‚Nucená loajalita i stvrzení výdobytků agrese.‘ Ruské pasy už získalo přes půl milionu obyvatel Donbasu

Podle nedělního prohlášení ruského ministerstva vnitra získalo ruský pas už zhruba 527 tisíc obyvatel Doněcku a Luhansku. Moskva tak dál pokračuje v takzvané pasportizaci oblastí na východě Ukrajiny, kterou ostře odsuzuje nejen Kyjev, ale také Evropská unie. Jak upozorňuje odborník na Rusko Jan Šír, rozdávání pasů lze chápat nejen jako snahu o „cementování“ současného stavu, ale také jako hledání možné záminky pro vojenské angažmá na Ukrajině.

Analýza Moskva/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden z ozbrojenců takzvané Luhanské lidové republiky | Zdroj: Reuters

S rozdáváním ruských pasů obyvatelům východní Ukrajiny začala Moskva přesně před dvěma lety. Na samém začátku stál dekret o urychleném přiznávání ruského občanství obyvatelům žijícím v Luhanské a Doněcké oblasti, který 24. dubna 2019 vydal ruský prezident Vladimir Putin.

O napojení domobranecké skupiny na ruské zpravodajské služby nemám pochybnosti, říká slovenský novinář Forró

Číst článek

Prezidentský výnos, podle kterého jsou ruské úřady povinny žádost o občanství vyřídit ve lhůtě do tří měsíců, tehdy Ukrajina označila za agresi a odsoudila ho i řada evropských států. O dva měsíce později se pak proti němu postavily i členské země Evropské unie, které ve společném prohlášení uvedly, že dekret odporuje takzvaným minským dohodám.

Mezinárodní kritika Moskvu nezastavila, za poslední dva roky tak ruský pas získalo už více než půl milionu Ukrajinců, uvedlo v neděli ministerstvo vnitra.

„Určitě to není málo. Tento mechanismus Rusové standardně používají ve vztahu k sousedním zemím, se kterými jsou v konfliktu. V politických vědách se tomu říká pasportizace. Jde o instrument, prostřednictvím kterého si Rusko tvoří právní pouto s obyvateli cizího státu,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

„V souvislosti s ruskou doktrínou intervencionismu a takzvanou ochranou ruských občanů a jejich zájmů se tím z pohledu Moskvy vytváří causus belli (výraz z mezinárodního práva, který označuje incident postačující jako důvod k vyhlášení – pozn. redakce) pro to, aby se v těchto územích mohli vojensky angažovat,“ podotýká odborník na Rusko.

Vydávání ruských pasů označuje za „tajnou zbraň“ Ruska ve válce proti Ukrajině také odborník think-tanku Atlantic Council Peter Dickinson, který připomíná několik podobných případů z minulosti. Před anexí Krymu v roce 2014 Moskva udělovala ruské občanství také obyvatelům tohoto ukrajinského poloostrova a pokračovala v této politice i během následujících sedmi let okupace.

Cílené rozdávání ruských pasů nicméně Moskva praktikovala už předtím, například v případě Moldavska nebo Gruzie, kterou Rusko v roce 2008 obvinilo z agrese vůči obyvatelům Jižní Osetie a vpadlo na její území. Dickinson a další odborníci nyní vyjadřují obavy z podobného scénáře v případě Doněcké a Luhanské oblasti.

Nucená loajalita k Rusku

Moskva zapojení do konfliktu a vlastní přítomnost na východě Ukrajiny dlouhodobě popírá, Západ má ale jasno v tom, že Rusko obě takzvané „separatistické republiky“ vojensky podporuje a financuje.

Zablokovaná hranice, trvalý risk postihu, přerušené rodinné vztahy. Novinářka o životě v povstaleckém Donbasu

Číst článek

Ukrajina pak Doněckou a Luhanskou oblast bere jako Ruskem okupovaná území a tímto způsobem je na celou situaci potřeba nahlížet také podle Šíra.

„Rozdáváním pasů Rusové usilují o stvrzení výdobytků ruské agrese na východě Ukrajiny. Jedná se tedy o určitý prostředek cementování současného stavu, kdy jsou tato území odtržená od Ukrajiny. V případě, kdy by mělo dojít na deokupaci a k následné reintegraci těchto území, bude to prakticky jen velmi těžko proveditelné, protože už se do toho vloží právní spor, protože Rusko bude považovat lidi s ruským pasem za své občany,“ vysvětluje politolog, podle kterého tím Rusko porušuje mezinárodní právo.

Pro obyvatele žijící na okupovaných územích navíc „pasová politika“ Kremlu může znamenat ztrátu některých práv, které jako občané mají. Rádio Svobodná Evropa například připomíná Putinův dekret, který začal platit 20. března na Krymu a který osobám bez občanství nebo občanům jiných zemí zakazuje na určitých územích poloostrova vlastnit půdu.

Podle serveru Moscow Times se opatření vyvlastňující půdu cizincům dotklo zhruba 11 tisíc lidí, většinou Ukrajinců. Server zmiňuje mimo jiné příběh učitelky z Kyjeva, která v roce 2012 zdědila po babičce domek s výhledem na přístavní městečko Kerč, koncem března jí ale přišel dopis, podle kterého má pozemek prodat krymským úřadům. Podle Moscow Times se dekret v první řadě týká oblíbených pobřežních oblastí, jako je právě Kerč, Sevastopol, Jalta nebo Jevpatorija.

„Rusko těmto lidem pasy nerozdává proto, že by jim chtělo pomoct. Je to spojeno s nepřímými výhrůžkami a situacemi, které pro tamní populaci mohou být velmi nekomfortní. Pokud pas nepřijmou, nemohou například pokračovat dál v zaměstnání ve státních strukturách a podobně. De facto tak nutí chráněné obyvatelstvo na okupovaných územích k loajalitě a tohle je v rozporu se Ženevskou konvencí, ale málo se o tom mluví,“ upozorňuje Šír.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil frontovou linii na východě země (duben 2021) | Zdroj: Reuters

Hromadění vojáků u hranic

Nebezpečí ruské „pasportizace“ východní Ukrajiny světu připomněla i nedávná eskalace napětí mezi Moskvou a Kyjevem a následná mobilizace ruské armády v blízkosti ukrajinských hranic. Analytik think-tanku Atlantic Council v tomto kontextu poukazuje na slova některých ruských představitelů včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který hovořil o nutnosti „chránit ruské občany“ na Donbasu, pokud situace na východní Ukrajině bude eskalovat.

Plánují Rusové konflikt na Ukrajině? Připomíná to události před válkou v Gruzii, říká odborník

Číst článek

V podobném duchu se na počátku dubna vyjadřoval také zástupce šéfa kanceláře ruského prezidenta Dmitrij Kozak. „Pokud tam bude, jak říká náš prezident, způsobena Srebrenica, patrně se budeme nuceni postavit na jejich obranu,“ uvedl Kozak s tím, že by začátek velké vojenské operace ze strany Kyjeva v oblasti Donbasu znamenal „začátek konce Ukrajiny“.

„V tom nejhorším možném scénáři mohou nedávná prohlášení Moskvy o potřebě bránit ruské občany na východní Ukrajině předjímat plány na začlenění Donbasu do Ruské federace podobně jako v případě anexe Krymu v roce 2014. To by pro Kreml ale znamenalo velké náklady s omezenými výhodami,“ píše Dickinson.

Pravděpodobnějším scénářem se podle něj proto jeví intervence ruské armády v pozici „mírových sil“. Jakmile by ale „ruští mírotvorci“ jednou oficiálně zavítali na Donbas, bylo by téměř nemožné je odsud dostat, míní analýza Atlantic Council.

Ani jeden z těchto scénářů se prozatím nenaplnil, obavy vyvolané dubnovou eskalací napětí na rusko-ukrajinských hranicích ale stále nevymizely. V polovině týdne navštíví Kyjev americký ministr zahraničí Antony Blinken, aby s prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími ukrajinskými představiteli projednal události posledních týdnů a potvrdil Kyjevu „neochvějnou podporu“ USA v době pokračující ruské agrese.

Rusko žádá kapitulaci

Zatímco ruská strana prezentuje masovou mobilizaci armády jako vojenské cvičení, analytici nabízejí hned několik interpretací toho, co Moskva vysláním vojsk a armádní techniky k ukrajinským hranicím vlastně sledovala. Mnozí to vnímají jako test nové americké administrativy, demonstraci síly i jako snahu Kremlu donutit Kyjev k ústupkům. Tak na dubnové události nahlíží i odborník Univerzity Karlovy.

Odkrývání historie Rusové chápou jako útok, jako projev nevděku za osvobození, myslí si historik

Číst článek

„Ve vztahu k Ukrajině šlo hlavně o to donutit Zelenského, aby jednal napřímo s nestátními aktéry, které Rusko v rámci své ozbrojené kampaně na Ukrajině kontroluje,“ tvrdí Šír, podle kterého se tak Rusko snažilo přimět Ukrajinu k plnění politických ustanovení minských dohod – především k ústavní reformě, která by poskytla zvláštní práva a určitou decentralizaci takzvaným lidovým republikám v Doněcku a Luhansku.

Na něco takového ale Kyjev odmítá přistoupit, dokud nebude naplněná vojensko-bezpečnostní část dohod a nedojde ke stažení vojenských jednotek a navrácení kontroly nad rusko-ukrajinskou hranicí.

Jak pro iROZHLAS.cz v dubnu upozornila ukrajinistka Lenka Víchová, k těmto politickým ústupkům se Moskva snažila zemi donutit už za vlády prezidenta Petra Porošenka a pokračovala v tom i po nástupu Zelenského do funkce. „Po dvou letech Zelenského vlády ale Moskva pochopila, že prezident její očekávání nenaplní, a to je také důvod současné eskalace,“ uvedla Víchová, podle které ale žádný ukrajinský prezident nemůže udělat to, co po něm Rusko žádá.

„Jde stále o to samé – Rusko nutí Ukrajinu k tomu, aby jednala pouze s představiteli okupovaného území a aby se o válce jednalo jako o vnitřním konfliktu na území Ukrajiny, na to ale Kyjev nemůže přistoupit. Ukrajina také nemůže přistoupit na federalizaci a na to, aby Ukrajina začala plnit politické body minských dohod, aniž by byla vyřešena bezpečnostní situace a došlo ke stažení ozbrojenců a těžké vojenské techniky,“ popsala ukrajinistka s dodatkem, že takový postup by de facto znamenal kapitulaci Ukrajiny.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme