Další hromadný hrob. V Kyjevské oblasti Ukrajinci dosud našli hroby s 900 těly, řekl Zelenskyj
V Kyjevské oblasti byl objeven další hromadný hrob s těly 900 civilistů. Podle agentury Unian to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s představiteli polských médií. Zelenského mluvčí později uvedl, že byl prezident špatně pochopen. Uvedený počet těl se týkal všech hromadných hrobů nalezených v Kyjevské oblasti, nikoliv jen těch nových. Ukrajinský prezident prohlásil také, že ruské síly pálily těla zabitých v mobilních krematoriích, což ztíží vyšetřování zločinů, a že nikdo neví, kolik lidí na Ukrajině dohromady zemřelo.
„Zametají stopy... ale nehledě na to, že (zabité) spalovali, tak se v Kyjevské oblasti našel další hrob s 900 těly. Kolik lidí dohromady zemřelo, nikdo neví,“ citovala Zelenského agentura Unian. Stanice BBC později upozornila, že Zelenského mluvčí výrok korigoval. Uvedených 900 těl se týkalo všech hromadných hrobů nalezených v Kyjevské oblasti. Podle mluvčího prezident neudělal ve svém proslovu jasnou pauzu mezi tvrzením, že byly nalezeny nové hroby, a tvrzením o počtu 900 těl, což vedlo k nedorozumění.
Procházková: Pokud civilisté z Azovstalu odejdou, Rusové obránce Mariupolu zlikvidují
Číst článek
Podle agentury Unian úřady nalezly dva nové hroby v obci Borodjanka s těly devíti civilistů. Prezident země, která už od 24. února vzdoruje ruské vojenské agresi, také podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že podle odhadů ukrajinských úřadů Rusové nezákonně deportovali půl milionu Ukrajinců do Ruska.
Ukrajinský prezident podtrhl, že je potřeba tyto zločiny potrestat. „Lidé budou zatýkáni, přijdou rozsudky. Je to otázka času,“ řekl. Podotkl také, že tuto práci může ztížit řada faktorů, například pomalá práce mezinárodních institucí, nedostatek důkazů, které nyní pomáhají shromažďovat také forenzní experti z několika evropských zemí, nebo absence těl.
Několik rozsáhlých masových hrobů bylo dříve nalezeno u okupovaného Mariupolu. Radnice odhadla, že v těchto hrobech Rusové pohřbili 3000 až 9000 obyvatel města. Po odchodu ruských vojáků našly ukrajinské úřady stovky nových hrobů například také v Irpini u Kyjeva. Ve městě podle údajů ke konci března zahynulo 300 civilistů.
Hromadné hroby byly nalezeny také v nedaleké Buče, kde se našly také důkazy o znásilňování a dalších zvěrstvech okupační armády. Starosta města v sobotu uvedl, že úřady doposud objevily těla 412 obyvatel.
Světová zdravotnická organizace
Ukrajina a desítky dalších zemí vyzvaly šéfa evropské sekce Světové zdravotnické organizace (WHO), aby svolal naléhavé zasedání věnované zdravotním dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Uvedla to agentura Reuters.
Brit bojující za Ukrajinu se měl vzdát Rusům. Ti zveřejnili nahrávku z jeho výslechu
Číst článek
Dopis, který tento týden odeslalo ukrajinské diplomatické zastoupení v Ženevě, kde sídlí i WHO, podepsalo 38 dalších zemí z Evropy, včetně Německa, Británie a Francie. Státy v něm po regionálním šéfovi WHO Hansi Klugem požadují, aby svolal naléhavé zasedání, a to nejpozději 9. května.
Mluvčí evropské sekce WHO, která má celkem 53 členů, v reakci uvedl, že organizace žádost obdržela a navrhne na 10. květen zvláštní online jednání.
Signatáři dopisu také navrhují, aby se k problematice vyjádřil i šéf celé WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na květnovém zasedání delegací členských zemí. Na něm bude 194 členských států rozhodovat o zásadních reformách, které mají pomáhat předcházet pandemiím.
Světová zdravotnické organizace od únorového začátku války zaznamenala téměř 180 útoků na zdravotnická zařízení a infrastrukturu na Ukrajině, které si vyžádaly 73 životů.
Mrtvý bod
Riziko, že mírové rozhovory s Ruskem skončí, je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vysoké. Může za to podle něj hněv Ukrajinců způsobený ruskými zvěrstvy. Uvedla to agentura Interfax-Ukraina.
Česko zatím poslalo Ukrajině vojenský materiál téměř za tři miliardy. Chystá další pomoc spolu s Německem
Číst článek
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak podle agentury Reuters řekl, že se v mírových rozhovorech podařilo dosáhnout výrazných výsledků. Kyjev teď ale podle něj mění svůj postoj, a to na příkazy z Washingtonu a Londýna.
Zelenskyj na dotaz polského novináře uvedl, že řada Ukrajinců chce po tom, co se stalo v Buči nebo Mariupolu, ruské vojáky prostě zabíjet. „Když existují takové postoje, je těžké mluvit o čemkoliv,“ poznamenal.
Zároveň ale dal ukrajinský prezident znovu najevo připravenost jednat s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, který podle něj na ruské straně o všem rozhoduje. Moskva na jednání na nejvyšší úrovni zatím nepřistoupila.
Stockholm přejmenoval část parku sousedícího s ruskou ambasádou na náměstí Svobodné Ukrajiny
Číst článek
Lavrov v pátek naopak obvinil Kyjev, že může za to, že rozhovory uvázly na mrtvém bodě. Ukrajina prý podle něj „chce neustále hrát hry“.
Šéf ruské diplomacie také zopakoval, že dodávky zbraní na Ukrajinu ze zahraničí jsou pro ruské síly legitimní cíl.
Zároveň ale zdůraznil, že Rusko se nepovažuje za stát, který by byl ve válce s NATO. Takový vývoj by podle něj zvýšil riziko jaderné války, což se nesmí stát. Rusko nikomu jadernou válkou nevyhrožuje, mluví o ní jen západní země, tvrdí šéf ruské diplomacie.
Moskva se přitom o jaderných zbraních během války proti Ukrajině zmínila několikrát. Už krátce po začátku ruské invaze - 27. února - Putin nařídil uvést jaderné síly do „zvláštního režimu“ bojové pohotovosti.
