Rusku by se teď příměří hodilo. Západ a Ukrajina si ale nepřeje, aby Moskva nabrala dech, věří analytik
V Česku se objevila iniciativa Mír a spravedlnost, která vyzývá k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Bezpečnostní analytik Michal Smetana ale upozorňuje, že příměří automaticky k dlouhodobému ukončení násilí nevede: „Naopak z minulosti víme, že příměří je jenom intermezzo, ve kterém strany nabírají dech a potom pod jakoukoli záminkou obnovují vojenské operace.“ Příměří tak válku protahuje a v tomto případě by navíc disproporčně zvýhodnilo Rusko.
„Rusko by si teď velmi potřebovalo dopřát operační pauzu, nějakým způsobem překlenout zimu, která je pro něj komplikovanější než pro Ukrajinu, naplno využít mobilizačního potenciálu, zkonsolidovat své síly a poté pokračovat v konfliktu. A to si nikdo – ani Ukrajina, ani Západ – nepřeje,“ vysvětluje Michal Smetana z Katedry bezpečnostních studií z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Mír bychom si rozhodně všichni měli přát a rozhodně je to cíl, kam se musíme dostat. A většina válek vždy ve finále končí mírovou smlouvou,“ uznává Smetana.
Je tu ale problém. Rusko by totiž muselo přistoupit na základní princip zvaný status quo ante bellum. „Tedy že se situace teritoriálně vrátí tam, kde byla před válkou. Tedy že nedovolíme územní zisky na základě útočné války. Pak nikdo mírovým rozhovorům nebude bránit,“ ujišťuje analytik.
S tím ale Rusko zatím nesouhlasí, a naopak tvrdí, že míru může být dosaženo pouze tehdy, pokud Ukrajina uzná Ruskem formálně anektovaná území. Ta ale podle mezinárodního práva patří Ukrajině, vysvětluje Smetana.
Nejtěžší boje na frontě. Rusové v Soledaru změnili taktiku, učí se od Ukrajinců, říká zpravodaj
Číst článek
„Útočná válka s cílem získat jakékoli teritorium je v mezinárodním právu zakázaná, neakceptovatelná. A navíc jde o situaci, která je dlouhodobě velmi nestabilní,“ upozorňuje odborník a dodává:
„Pokud by Rusko kontrolovalo podstatnou část ekonomicky důležitého území Ukrajiny, tak to velmi pravděpodobně povede k dalšímu kolu války, které může být stejně, nebo ještě více krvavé než tohle.“
Zničující pro Ukrajinu by bylo i rozhodnutí, že přistoupí na výměnu míru za podstoupení svého území Rusku.
„Opět by to dlouhodobě přineslo obrovské napětí a nestabilní situaci, protože bychom měli dvě země, které spolu budou sdílet militarizovanou hranici a budou mít nevyřešené teritoriální spory. Cílem proto není jen spravedlivý mír, ale hlavně stabilní mír. Tedy mír, který nepovede k dalšímu konfliktu.“
Zbraně pro Ukrajinu
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že západní dodávky zbraní „nenaruší proces dosažení cílů ruské zvláštní vojenské operace“.
Dodávky zbraní jsou pro Ukrajinu podstatné, díky nim Rusové nemají vzdušnou nadvládu, tvrdí analytik
Číst článek
„To není pravda,“ nesouhlasí Michal Smetana. „Dodávky zbraní na Ukrajinu ovlivňují dynamiku konfliktu a pro Ukrajinu je velmi důležité je získávat. A pokud by je Ukrajina nedostávala od počátku války, tak by pravděpodobně nyní byla ve velmi odlišné situaci.“
Západ si od zbraní a podpory, které na Ukrajinu posílá, slibuje, že Kyjev bude schopen osvobodit minimálně ta území, které Rusko okupuje od loňského února.
„Je tam samozřejmě i varianta, že by se Ukrajina pokusila vojensky osvobodit území anektovaná Ruskem i předtím, to znamená Krym. A to je něco, s čím souhlasí i ukrajinské obyvatelstvo.“
Pokud by se to podařilo, pak by se musela zapojit diplomacie a vytvořit dlouhodobě stabilní uspořádání.
„Každá válka má vliv na dynamiku domácí politiky. Nevíme, co se stane v Rusku ve chvíli, kdy bude vytlačeno z těchto území. Nevíme, jak budou reagovat ruské elity, obyvatelstvo a sám Vladimir Putin,“ upozorňuje odborník na mezinárodní bezpečnost.
Írán, Čína, Indie a KLDR
Zatímco Ukrajina spoléhá na západní dodávky zbraní, Rusko získává zbraně především z Íránu. „Dlouhodobě se předpokládá, že Rusko se snaží dostat od Íránu například rakety středního doletu,“ říká Smetana.
Také se spekuluje o Spojení Ruska se Severní Koreou. „K tomu existuje velmi málo informací, ale předpokládáme, že alespoň nějaké typy munice Korea dodává.“
„A pak se Rusko spoléhá na státy, jako je Indie a Čína. Ne ve smyslu aktivní podpory, spíše aby země zůstaly jako ekonomický partner a trh, který může Rusko využívat ve chvíli, kdy na něj dopadají západní sankce,“ uzavírá Michal Smetana.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
