Expert: Západní tanky zasáhnou do bojů na Ukrajině až na jaře. Teď záleží na výsledku ruské ofenzivy

Mnichovské bezpečnostní konferenci dominuje téma Ukrajiny. V pátek vystoupil s projevem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval k větším a rychlejším dodávkám zbraní. Za Ukrajinu se postavili i německý kancléř Olaf Scholz či francouzský prezident Emmanuel Macron. Čína naopak vyzývá k dialogu. „Nadejde doba, kdy budou mírová jednání zahájena. Teď to ale není realistické očekávat,“ komentuje pro Radiožurnál politolog Ondřej Ditrych.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Součástí dodávek na Ukrajinu budou také německé tanky Leopard 2

Moderní západní tanky by mohly podle politologa Ondřeje Ditrycha zasáhnout do bojů na Ukrajině na přelomu března a dubna (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Německo bylo pod velkým tlakem, aby Ukrajině poslalo tanky Leopard. Kancléř Olaf Scholz teď vyzval k tomu, aby se k Německu co nejrychleji připojily i další země. Podle novináře Martina Ehla mířila kritika například na severské státy. Norsko například posílá jen osm tanků. Proč to tak podle vás je?
Olaf Scholz byl samozřejmě pod velkým tlakem, aby Německo svolilo k exportu těchto tanků, které nemá v arzenálech jen ono samo. Mají ho k dispozici i další země – Polsko, Finsko, Norsko a třeba i Španělsko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Ondřejem Ditrychem

Upozorňuje na to, že i ti, kteří velmi hlasitě volali po tom, aby Německo změnilo svou pozici, teď váhají s příslibem dodání těchto tanků. Je to patrně spíše otázkou času a toho, v jakém jsou tyto stroje vlastně stavu. Německo by mělo dodat první prapor těchto tanků zhruba na přelomu března a dubna. Taková jsou očekávání.

A jak dlouhá je tedy cesta od slibu poslat tanky k tomu, že se opravdu začnou používat na bojišti?
Tato cesta není úplně krátká a vlastně se nedá ani příliš zkrátit, protože je třeba vycvičit ukrajinské tankisty, aby tyto tanky mohli ovládat. Není to tak jednoduché, jako když si sednete do jiného auta. Moderní západní tanky se ovládají jinak, je to jiný způsob boje.

Je proto potřeba výcvik, je potřeba vytvořit logistické zázemí, aby se mohly tyto tankové jednotky skutečně zapojit do bojů – nějakou dobu to trvá. Proto můžeme očekávat, že k tomu dojde až někdy na jaře.

Scholz na mnichovské konferenci: Dodávky zbraní na Ukrajinu válku neprodlužují, je tomu naopak

Číst článek

Mluvili jsme o tom, že Čína vyzývá stále k dialogu s Ruskem. V různých západních státech vidíme i menší nebo větší mírové iniciativy, které vyzývají k tomu, aby Spojené státy nebo Evropská unie také začaly s Ruskem jednat a přiměli k tomu i Ukrajinu. Mají tato hnutí nějaký významnější politický vliv?
Domnívám se, že nyní na Západě panuje jednotný postoj a shoda na tom, že v tuto chvíli dialog s Ruskem možný není – koneckonců to říkal i Emmanuel Macron v pátek na svém vystoupení na Mnichovské konferenci. Jistě nadejde doba, kdy mírová jednání budou zahájena. V tuto chvíli ale není realistické očekávat, že k tomu může dojít. Mírové iniciativy, které volají po ukončení podpory Ukrajiny, jsou v tomto přinejmenším krátkozraké.

Západní představitelé volají po dalších dodávkách zbraní. Budou ale za to očekávat nějaké významnější úspěchy Ukrajiny na bojišti? Aby tato vojenská pomoc mohla nadále pokračovat?
Jistě je důležité, aby Ukrajina vedla svůj obranný boj nadále co možná nejúspěšněji, ale nedomnívám se, že by to bylo takto jednoznačně podmíněné. Můžeme doufat, že probíhající ruská ofenziva nepovede k výrazným úspěchům na ruské straně. Velmi pravděpodobně ji bude na jaře následovat i ukrajinská protiofenziva. Potom se uvidí, jaký bude stav na bojišti.

Prezident Zelenskyj ve svém projevu také apeloval na země globálního jihu, že je potřeba bojovat proti Rusku, a to například i na informační frontě. Měl šanci nějak ovlivnit postoj třeba afrických zemí k rusko-ukrajinskému vojenskému konfliktu?
To není úplně jednoduché říci. Domnívám se, že se (ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, pozn. red.) soustředil možná více na Západ, kvůli zajištění větší podpory pro Ukrajinu. Země globálního jihu lze oslovit tím – a hovořil o tom třeba i zmíněný Emmanuel Macron –, že válka na Ukrajině je neokoloniální, imperiální válkou.

Na druhou stranu země globálního jihu mají řadu důvodů, proč k tomuto konfliktu nemají stejný vztah, jako máme třeba my ve střední Evropě nebo obecně v transatlantickém prostoru. Ten konflikt jim může připadat vzdálený. Hodnoty, o které v něm jde, jsou pro tyto země trochu abstraktní – třeba s ohledem na jejich lokální problémy, které mohou cítit, že byly v minulosti ze strany globálního severu přehlíženy.

Věra Štechrová, pik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme