Když Rusko uvidí slabost, tak jako každý predátor půjde po slabém místě, hodnotí analytik Pojar
Jednání Severoatlantické rady s Ruskem by se mohlo uskutečnit 12. ledna. Do té doby bude Kreml zřejmě dál hrát kartu zvyšování napětí v regionu, domnívá se stálý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. S tím souhlasí publicista Jiří Just, který si myslí, že hrozba vpádu ruských vojáků na Ukrajinu zatím stále trvá.
„Vladimir Putin naznačuje, že jakákoli dohoda, která by mohla vzniknout, je pro Rusko velice důležitá. A on se určitě nebude chtít vzdát svého triumfu – nátlaku na Ukrajinu a tedy i na Evropskou unii a NATO,“ tvrdí Just.
Mohlo by přímé jednání představitelů Severoatlantické aliance a Ruska uklidnit situaci u hranic s Ukrajinou, kde se v posledních týdnech nahromadily ruské jednotky?
Je ale přesvědčen, že jde primárně o poziční hru a diplomatický nátlak: „Nemyslím si, že by Rusko chtělo vtrhnout na Ukrajinu a odkousnout si další její část jako v roce 2014.“
To, z čeho Kreml podle publicisty žijícího v Moskvě nesleví, je možné členství Ukrajiny, ale také Moldavska nebo Gruzie v NATO. „To je ta červená linie, kterou nebudou chtít překročit,“ míní.
V tomto ohledu nabízí určité možnosti summit Severoatlantické aliance v Madridu, který se má konat v lednu příštího roku. Na něm by mohlo dojít k vydání rezoluce, která bude princip otevřených dveří nastavený v roce 2008 regulovat, uvažuje redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž. Ze strany Spojených států si ale závaznou deklaraci o nepřijetí Ukrajiny nebo dalších zemí do NATO představit nedokáže.
Putin na tiskové konferenci: Rozšiřování NATO na východ je nepřijatelné, chceme bezpečnostní záruky
Číst článek
Bezpečnostní analytik a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar, který také radí premiérovi, nicméně připomíná, že v dané chvíli se o jakémkoliv připojování Ukrajiny nebo Gruzie nedá vůbec hovořit. „To v tuto chvíli není na stole,“ konstatuje.
Z pohledu odborníka na bezpečnost by bylo nemoudré Rusku ustupovat. Obratem totiž přijdou nové požadavky a to by k deeskalaci napětí nepřispělo.
„Byl bych ale také opatrný se siláckými řečmi – zachovejme chladnou hlavu a racionální uvažování. To je ta nejlepší cesta,“ radí Pojar.
Česká republika by podle něj měla držet pozici, kterou aktuálně má, a totéž platí v případě celé Evropské unie. „Když Rusko uvidí slabost, tak samozřejmě – jako každý správný predátor – půjde po slabém místě. Když ale uvidí rozhodnost, sílu a neústupnost, tak to do svých plánů také zakalkuluje.“
Dialog a udržování základních kanálů komunikace je ale namístě i uprostřed krize, upozorňuje velvyslanec Landovský. „Řekl bych, že je to dokonce povinnost zodpovědných států a aliancí. Smyslem je budování vzájemné důvěry, která potom umožňuje snižovat napětí,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Lukáše Matošky.
