Ukrajinská krize neslábne. Rusko využívá silové prostředky a dělá si předpolí pro jednání s USA a NATO

Krize vyvolaná hromaděním ruských sil u ukrajinských hranic trvá už dva měsíce, uklidnění ale stále nepřichází. Přinést ho může až série diplomatických jednání Moskvy se Spojenými státy, NATO a některými evropskými zeměmi, které se odehrají první lednový týden. Podle odborníka na ruskou politiku Pavla Havlíčka bude Rusko do té doby v konfrontacích pokračovat, aby tak „dostalo západní země, kam potřebuje“.

Analýza Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská chemická jednotka ve výcvikovém středisku nedaleko Moskvy

Ruská chemická jednotka ve výcvikovém středisku nedaleko Moskvy | Zdroj: Reuters

„Až usedneme k jednacímu stolu, může Rusko říct, čeho se obává, a stejně tak i my uvedeme naše obavy spojené s ruskými aktivitami. V některých oblastech budeme moct dosáhnout pokroku, v jiných se ale neshodneme, a o tom je diplomacie,“ uvedl mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu, když v úterý komentoval schůzku představitelů USA a Ruska plánovanou na 10. ledna.

Když Rusko uvidí slabost, tak jako každý predátor půjde po slabém místě, hodnotí analytik Pojar

Číst článek

Podle deníku The Wall Street Journal rozhovory s největší pravděpodobností povedou náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová a za ruskou stranu Sergej Rjabkov, který působí jako náměstek ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Na jednání představitelů USA a Ruska pak 12. ledna navážou rozhovory mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí. Ve čtvrtek 13. ledna se uskuteční také širší regionální jednání, kterého se kromě Spojených států a Ruska zúčastní i několik evropských zemí. Podle Bílého domu ale žádné rozhodnutí „o Ukrajině bez Ukrajiny“ nepadne.

Zatímco se na diplomatické rovině plánují schůzky, které mají přinést uvolnění napětí, krize na ukrajinských hranicích dál přetrvává.

Ohlédnutí s Vinohradskou 12: Jak se žije lidem v povstalci ovládaných regionech na východě Ukrajiny?

Číst článek

„Na sto tisíc příslušníků ruských ozbrojených sil stále zůstává na místě. Část lidí sice byla převelena do kasáren, to si ovšem nevykládám jako konstruktivní krok, ale jako přípravu na další konfrontaci. Vojáci byli zmobilizováni po celé délce linie konfliktu s Ukrajinou a také na okupovaném Krymu. Rusko své síly dál mobilizuje a připravuje k tomu, aby mohly být nasazeny. K deeskalaci tedy zatím nedochází, jediná cesta vede až skrz lednová jednání,“ říká pro iROZHLAS.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček.

Podle odborníka na Rusko a oblast východní Evropy se tak Moskva snaží zvýšit nátlak na země Západu a zlepšit si vyjednávací pozici před klíčovými rozhovory naplánovanými na začátek ledna.

„Čím více se budeme blížit datům lednových jednání, tím bude konfrontací a střetů přibývat. Rusko si tak chce vybudovat předpolí pro jednání a dostat západní země tam, kam potřebuje. To je základní ruský mechanismus, který dokážeme číst, ale nedokážeme se s ním vyrovnat. Nedokážeme reagovat jinak než diplomacií, ale to je přesně to, co Rusko chce. Silovými prostředky si vynucuje politická jednání, problém ale je, že tohle Rusko dokáže vytvořit kdykoliv a tlačit tak na Západ, aby dostalo, co potřebuje,“ upozorňuje analytik.

Satelitní snímky ukazuje ruské vojenské síly v městečku Soloti poblíž hranic s Ukrajinou (prosinec 2021) | Zdroj: Reuters/Maxar Technologies

Ruské požadavky

To, co Rusko chce a snaží se toho dosáhnout prostřednictvím silové politiky, bylo podle odborníka AMO jasně formulováno už v prosincových návrzích, které Rusko předložilo Severoatlantické alianci a Spojeným státům.

Putin na tiskové konferenci: Rozšiřování NATO na východ je nepřijatelné, chceme bezpečnostní záruky

Číst článek

Seznam zveřejněný v polovině tohoto měsíce obsahuje soubor „bezpečnostních záruk“, které Moskva od USA a NATO požaduje. Mezi nimi je například závazek, že se Severoatlantická aliance v budoucnu nerozšíří o Ukrajinu a upustí od vojenských aktivit nejen na Ukrajině, ale například také v zemích východní Evropy, Kavkazu a ve Střední Asii. Právě tyto dva body jsou přitom západními politiky i bezpečnostními analytiky označovány za nereálné a za „naprosto vyloučené“ je má i Havlíček.

„Řád budovaný v posledních třiceti letech po konci studené války se Rusko snaží tímto jednáním rozrušit a prosadit velkou dohodu v duchu nového jaltského uspořádání jako v roce 1945. Na to bychom měli ostrými kroky reagovat. Gruzíni, Ukrajinci či Moldavané se nechtějí Rusku podvolovat a chtějí se dál orientovat na západní společenství. Měli bychom tedy jasně deklarovat, že tohle je červená linie a Rusko nemá právo jakkoliv zasahovat do vztahů Západu s těmito zeměmi,“ tvrdí analytik.

Stejně tak je podle něj nepřijatelný i další požadavek Ruska, který se týká stažení vojsk NATO nasazených v rámci takzvané předsunuté přítomnosti v Pobaltí. Odsouhlasení takovéto výzvy by totiž zpochybnil nejen suverenitu Severoatlantické aliance a Evropské unie, ale také jednotlivých pobaltských zemí.

„Znamenalo by to vyklizení prostoru pro prosazení ruského zájmu v oblasti střední a východní Evropy, ale také otevření náruče pro ruský výklad událostí a mýtů o tom, že představitelé Spojených států a NATO deklarovali, že se Severoatlantická aliance do tohoto regionu nerozšíří. To jsou dlouho omílané mýty, se kterými se Rusko snaží ve veřejném prostoru manipulovat. Tyto dvě věci je proto třeba jasně odmítnout,“ říká odborník s tím, že prostor k vyjednávání v určitých otázkách tu jistě je, za zmíněné „červené linie“ ale v žádném případě jít nelze.

Na Rusko platí síla

Za „nepřijatelné“ označila některé z předložených požadavků také americká administrativa, která ale zároveň dává najevo ochotu o některých bodech jednat.

Dialog ‚hluchého s němým‘. Napětí mezi Západem a Ruskem sílí, zklidnit ho může hovor Bidena s Putinem

Číst článek

Na stranu Ukrajiny se navíc tento týden postavilo i Turecko, které v některých oblastech s Ruskem v minulých letech spolupracovalo a které navzdory ostré kritice NATO od Ruska zakoupilo například systém protiletecké obrany. „Problémový“ člen NATO ale v uplynulých letech zároveň navázal spolupráci s Ukrajinou a ve sporu s Ruskem ji nyní podpořil. Ankara vyzvala Rusko, aby upustilo od svých nepřijatelných a jednostranných požadavků a zvolilo při jednání se Severoatlantickou aliancí konstruktivní přístup.

Kreml ale dál trvá na svém. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina musí Západ ruské požadavky rychle splnit a ustoupit ze svého „agresivního postoje“, jinak Moskva podnikne „adekvátní vojensko-technické kroky“.

Podle odborníka AMO se tak ukazuje, že přes diplomatické rozhovory cesta nevede. Jednání na nejvyšší úrovni je totiž přesně to, co Rusko chce a prostřednictvím svých vojenských metod prosazuje.

Litva s Německem plánují vybudovat stálá kasárna pro vojáky NATO nasazené v Pobaltí

Číst článek

„Myslím, že bychom měli užívat stejných prostředků jako Rusko. Měli bychom zkrátka obrátit stůl a reagovat na vojenské nástroje úplně stejně. Některé indicie v tomto směru jsme viděli, když NATO převedlo své jednotky do stavu bojové připravenosti. Takový krok Rusko vnímá velmi citlivě, dalším takovým by bylo třeba posílení vojenské přítomnosti v Pobaltí, což by byl naprosto legitimní krok, který by Rusku ukázal, že Aliance nevyklízí prostor ze střední a východní Evropy, jak Rusko požaduje,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Kromě toho je pak podle něj důležité stanovit ony „červené linie“, za které Rusko nesmí zajít, ať už se týkají vztahů NATO s Ukrajinou a Gruzií, ale také dalších regionů.

„V opačném případě bude ruská politika postupného ukrajování suverenity těchto zemí dál pokračovat. A pak je také velice důležité, aby Západ vystupoval jednotně. Lednová jednání poběží ve třech kolech: USA-Rusko, pak NATO-Rusko a následně přijde na řadu regionální platforma zahrnující některé evropské země. Na všech těchto úrovních přitom země musí úzce spolupracovat,“ upozorňuje Havlíček.

Pohled na ruské vojenskou techniku ve výcvikovém prostoru Opuk na pobřeží Černého moře na Krymu (prosinec 2021) | Zdroj: Reuters/Maxar Technologies

Rusko využívá situace

Požadavky stanovené Moskvou nejsou ničím novým. Rusko se je neúspěšně snažilo prosadit už v minulosti, otázkou tedy je, proč je oživuje právě v této době. Podle odborníka na ruskou politiku je důvodem nejen situace na mezinárodní scéně, kde se řeší hned několik krizí naráz, ale také vnitropolitické dění v samotném Rusku.

Moskevský soud rozhodl o rozpuštění Střediska pro lidská práva, sesterské organizace Memorialu

Číst článek

„Nesmíme zapomínat na to, že vedení ruské zahraniční politiky je primárně agendou, která má uspokojovat domácí politickou poptávku. Když se reflektuje rozpad SSSR, perfektně to zapadá do toho, jak se ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem snaží uspokojit požadavek, aby Rusko bylo velké a silné. Rozpad SSSR totiž velká část ruské společnosti dodnes vnímá jako chybu, to všechno tedy jde ruku v ruce s nótou o vstávání z kolen, o kterém Putin dlouhodobě hovoří,“ podotýká Havlíček.

Podle něj však současné jednání Ruska nelze vnímat jen jako odpověď na domácí poptávku a diskusi, která se v Rusku kolem rozpadu Sovětského svazu vede. Dalším důvodem, proč Moskva stupňuje napětí a přichází za NATO s požadavky právě teď, je také aktuální dění uvnitř Ruska a snaha o odlákání pozornosti.

Takovou událostí je například verdikt ruského nejvyššího soudu, který v úterý rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, proslulé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu. Tento týden také ruský soud prodloužil ze třinácti na patnáct let trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, který se stal známým odhalováním zločinů komunistického teroru. Od podobných vnitropolitických událostí se Moskva snaží odtáhnout pozornost a upřít ji na mezinárodní scénu, kde může získat politické body, míní analytik.

Příběh hnutí, jež se znelíbilo Kremlu. Memorial 30 let odhaloval ruskou historii, teď za to stojí před soudem

Číst článek

„Výhodné to je ale také z hlediska mezinárodně-politických pozic. V zahraniční politice si Rusko může dovolit mnohé, není omezeno demokratickými mantinely jako západní společenství. Využívá nejen tohoto oportunismu, ale také aktuální situace na Západě. Německo má novou vládu, která se musí v oblasti zahraniční politiky teprve zorientovat. Francie čelí nadcházejícím prezidentským volbám, které budou turbulentní, a prezident Macron se proto bude orientovat na jinou problematiku, jako je migrace,“ říká odborník pro iROZHLAS.cz.

Řadu vlastních problémů včetně energetické krize nebo koronavirové pandemie ale řeší také Spojené státy a další klíčové země. „Rusko využívá krizí na mnoha úrovních včetně situace na polsko-běloruské hranici, aby odvedlo pozornost a mohlo se soustředit na velkou diplomacii a jednání na vysoké úrovni, ale také na klíčový prvek jeho zahraniční politiky. Tím je podkopání demokratické, prozápadně orientované Ukrajiny. To je dnes naprosto očividné,“ uzavírá Havlíček.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme