‚V Evropě hrozí válka.‘ Chování Ruska se podle německého kancléře nedá nijak ospravedlnit
Evropská unie může zbytek zimy zvládnout i bez dalších dodávek ruského plynu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová to řekla na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Na otočku v sobotu míří do Bavorska i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle německého kancléře Olafa Scholze hrozí Evropě válka. Míní, že se musí pořád sázet na diplomacii, ale lidé už nemohou být naivní.
„V Evropě znovu hrozí válka a hrozba rozhodně není zažehnaná,“ řekl Scholz. Poukázal na to, že kvůli rusko-ukrajinské krizi upadají do pozadí další významné výzvy, jako jsou pandemie nemoci covid-19 a tažení proti klimatickým změnám.
Putin už eskalací dosáhl mnohého. Začíná se mu ustupovat a může se cítit silný, říká analytik Stulík
Číst článek
Scholz se v projevu ohradil proti používání síly v mezinárodním společenství a snaze posouvat hranice států. „Nynější mezinárodní systém je založen na spolupráci,“ řekl. Proto podle něj nemá ospravedlnění rozmístění více než 100 000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou.
„Útok na Ukrajinu by byl chybou,“ uvedl. V takovém případě jsou podle kancléře Německo a západní státy připraveny uvalit na Moskvu bezprecedentní politické, ekonomické a geostrategické sankce.
Opět zopakoval, že Německo a Západ jsou připraveny s Moskvou jednat. „Nedělám si žádné iluze, že bychom vše rychle vyřešili. Nejde ale o nic menšího než o zachování míru v Evropě,“ řekl. Uvedl, že i na základě svého úterního setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vnímá, že Moskva stále o diplomacii stojí.
V debatě, která na Scholzův projev navázala, kancléř řekl, že otázka vstupu Ukrajiny do NATO není vůbec aktuální. „Nestane se tak ani v nejbližších letech a Putin to ví. Argumentuje ale tím, že je to výhledové riziko, takže může jednat tak, jak nyní jedná,“ řekl.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Uvedl, že o rozšiřování je ale třeba otevřeně hovořit. „My nyní ale v Evropě čelíme konfliktu kvůli otázce, která není na pořadu dne. A to je nepřijatelné,“ řekl.
Východ Ukrajiny po mobilizaci separatistů: rostoucí počet porušení příměří i první oběti mezi vojáky
Číst článek
Scholz se v diskusi vrátil k Putinově prohlášení na společné úterní tiskové konferenci, že situace na Donbasu je genocidou. „To je směšné,“ prohlásil v sobotu Scholz. Putin slovy o genocidě v úterý reagoval na Scholzovo zdůvodnění zásahu NATO v bývalé Jugoslávii. Kancléř totiž řekl, že akce NATO zabránila genocidě.
Kancléř se v projevu také přihlásil k obranným závazkům Německa. Berlín podle něj spojencům dluží navýšení investic do armády, které jsou stále pod dvěma procenty výkonu ekonomiky, na kterých se členové NATO dohodli.
Změna pravidel
„Jsme svědky od očí bijících pokusů změnit pravidla mezinárodního systému,“ řekla von der Leyenová, podle které o změny usilují společně Rusko s Čínou. „Usilují o novou éru, kdy chtějí nahradit současná mezinárodní pravidla,“ uvedla. Poznamenala, že Rusko používá sílu místo diplomacie a zastrašování místo sebeurčení. „Doufejme ale, že diplomacie zvítězí,“ řekla.
Rusko by při konfliktu s Ukrajinou spoléhalo na dělostřelectvo. Odradit je můžou javeliny, říká expert
Číst článek
V projevu hovořila o tom, že Evropská unie vznikla s ideou zachování míru v Evropě, kde nyní hrozí konflikt. „Největší hrozbou autokratických režimů jsou prospívající demokracie,“ zdůraznila s tím, že Evropa chce pomoci Ukrajině v její cestě k lepší budoucnosti. Uvedla, že samo Rusko si svým chováním cestu k budoucí prosperitě uzavírá.
Šéfka Evropské komise zopakovala postoj západních zemí, že v případě ruského útoku na Ukrajinu ponese Moskva tvrdé hospodářské a politické následky, které budou mít dopad i na ruské ekonomické zájmy.
4:26
Na východ od ukrajinského Mariupolu jsou stále zaminované oblasti. O pořádek se tam stará armáda
Číst článek
Hovořila také o energetické bezpečnosti Evropy, která by mohla být Ruskem ohrožena. „Mohu prohlásit, že v případě plného přerušení dodávek plynu z Ruska tuto zimu překonáme,“ řekla.
Uvedla, že ruská plynárenská společnost Gazprom dodávala v posledních šesti měsících jen ty nejmenší možné objemy plynu, jak jí smlouvy umožňují. „Mají smlouvy, podle kterých musí platit, nebo doručovat plyn. Často si vybírají platbu místo dodávek plynu,“ uvedla.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vzkázal, že Rusko ještě může změnit názor a zasednout k vyjednávání. Nejspíš si ale už připravuje půdu pro zdůvodnění agrese – a to sérií útoků, které by mohla svalit na Ukrajinu. Rusko podobná tvrzení odmítá a západ viní z propagandistické kampaně.
Posílení východního křídla
Spojené státy budou bránit členy Severoatlantické aliance, pokud budou napadeny. V sobotu to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásila viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Varovala Rusko, že případná invaze na Ukrajinu povede nejen k ekonomickým sankcím, ale také k výraznému posílení východního křídla NATO. Zároveň vyzvala Moskvu k dialogu.
3:20
‚Chcete do NATO? Sebereme vám ústavu.‘ Většina Rusů věří ohledně Ukrajiny státní propagandě a viní Západ
Číst článek
„Každý stát si může svobodně rozhodnout o své příslušnosti k mezinárodním organizacím. Suverenita a územní celistvost všech zemí musí být respektována a hranice států nemohou být měněny silou,“ řekla Harrisová.
Zdůraznila, že toto jsou principy, které Evropě po dvou světových válkách zajistily do té doby nevídané období míru, které je nyní Ruskem ohroženo. „Základy evropské bezpečnosti nyní na Ukrajině čelí přímé hrozbě,“ uvedla.
Harrisová se ostře vyhradila proti ruskému chování, které se podle ní odvíjí podle jasného scénáře. „Rusko se bude odvolávat na nevědomost a nevinnu. Vytvoří falešné záminky pro invazi. Soustředí jednotky a palebnou sílu na dohled. Už nyní dostáváme zprávy, které se zdají být provokacemi. Vidíme, jak Rusko šíří dezinformace,“ řekla.
Rusko vyzkouší v sobotu spolehlivost jaderných zbraní. ‚Plánované cvičení,‘ tvrdí Moskva
Číst článek
Postup Ruska podle Harrisové ale neodrazuje Spojené státy od dodržování právních principů a smluvních závazků. Zdůraznila, že článek pět je základem NATO. Tento článek aliančních smluv uvádí, že útok na jednoho člena NATO znamená útok na všechny.
Uvedla, že pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, bude čelit bezprecedentním sankcím. „Budeme cílit na ruské finanční instituce a ekonomické zájmy,“ řekla. „U ekonomických opatření se ale nezastavíme, zásadně posílíme východní křídlo NATO,“ zdůraznila Harrisová.
Poznamenala také, že NATO kvůli vyhroceným vztahům s Moskvou již nyní posiluje své pozice ve východních členských státech a že USA poslaly do Polska, Rumunska a Německa dalších 6000 vojáků.
