Na ukrajinských hranicích přibývají ruští vojáci. NATO a Spojené státy v případě útoku budou jednat
Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby v pondělí řekl, že Rusko nadále posiluje vojenskou přítomnost podél hranic s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin si podle něj s každým dalším dnem zajišťuje nové vojenské možnosti. Americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz po jednání uvedli, že jejich země a Severoatlantická aliance jsou připraveny společně reagovat na případnou ruskou agresi.
„Je to výrazně nad 100 000 (vojáků) a dál to roste,“ řekl o ruské vojenské přítomnosti na západě země Kirby. „Jen o víkendu jsme viděli, jak pan Putin navýšil možnosti svých sil podél hranice s Ukrajinou a v Bělorusku,“ citovala jej agentura Reuters.
Vystrčil: Státy mají obavy z ruské agrese. Nevím, jestli má Zeman víc informací než NATO či USA
Číst článek
O konfliktu na ukrajinských hranicích v pondělí jednal v Bílém domě s německým kancléřem Olafem Scholzem i americký prezident Biden. Americký prezident po schůzce uvedl, že pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, projekt plynovodu Nord Stream 2 už nebude.
Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev jako členská země aliance pokusí získat zpět poloostrov Krym a ostatní spojenecké země tak „vtáhne do války“ s Ruskem. „Takový konflikt by nikdo nevyhrál,“ prohlásil Putin, který připomněl, že Rusko je významnou jadernou velmocí.
Ukrajina se podle ruského prezidenta už dvakrát pokusila vyřešit otázku Donbasu vojensky a proto teď Rusko požaduje bezpečnostní záruky a do oblasti přesouvá armádu. Spojené státy a země NATO už několik týdnů upozorňují na rostoucí počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic.
Řešení mírovou cestou
Putin po jednání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem nicméně vyjádřil naději, že se situaci kolem Ukrajiny nakonec podaří vyřešit mírovou cestou, a prohlásil, že k řešení situace kolem vzbouřeneckých regionů na východě země nevidí alternativu ke stávajícím mírovým dohodám z Minsku.
Ukrajinci musí mít právo se rozhodnout, zda budou patřit k Západu, řekl na návštěvě v Donbasu Lipavský
Číst článek
„Pokud jde o minské dohody - ať už jsou živé nebo mají nějakou perspektivu nebo ne - domnívám se, že jiná alternativa (k nim) prostě neexistuje,“ prohlásil ruský prezident.
Podle Macrona, který bude v úterý jednat v Kyjevě, také neexistuje jiné než mírové řešení. „Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas,“ řekl Macron. „Jsme ochotní společně pracovat na budování stability a bezpečnosti v Evropě,“ dodal. Putin na tiskové konferenci uvedl, že s Macronem bude po jeho jednáních s ukrajinskou stranou hovořit znovu telefonicky.
Kyjev a jeho spojenci na Západě Moskvu podezírají, že připravuje nové vojenské kroky proti Ukrajině poté, co v roce 2014 anektovala poloostrov Krym a následně podporovala proruské separatisty na východě Ukrajiny. Ruská vláda odmítá, že by chystala invazi do sousední země a varování západních činitelů prezentuje jako protiruskou hysterii.
Podle Severoatlantické aliance Rusko v posledních dnech vyslalo zhruba 30 000 vojáků do Běloruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že je to nejvíc od konce studené války.
Americká společnost Maxar Technologies o víkendu zveřejnila satelitní snímky, které údajně ukazují vojenské jednotky, rakety, raketomety a útočná letadla rozmístěné na třech místech v Bělorusku ve vzdálenosti do 50 kilometrů od ukrajinských hranic.
Spojenci z NATO v reakci na tyto manévry posílají vlastní jednotky do východních zemí aliance. Americký prezident Joe Biden minulý týden nařídil vyslání 3000 dalších vojáků do Polska a Rumunska, někteří tam už dorazili.
