Rusko by při konfliktu s Ukrajinou spoléhalo na dělostřelectvo. Odradit je můžou javeliny, říká expert
Navzdory údajnému stahování ruských jednotek od hranic zpět na základny, jak to tvrdí Moskva, napětí okolo Ukrajiny neklesá. Ke středeční invazi ale nedošlo. Podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií při Univerzitě obrany za tím mohou být i dodávky zbraní, které západní státy poskytly Ukrajině. Jak řekl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz, Rusko by mělo mít obavu hlavně ze systému Javelin.
V posledních týdnech se velkým tématem stala ruská vojska na ukrajinských hranicích. Podle některých zdrojů tam má být mezi 130 až 160 tisíci vojáků – údaje se liší. V posledních dnech začala Moskva tvrdit, že své jednotky stahuje, což dokládá i videi. USA, Velká Británie a další státy to ale zpochybňují. Dejme tomu, že na hranicích s Ukrajinou se stále nalézá něco kolem 150 000 ruských vojáků. Má v takovém případě ukrajinská armáda početní převahu?
Početní převahu by ukrajinské síly – nejen armáda – teoreticky měly, ale samozřejmě je to otázka hlavně kvalitativního poměru. Ukrajina kromě ozbrojených sil disponuje i teritoriální obranou a dalšími ozbrojenými formacemi, které by se v případě ruské invaze postavily protivníkovi.
Ukrajinští vojenští činitelé zmiňují, že je aktuálně připraveno na 500 000 příslušníků jak armády, tak teritoriální obrany a dalších ozbrojených formací. Kvantitativně by převahu nad ruskými silami – pokud by došlo k nějakému konfliktu – měly, ale to je samozřejmě pouze jedna stránka věci.
3:57
Ukrajinské děti z válečných zón jsou poznamenané na celý život. I osm let od konfliktu se pomočují
Číst článek
Hodně se v případě převahy Ruska nad Ukrajinou mluví o velkém nepoměru v počtu tanků a letadel. Jak velký je?
Jednoznačně se dá říct, že tady by ukrajinská strana převahu neměla. Převaha by byla jak kvalitativní, tak kvantitativní na ruské straně. Samozřejmě pokud bychom vzali celkový poměr sil mezi Ruskem a Ukrajinou, tak nepoměr ve prospěch ruské strany je ještě výraznější. Pokud bychom mluvili o vojenském personálu, tak celkové počty ruských ozbrojených sil jsou asi čtyřnásobné. Co se týká celkově techniky, tak je nepoměr samozřejmě daleko větší.
Ale v případě těch rozmístěných sil, o kterých se diskutuje, je poměr nasaditelné techniky opět ve prospěch Ruska. Počet tanků na začátku února, kdy došlo k největší koncentraci ruských sil na ukrajinsko-ruských a bělorusko-ukrajinských hranicích, dosáhl až na 1700, dělostřeleckých systémů přes 2000 a tak dále. Je to v podstatě srovnatelné nebo mírně převažující to, co má k dispozici Ukrajina na celém svém teritoriu. Takže pokud bychom mluvili o předpokládaném místě přímého střetu, tak tam by početní převaha – co se týká těžké techniky – byla na straně Ruska.
Plus k tomu samozřejmě přispívá i kvalitativní převaha. Ruská technika je většinou přece jen modernější, byť se v zásadě jedná o stejné typy vycházející ze sovětské produkce. Rusko v posledních letech více investovalo do modernizačních procesů než Ukrajina, kde to do roku 2014 bylo prakticky zanedbatelné.
Mohla by Ukrajina nasadit veškeré své jednotky proti těm ruským, protože předpokládám, že Rusko celou armádu – někde jsem četl, že tři miliony lidí – nasadit nemůže, vzhledem k velikosti toho státu a potřebě jeho ochrany?
Ruské síly nejsou tak početně velké, tři miliony osob ne. Aktivní personál současných ruských ozbrojených sil se pohybuje kolem 850 tisíc vojáků. Pro srovnání, uvádí se, že Ukrajina disponuje 250 tisíci vojáků. Samozřejmě pak jsou tady rezervy, ty jsou srovnatelné, ale jsou tady ještě polovojenské síly. Ale i pro ruskou stranu to celkově dává 1 300 000.
Neobratná komunikace i pochybné schopnosti v roli velitele. Popularita Zelenského v době eskalace klesá
Číst článek
Rusko by to tam nemohlo z principu nasadit všechno, nemohlo by nechat zbytek svého teritoria prakticky bez vojenské ochrany. Takže proto, když se mluví o ruské straně, tak by v úvahu připadaly minimálně v první fázi jednotky koncentrované u hranic, kde se uvádí až 150 000 vojáků. Pokud by Ukrajina byla v defenzivní pozici, tak by mohla samozřejmě nasadit více svých sil. Jak jsem zmínil, ukrajinští činitelé mluví až o půl milionu vojáků.
Samozřejmě by asi také nemohla všechny koncentrovat do jednoho relativně omezeného prostoru, ale dá se říct, že v ohroženém směru z východu nebo ze severu – v případě bělorusko-ukrajinské hranice – by mohla nasadit většinu svých sil, byť by se asi nejednalo o 100 procent nasaditelných jednotek. Něco by zůstávalo v rezervě, něco by musela použít i pro ostrahu teritoria v týlové oblasti. Ukrajina je také obrovská země.
Změna strategického pohledu
Změnily nějak poměr sil dodávky zbraní, munice a materiálu od západních zemí. Hodně se mluví o protiletadlových systémech Stinger a protitankových systémech Javelin?
Tady se asi většina pozorovatelů shodne na tom, že to výrazně ovlivnilo poměr sil. Samozřejmě to neřeší celkový nepoměr, který je mezi ukrajinskou a ruskou stranou v těžké technice a letectvu. Ale ty dodávky to ovlivnily nejen z taktického hlediska, ale z celkového strategického pohledu. Většina zdrojů včetně ukrajinských uvádí, že Ukrajina disponuje asi osmi tisíci moderních střel, ať už jsou to převážně americké javeliny nebo švédsko-britské protitankové systémy Bofors.
Izrael chrání před palestinskými raketami ‚železná kopule‘. Hamás se snaží drahý systém zahltit
Číst článek
Třeba u javelinů je vysoká přidaná hodnota. Jsou to uživatelsky příjemné systémy, nepotřebují nějaký složitý dlouhodobý výcvik nebo zkušené operátory. V podstatě okamžitě po převzetí a krátkém zácviku mohou být plně nasaditelné a zároveň jsou vysoce efektivní. Plně by asi dostačovaly k eliminaci ruské obrněné techniky – tanků, obrněných vozidel a tak dále – ovšem pouze na relativně krátkou vzdálenost.
Asi je to prostředek, který výrazně zvýšil obranné schopnosti ukrajinské armády. Určitě by měl za následek v případě konfliktu až neúměrný nárůst ztrát na ruské straně. Pokud by jeden použitý systém dokázal zničit jedno obrněné vozidlo nebo tank… Tolika jich ani ruská strana nedisponuje. Pokud by se skutečně Rusko odhodlalo k nějaké vojenské operaci, tak se uvádí, že tohle je věc, která mění nepoměr a neúměrně by zvyšovala možnost ruských ztrát.
Stingery a protivzdušná obrana – to je trochu něco jiného. Zase to zvyšuje schopnosti ukrajinské strany, ale celkově by to obranu vzdušného prostoru pro ukrajinskou armádu zase až tak neřešilo. To jsou systémy krátkého dosahu, mohly by být efektivně využity třeba proti bitevním vrtulníkům nebo nízko letícím cílům, případně ruským dronům.
Ale systémy dalekého dosahu, které jsou pro spolehlivou ochranu vzdušného prostoru potřebné, Ukrajina nemá v takovém počtu. Je to jedna z největších slabin ukrajinské strany. Proto byla snaha získat protiletadlové systémy Patriot nebo izraelský Iron Dome, protože to je věc, která by výrazně změnila poměr sil, neúměrně by navyšovala riziko ruských ztrát nebo eliminovala i efektivitu potenciálních ruských raketových úderů prostřednictvím systému Iskander, ze kterého má Ukrajina největší obavu.
Den národního sjednocení. ‚Jen společně můžeme ubránit náš domov,‘ řekl ukrajinský prezident
Číst článek
Zeptám se teď trochu teoreticky. Jaký druh zbraně je v moderních konfliktech klíčový? Jde o tanky, letectvo…
Tady bych se bál nějaké generalizace. Záleží konflikt od konfliktu a od aktéra, který je do konfliktu zapojen. Třeba pro Spojené státy americké a jejich ozbrojené síly je klíčovou složkou – jak se ukázalo v řadě konfliktů – letectvo. Absolutní vzdušná nadvláda, kterou Američané v konfliktech mají, a možnost zasahovat protivníka vzdušnými údery – to je z amerického pohledu klíčová schopnost. Pokud v konfliktu jsou strany, které nemají tak sofistikované a kvalitní vzdušné síly, tak tam pak hrají roli i jiné druhy vojsk.
Co se týká ruské strany, tak tam se uvádí, že pro ni je tím zásadním aktérem na bojišti dělostřelectvo. Ruské vzdušné síly nedosahují takových kvalit jako americké – těch pochopitelně nedosahuje nikdo na světě. Naopak ruské dělostřelectvo je možná v tomto směru světovým šampionem. I pro ruské uvažování je právě klíčovou zbraní dělostřelectvo. Proto i počty dělostřeleckých systémů jsou větší než u ostatních armád. Třeba co se týká ruských sil, tak každý z praporních úkolových uskupení – na rozdíl od Američanů, kteří dělostřelecké systémy mají až na úrovni brigády – má vlastní dělostřelecké systémy.
Dělostřelectvo, jak se ukázalo i v konfliktu na Ukrajině na přelomu let 2014 a 2015, bylo pro ruskou stranu klíčovou zbraní. Dá se předpokládat, že to by bylo klíčové pro ruskou stranu, jak zlomit protivníka. Ruské vzdušné síly by také přispívaly, ale byly by jen doplňkovým komponentem.
Ostraha dobytého území
Jak by v případném konfliktu s Ukrajinou mohly pomoc Doněcká a Luhanská lidová republika?
To je zajímavá a diskutovaná otázka. De facto tyto separatistické entity jsou plně závislé na ruské straně, jak co se týká každodenního provozu, tak i co se týká nějaké vojenské kooperace. Navíc co se týká výzbroje, tak je z ruské strany. Nejedná se ale o sofistikované jednotky, jsou to spíše jednotky miličního typu.
4:26
Bydlí přímo v pekle. Ukrajinské město zasahuje do válečného pásma, obyvatelé nachází miny a munici
Číst článek
Pro ruskou stranu by poskytly živou sílu, která by třeba nebyla uplatněná v první fázi, protože její efektivita by asi nebyla taková jako u ruských sil a také by mohly utrpět vysoké ztráty. Užít by je mohly až v druhé fázi pro kontrolu obsazeného teritoria. Mohla by počítat s několika tisíci kombatanty.
Ale tady je třeba zajímavá diskuse, zdali ruské počty jsou dostačující a zdali ruská strana v případě nějakého obsazení větší části ukrajinského teritoria má dostatečné kapacity, aby ho udržela pod kontrolou a případně eliminovala nějaké případné gerilové aktivity ukrajinské strany. Tady se názory rozcházejí. Uvažuje se o tom, že nějaký potenciál tam je, že těch 150 000 vojáků je dostačujících pro rozsáhlejší vojenskou operaci. Jsou tady i názory, že Rusko by mohlo spoléhat na milice z Luhanska a Doněcka nebo případně že by byly schopny vytvořit „kolaborantské“ formace z proruského obyvatelstva z východní Ukrajiny.
Na druhé straně je to taková senzitivní otázka. Ukrajinská strana popírá, že by se na území Ukrajiny vyskytlo nějaké větší množství potenciálních kolaborantů s ruskou stranou a samozřejmě to neodpovídá obrazu jednoty ukrajinského státu a národa, jak je v těchto dnech prezentováno.
Uznání nezávislosti Doněcku a Luhansku: další forma nátlaku, které Putin může využít
Číst článek
V posledních dnech se na serveru Flight Radar objevuje americký dron, který startuje od Sicílie a létá nad celou Ukrajinou. Co tam podle vás dělá? Jde o nějakou demonstraci síly, když je takto veřejně vidět, nebo jen monitoruje situaci?
Lze říct, že je to demonstrace toho, že Američané tu situaci sledují nebo že skrz své průzkumné prostředky na ruské jednotky vidí. Na druhé straně z toho určitě nevyplývá, že by Spojené státy byly ochotné nějak aktivně vstoupit do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud by k němu došlo.
To bylo vyvráceno ze strany nejvyšších amerických politických činitelů, byť na druhé straně pochopitelně zaznělo, že by Rusko muselo čelit vážným problémům, vážným sankcím a zásadnímu tlaku ze strany Spojených států, i Západu jako takového.
Tady si myslím, že americká strana přispěla už dodávkou javelinů a stingerů. Podpora Ukrajiny by podle mě zůstala omezena na další dodávky zbraní, byť třeba ještě sofistikovanější a nákladnější.
Jaká nová válka? Na Ukrajině se bojuje už osm let a napětí není větší než jindy, popisuje reportér Soukup
Číst článek
Lze vůbec říct, jestli a jak dlouho by se byla schopná Ukrajina případné invazi bránit?
To je hodně nesnadno zodpověditelná otázka. Názory se nějakým způsobem liší, není ani jasné, co by bylo ruským záměrem. Pokud by k tomu konfliktu došlo, tak stejně by asi ruská strana neusilovala o to, aby obsadila celou Ukrajinu, takže nejčastěji se hovoří o nějakém „limitovaném“ konfliktu v oblasti levobřežní Ukrajiny, ale že na západ Ukrajiny by ruská vojenská operace nemířila, protože to už by bylo asi mimo možnosti této koncentrace ruských ozbrojených sil. Takže těžko nějakým způsobem predikovat.
Ukrajina je velká rozsáhlá země, má velké zdroje. Přímá konfrontace regulérních sil by asi mohla být poměrně rychlá, ukrajinský vojenský odpor by mohl být zlomen, ale automaticky by z toho nevyplývalo, že by celá ukrajinská obrana naprosto zkolabovala. Tam by mohlo dojít k situaci obdobné, jako jsme mohli sledovat třeba na východě Ukrajiny v roce 2014/2015 v bojích o Debalcevo, kde ukrajinské regulérní síly utrpěly vojenskou porážku, byly nuceny se stáhnout na západ a Ukrajina v podstatě musela rezignovat na území těch dvou lidových republik.
Že by ukrajinská společnost naprosto rezignovala na nějakou další obranu, to určitě nikdo nečeká a určitě s tím nepočítají třeba ani ruští vojenští nebo poltičtí činitelé. Ukrajinský odpor by mohl mít dlouhodobý charakter a je to jeden z hlavních faktorů, který může sloužit k tomu, že ruská strana bude nějakým způsobem odstrašena.
