Útok v ruské Bělgorodské oblasti mohl být ‚průzkumem terénu‘, ale i začátkem budoucí operace
Na otázku, proč Rusko nedokázalo odpovědět na útok proukrajinských vojenských jednotek v Bělgorodské oblasti, se na stránkách ruského portálu Važnyje istoriji snaží odpovědět nezávislí vojenští analytici – a pod rouškou anonymity i oficiální představitelé ruských ozbrojených sil. Připravenost ruských ozbrojenců řešit podobné útoky je podle odborníka na vojenské konflikty a spolupracovníka Univerzity Karlovy Jurije Fjodorova prakticky nulová.
„Za bezpečnost hranic odpovídá pohraniční služba, která je součástí FSB, takže je to především selhání ruských tajných služeb,“ cituje portál Fjodorova.
Ten připomíná, že už v říjnu byl dekretem prezidenta v Bělgorodské oblasti vyhlášen zvláštní režim, který umožňuje využívat nadstandardní bezpečnostní opatření, byť k realizaci žádných nedošlo.
„Vzhledem k tomu, že se útoku zúčastnila asi stovka vojáků, na jeho odražení by teoreticky stačil jeden batalion,“ domnívá se Fjodorov.
Důvodem, proč obranný manévr selhal, není podle něj nedostatkem rezervních sil, ale v celkové neschopnosti ruského velení podobné operace provádět.
„Za bezpečnost hranic odpovídá pohraniční služba, respektive FSB.“
Jurij Fjodorov (odborník na vojenské konflikty)
S Fjodorovem se shoduje i zdroj blízký ruské Federální bezpečnostní službě, který s novináři portálu Važnyje istorii pohovořil pod podmínkou zachování anonymity.
Situace na ruské hranici podle něj ukázala, že v podobných případech je Rusko prakticky bezbranné. V Bělgorodské oblasti prý byla v podstatě porušena ústavní povinnost, která nařizuje chránit ruské občany před vnějším ohrožením.
Nezávislý analytik Kirill Michajlov vidí hlavní problém v tom, že ruské ozbrojené síly si mezi sebou předávají informace pomalu a také na ně pomalu reagují.
„To je dnes hlavní bída ruské armády. Ukázalo se, že existují celé úseky státní hranice, které jsou naprosto nedostatečně chráněné. Aby se situace změnila, armádní velení by muselo k hranicím stáhnout dodatečné jednotky z fronty, a to je přesně to, čeho se ukrajinské velení podobnými akcemi snaží dosáhnout,“ cituje portál Michajlova.
Miliardy za ochranu hranic
Na jednom se shodují prakticky všichni dotázaní experti. Třebaže bylo na obrannou linii podél hranice s Ukrajinou z ruského státního rozpočtu uvolněno 10 miliard rublů, ukázala se jako naprosto nefunkční.
Akce Bělgorod dala facku Putinovi. Ale mohla naštvat i USA, upozorňuje novinář
Číst článek
„Celé slavné budování obranné linie bylo v podstatě jen divadýlko. Hlavním účelem bylo postrašit místní obyvatelstvo a názorně mu ukázat, v jak těžké situaci se země nachází,“ uzavírá svou analýzu slovy Kirilla Michajlova.
Nad pondělním útokem na Bělgorodskou oblast se zamýšlí také polský analytik Wacława Radziwinovicz na stránkách deníku Gazeta Wyborcza. Nemusí se podle něj nutně jednat jen o propagandistickou akci, ale o první krok, po kterém může následovat mnohem významnější operace ukrajinské armády.
Místo útoku nebylo vybráno náhodou, domnívá se analytik. Malé okresní městečko Gajvoron leží v neuralgickém bodě: ze tří stran je těsně sevřené ukrajinskými silami a pro ruskou armádu je proto nesnadno ubránitelné.
Kromě toho se v něm nachází tajný „Objekt S“, který byl nezávislými analytiky identifikován jako „uzavřená vojenská obec Bělgorod 22“. V době pondělního útoku se v něm údajně měl nacházet sklad taktických jaderných zbraní.
Těžko si představit, že Moskva uprostřed vleklého válečného konfliktu přechovává tak důležitou výzbroj jen několik kilometrů od nepřátelské, a jak se ukázalo téměř nechráněné hranice. Nicméně ruští generálové podle Radziwinovicze nabízejí jeden příklad krajní hlouposti a nezodpovědnosti za druhým.
Ukrajinská ofenziva?
Kdo jsou bojovníci, kteří vpadli do Bělgorodské oblasti? Sbor krajní pravice i proukrajinská legie
Číst článek
S vlastní verzí událostí přišel bývalý plukovník FSB a ministr obrany takzvané Lidové doněcké republiky Igor Strelkov, který dnes vystupuje jako radikální kritik ruského vojenského velení. Pondělní ozbrojený výpad je podle něj prvním krokem k realizaci scénáře ukrajinské ofenzivy.
Strelkov na svých sociálních sítích už před několika týdny skutečně předpověděl, že Ukrajinská armáda vstoupí v charkovské oblasti na ruské území, aby mohla po východní, nechráněné straně hranice zaútočit na jih. Otevřela by se jí tak cesta k Luhansku, který je ze západu dobře chráněný a prakticky nenapadnutelný.
Hlas 1: Takový manévr by podle autora komentáře vyvolal paniku v Moskvě i na Donbase a přinutil by ruské vedení k unáhleným krokům a chaotickému přemisťování vojska. Ukrajinské armádě by to umožnilo obsadit Mariupol a přerušit zásobovací tepny spojující Rusko s okupovaným Krymem.
Hlas 2: Jestli šlo o průzkum terénu, nebo o začátek rozsáhlé operace, ukáže čas. Už dnes je však zřejmé, že Rusko nedostatečně zabezpečilo hranice a že ruské vedení dokáže na podobné situace zareagovat jen panikou, uzavírá svůj komentář Wacław Radziwinovicz.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu na začátku článku.
