Marjinka. Jeho okraje zasahují přímo do válečného pásma. Tady, v centru, je to takové předpeklí. Zdejší pekař a protestantský kněz Oleg Tkačenko nakládá do auta základní potraviny pro lidi, kteří bydlí přímo v pekle.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ukrajinské město zasahuje do válečného pásma, obyvatelé nachází miny a munici. Více si poslechněte v reportáži zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu na Ukrajině Martina Dorazína

Ulice se pomalu mění v polní cestu, procházíme kolem přízemních stavení zamaskovaných sítěmi, podél zákopů a provizorních bunkrů. Míjíme tabulky s nápisem: Stůj, jsi v zorném poli odstřelovačů! Všude kolem mohou být miny nebo nevybuchlá munice.

Oleg mi popisuje, jak tady známí našli nevybuchlou minu, v dobré víře ji chtěli odklidit a položili mu ji do kufru auta. Řekl jim od plic něco v tom smyslu, že se nejspíš zbláznili. Měli z pekla štěstí, ale zásoba této suroviny není v těchto končinách nevyčerpatelná.

Stůj, jsi v zorném poli odstřelovačů! | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Příběh Lydie

Navštěvujeme dům staré paní Lydije Petrovny. S vojáky, kteří se jí utábořili u zahrady, má korektní vztahy, ale někdy by je nejradši hnala. Rozryli zahradu, na dvoře vykopali jámu, ale zato vaří. Někdy ji pozvou na jídlo. „Petrovno, dej sem misku,“ volají na ni.

Lydije Petrovna nám ukazuje tu část domu, kterou ostřelování poškodilo – nejvíc střechu, ale místní přišli a položili novou střešní krytinu, přesněji řečeno linoleum.

Sousedi odsud dávno odjeli a v okolí je obydlené jenom jedno stavení. Nastěhovali se tam chlapci, jak Petrovna říká vojákům.

Jen kočka

Lydije se sem přivdala v roce 1960, ale manžel už dávno umřel, děti neměli a švagrová ze sousedního domku utekla. Není to tak dlouho, co jí pošel pes. Zbyla už jen kočka Matylda.

OBRAZEM: Ukrajinci cvičí se zbraněmi. ‚Asi nebudu moc platným vojákem,‘ míní seniorka

Číst článek

Petrovna pobírá důchod - v přepočtu necelé dva tisíce korun. Utratí ho za uhlí, dříví, jídlo a léky. Vodu nemá. V kanystrech ji nosí vojáci, protože Petrovna už rok nevyšla z domu dál než k brance.

To dřív bývaly jiné doby. Takové, jak mají být. Lydije pracovala jako hlavní účetní pošty a pak na okresním výboru strany. Tehdy se cítila potřebná.

Odpovědnost za tuto situaci nese podle Lydie špatné ukrajinské vedení v Kyjevě, jinak ale všechny nazývá svými. Vzpomíná, jak jí babička říkávala: Uvidíš, přijde doba, kdy se naši lidi začnou navzájem zabíjet. Bratr bratra, sestra sestru. Tak se taky stalo.

Ruský prezident Vladimir Putin se Lydiji Petrovně nelíbí. Prý chce, aby všechno bylo po jeho, a to taky nejde. „Putin chce vyvolat třetí světovou válku a trpí tím lidi i Ukrajina,“ povídá Lydije. Ona sama ty nejhorší chvíle strávila ve sklepě.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme