Přeběhlíci, udání, nedostatek, emigrace. Život v Rusku začíná připomínat Sovětský svaz

Život v Rusku se začíná v některých ohledech podobat tomu, jak se v zemi žilo v době Sovětského svazu – do běžného života lidí se totiž začínají vracet fenomény a situace, které do svobodné země spíš nepatří, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena pracuje na počítači v Gorkého parku v Moskvě

Žena pracuje na počítači v Gorkého parku v Moskvě | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Dlouhá vláda ruského prezidenta Vladimira Putina byla a je do určité míry živena nostalgií po Sovětském svazu. Pozorovat jsme to mohli například v symbolické rovině při obnovení státní hymny ze sovětské éry, byť s upraveným textem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Samotný Putinův režim má ale i znaky totalitní sovětské vlády, ať už mluvíme o přísné politické hierarchii, státním dohledu nad médii nebo o perzekuci odpůrců Kremlu.

Třetí měsíc od začátku invaze na Ukrajinu Moskva stále silněji pociťuje dopady západních sankcí. Spolu s tím se do Ruska vracejí fenomény, nedostatky a podmínky, které si Rusové pamatují z dob před pádem železné opony.

Rádio Svobodná Evropa proto sepsalo seznam slov, frází a pojmů, o kterých si mnozí mysleli, že už je po rozpadu Sovětského svazu používat přestanou a zapomenou na ně.

Jedním z těchto slov je „udání“. Někteří Rusové, kteří nesouhlasí s politikou Vladimira Putina, se pokoušejí všemi možnými cestami vyjádřit odpor k agresi Moskvy proti Ukrajině. Například učitelé, kteří ve třídě diskutují o válce, jsou vůči udáním obzvláště zranitelní a ohromujícím tempem také přicházejí o práci.

„Občané se podle The New York Times navzájem udávají a děsivě to připomíná stalinistický teror vyvolaný krutou oficiální rétorikou státu.“

Sovětský disident Sergej Dovlatov ve své novele Zóna z roku 1982 napsal, že ačkoli lidé právem odsoudili sovětského diktátora Josefa Stalina za masové represe a vraždy, je třeba si položit další otázku: Kdo napsal a poslal ty čtyři miliony udání? Napsali je obyčejní sovětští lidé, tvrdí Dovlatov.

V dnešní době je situace podobná, ačkoliv, jak poznamenal americký list New York Times, zatím to není masový fenomén. Občané se podle novin navzájem udávají a děsivě to připomíná stalinistický teror vyvolaný krutou oficiální rétorikou státu. Podle amerického listu tato udání svědčí o obrovské polarizaci v ruské společnosti.

200 tisíc emigrantů

„Emigrace“ je další z termínů, který se vrací do běžného ruského života. Sovětský svaz zažil tři velké vlny emigrace, první po bolševické revoluci v roce 1917 a ruské občanské válce, další vlna přišla během druhé světové války a po ní následovala třetí vlna od 60. do 80. let 20. století.

Ruský úřad zablokoval největší světový web pro šachisty. Důvodem bylo odsouzení války na Ukrajině

Číst článek

Jak píše Rádio Svobodná Evropa, budoucí historikové pravděpodobně označí období ukrajinské války za čtvrtou vlnu emigrace z Ruska.

Je zatím příliš brzy na přesné údaje o počtu Rusů, kteří od začátku invaze na Ukrajinu uprchli ze své země. Magazín The Economist odhaduje, že jen do poloviny března to bylo asi 200 tisíc lidí. Stejně jako předchozí vlny emigrace zahrnuje i tato významné procento vysoce vzdělaných lidí, intelektuálů a vyškolených pracovníků.

Na rozdíl od předchozích vln jsou tentokrát hlavními cílovými destinacemi bývalé sovětské republiky, jako je Arménie, Gruzie, Kazachstán a Uzbekistán, protože západní sankce uzavřely mnoho dalších možností.

Přeběhlíci podlamují ideologii

Další termín, který zažívá smutnou renesanci, je „přeběhlík“. Ze Sovětského svazu totiž utíkaly i významné osobnosti, včetně Stalinovy dcery Světlany Allilujevové, ale také mnoho agentů KGB nebo třeba umělci.

Každý takový odchod podlomil sovětskou ideologii. Letos v březnu podobně opustila Rusko i primabalerina slavného moskevského Velkého divadla Olga Smirnovová. Na sociální síti Telegram 1. března napsala, že se za Rusko stydí.

New York Times označily rozhodnutí Smirnovové za ránu pro hrdost národa. Deník citoval nového šéfa baletky v Nizozemském národním baletu Teda Brandsena, který řekl, že ruští tanečníci ho kontaktují denně. Podle něj se vracíme do studené války.

Černý trh a příděly

Ve slovníku běžných Rusů se stále častěji objevují slova jako „nedostatek“ a „černý trh“. Pravidelně prosakují alarmující zprávy o nedostatku kriticky důležitých léků z dovozu nebo i základních potravin.

V polovině března zavedl největší řetězec potravin na Dálném východě přídělový systém na cukr, sůl a další základní potraviny.

„Cenzura, rozkol v pravoslavné církvi a jiné fenomény z dob před rozpadem Sovětského svazu jsou dnes v Rusku přítomné znovu.“

Kde je nedostatek, tam jsou „farcovčíci“. Rádio Svobodná Evropa vysvětluje, že jde o označení pro obchodníky s tvrdou měnou, džínami, západní hudbou a dalšími produkty, které bylo v Sovětském svazu obtížné sehnat.

Ruský rubl se v prvních týdnech války propadl kvůli západním sankcím, už 15. března pak deník Kommersant informoval o výskytu online měnových transakcí na černém trhu. Noviny citovaly jednu internetovou reklamu, která lákala na prodej dolaru za 150 rublů s tím, že obchodníka zájemci najdou vedle restaurace McDonalds na Kyjevské ulici v Moskvě.

Cenzura, rozkol v pravoslavné církvi a jiné fenomény z dob před rozpadem Sovětského svazu jsou dnes v Rusku přítomné znovu. Podle Rádia Svobodná Evropa se jich ruská společnost navíc hned tak nezbaví. A to ani po ukončení války na Ukrajině.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravila ho Magdaléna Fajtová.

Dobytí Mariupolu může být zásadním obratem ve válce na Ukrajině, poslouží ale i ruské propagandě. Vrátí se do Ruska svobodná média? Válka na Ukrajině mění vztahy Moskvy se zeměmi střední Asie. A jak svůj věk počítají Jihokorejci?

Magdaléna Fajtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme