Ruská válka na Ukrajině pokračuje desátý měsíc. „Přestože je situace velmi těžká, do značné míry je znát euforie z toho, jakým způsobem se podařilo Ukrajincům osvobodit část území. Víra ve schopnost armády je všudypřítomná a velmi silná,“ popisuje své dojmy z aktuálního vývoje analytik Michal Lebduška. Kam se bude ubírat taktika na bojišti, naznačuje server iROZHLAS.cz ve čtyřech bodech.

Kyjev 6:00 10. prosince 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Těžiště bojů

V posledních týdnech si Ukrajinci zapsali hned několik úspěchů. Mezi nejvýraznější bezpochyby patří osvobození Chersonu a postup v Charkovské oblasti.

Přestože boje neutichají a situace je složitá, projevuje se postup mezi Ukrajinci euforií. Mezi lidmi je znát také důvěra v armádu, popsal odborník Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), který se před nedávnem vrátil z Ukrajiny.

Na druhou stranu: ukrajinská armáda odrazila ruské útoky u 15 obcí, píše generální štáb ve svém čtvrtečním hlášení. Nejtvrdší boje se odehrávají u Bachmutu. Rusové se 70tisícové město snaží obklíčit a dobýt.

I kdyby se to ale Rusům podařilo, podle experta na Ukrajinu to nebude mít žádný větší strategický význam. Připustil, že by to byla pro Ukrajinu komplikace, protože by to představovalo další okupované město. Nicméně není nijak velké a nenachází se tam zásadní cíle.

„Musíme mít na paměti, že Ukrajina je obrovská země a Rusové tím nic nezískají vzhledem ke svým celkovým cílům,“ poznamenává Lebduška pro iROZHLAS.cz. Naráží přitom na to, že při vyhlášení únorové „speciální operace“ ruský prezident Vladimir Putin mluvil o denacifikaci celé Ukrajiny, předpokládalo se svržení vlády v Kyjevě a změna režimu.

Strategie

Stovky kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice dopadly začátkem týdne střely. Útoky mířily třeba na letecké základny u Saratova a v Rjazani a způsobily škody na strategických bombardérech. Kdo je ale vypálil? Rusové mají jasno: byli to Ukrajinci, kteří ale zasáhli nepodstatné cíle, tvrdí ruská státní televize. Kyjevské velení se k tomu ale nehlásí.

Zasažená letiště jsou stejně daleko jako Moskva. Může jít o ukrajinský signál, soudí expert

Číst článek

Podle Lebdušky z AMO za tím stojí „psychologická hra“. „(Ukrajinci) ukazují, čeho jsou schopní. Na co cílí střely, jsou legitimní vojenské cíle, ale je tam efekt toho, že chtějí Rusům ukázat, kam až se mohou dostat,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz.

Že za útoky stojí Ukrajina, naznačil už dříve v rozhovoru Richard Stojar z Univerzity obrany v Brně. Po pondělních výbuších v Saratovské a Rjazaňské oblasti bylo v úterý ráno zasaženo i letiště v Kursku. „Dá se vyvodit, že jde o ukrajinský útok. Mohl být na vině i technický problém, ale vzhledem k tomu, v jakém množství k podobným incidentům dochází, se dá předpokládat externí původce,“ řekl Stojar.

V úvahu také připadá diverzní akce. Což by podtrhovalo taktiku, kterou, jak se zdá, Kyjev nyní uplatňuje. Podle analytika Lebdušky v poslední době můžeme pozorovat, že se k útokům na ruském území a ruské cíle přihlásí až zpětně. „Neřeknou to přímo, nebo to přiznají později, ale v náznacích a jinotajích ukrajinští představitelé dávají najevo, že za tím stojí ukrajinská armáda,“ podotýká.

Užité zbraně

Nedávné útoky se jeví jako průlomové i z toho důvodu, že mířily hluboko do vnitrozemí. Prokázala se tím nefunkčnost ruské protiletecké obrany. Indicie napovídají, že šlo o ukrajinské drony, které do Ruska pronikly.

Právě o ně by měl být doplněn ukrajinský zbraňový systém. „Ukrajinci i přes problémy, které mají, jako je poškozená infrastruktura a průmysl, jsou schopni vyvinout spoustu technicky pokročilých zbraní,“ popisuje Lebduška. Podle něj se Kyjev může spolehnout na odborníky, kteří získali erudici díky tomu, že se na ukrajinském území nacházela část sovětského zbrojního průmyslu, zejména šlo o ten letecký.

Počet lidí na bojišti pro Ukrajinu není podle Lebdušky problém. Přestože ztráty na životech se na řadách ukrajinských vojáků podepisují, větší výzvu pro vedení představují dodávky zbraní a munice. „Ukrajina je do značné míry závislá na západních dodávkách,“ konstatuje analytik AMO.

Tvrdí ale, že faktem zůstává, že v konečném důsledku si všechno musí vybojovat Ukrajinci. „Dodávky materiálů jsou důležité, ale bez odhodlání a schopností ukrajinské armády by to bylo k ničemu,“ myslí si odborník.

Pohyb fronty v zimě

Ukrajinská armáda se od začátku snaží zabránit tomu, aby se válka, která se naplno rozhořela ruskou invazí letos v únoru, stala zamrzlým konfliktem. „Nelze vyloučit, že k nějakému takovému scénáři dojde. Bohužel je to jedna z možných variant vývoje, ale Ukrajinci se snaží všemi silami tomu zabránit,“ připouští Lebduška.

Přestože nyní nejsou vidět žádné výrazné posuny, fronta se podle něj hýbe. Zdánlivý klid je z jeho pohledu způsobený tím, že obě strany přeskupují síly. Tyto změny jsou patrné zejména poté, co se Rusové stáhli z Chersonské oblasti.

Lebduška upozorňuje také na faktor počasí: „Strany se připravují na další operace. Čekají na lepší počasí, které přichází až teď. Na Ukrajině už začala zima a zamrzlá půda představuje příznivější podmínky pro pohyb vojenské techniky.“ Postupně tak dochází k překlenutí podzimní rozbahněné fáze.

Z ukrajinské strany bude pravděpodobně následovat fáze vyčkávání a analyzování ruských slabých míst. Ukrajinci nyní budou pečlivěji plánovat možnou protiofenzívu s tím, kolik by je to stálo sil. Analytik AMO ale nevylučuje vojenské akce ani v současnosti, šance vidí třeba na pomezí Charkovské a Luhanské oblasti, případně na jihu v Záporožské oblasti.

„U Ruska vidíme, že jsou zdroje omezené, což je patrné při raketových útocích na Ukrajinu. Nemají sílu na to Ukrajinu zlomit,“ uzavírá Lebduška pro iROZHLAS.cz.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít