Západ by neměl podceňovat čínskou propagandistickou mašinerii, říká univerzitní pedagog Jäger

Celý svět upírá pozornost směrem k Ukrajině a zabývá se otázkou, jakým způsobem bude Rusko dál postupovat. S ohledem na tuto situaci tak trochu mimo hledáček pozornosti zůstává Čína. Jak ale v komentáři magazínu Focus upozorňuje německý odborník na mezinárodní vztahy z univerzity v Kolíně, profesor Thomas Jäger, čínská propagandistická mašinerie v současnosti jede na plné obrátky. Pozornost demokratického světa si rozhodně zaslouží.

svět ve 20 minutách Peking Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Komunistická strana Číny byla založená v Šanghaji 1. července 1921. Nyní má více než 90 milionů členů

Komunistická strana Číny byla založená v Šanghaji 1. července 1921. Nyní má více než 90 milionů členů | Foto: Reuters, Koki Kataoka

Pokud jde o válku na Ukrajině, čínské vedení doposud vedlo poněkud nejasnou politiku. Peking ruskou agresi vůči sousední zemi neodsoudil, současně ale zdůraznil podporu teritoriální integrity Ukrajiny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Čína také kritizuje podporovatele protiruských sankcí, protože z jejího pohledu narušují mezinárodní ekonomický řád. Zároveň se ale vyhýbá přímé podpoře Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin musí mít vůči svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi vysokou míru důvěry, uvažuje autor. Jinak totiž nelze vysvětlit, proč je velká část ozbrojených sil Ruské federace zapojená ve válce, která neohrožuje ruskou bezpečnost.

Číny se Rusové nebojí

Rusové se navíc pustili do boje v době, kdy se v Číně začalo debatovat o revizi takzvaných Nerovných smluv z let 1842 až 1915. Na jejich základě kdysi Čína musela postoupit část svého území mimo jiné také Rusku.

I přesto se ale podle Jägera zdá, že se Rusko svého souseda na Dálném východě neobává. Za svého nepřítele považuje podle slov svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova agresivní a militantní Evropskou unii. Právě v tomto svém pohledu se Rusko a Čína stále více sbližují.

Evropská unie, stejně jako Severoatlantická aliance totiž v očích Moskvy podporují fašistický režim v Kyjevě.

Je nutné podotknout, že pojmy nacisté a fašisté mají v Rusku záměrně vyvolávat vzpomínku na nacistické Německo. Druhá světová válka je tak tímto způsobem zneužívána pro propagandistické účely a podporu války na Ukrajině, upozorňuje Jäger v magazínu Focus.

Ruská propaganda hlásá, že Rusové kdysi zvítězili nad německými nacisty. Teď Kreml dokola opakuje, že vítězství nad fašisty ukrajinskými je na spadnutí.

Termín fašismus nicméně během uplynulých týdnů změnil svůj význam, protože Moskva nově považuje za nacistický postoj vše protiruské. Navíc to, co je protiruské, prezident Putin definuje, jak se mu zlíbí.

Putin uvedl, že je připraven znovu jednat s Kyjevem o míru. Stále ale obviňuje Ukrajinu

Číst článek

V Číně se tento motiv doposud příliš neartikuloval. Jako důvod války na Ukrajině se uvádělo spíš rozšiřování NATO coby důkaz imperialistické politiky Spojených států, proti které se Rusko musí bránit.

Washington se z pohledu Pekingu pokoušel zabránit rozmachu Číny a Ruska, které podle svých vůdců provozují oprávněnější a efektivnější druhy demokracie.

NATO, nepřítel Číny

Spojené státy podle Číny kazí mezinárodní vztahy kvůli své touze po moci. Tento pohled vysvětluje, proč se Čína příliš neohlíží do Evropy, kde se Rusko snaží bojovat proti expanzi Severoatlantické aliance. Místo toho svůj pohled upírá do pacifického prostoru, o který podle Pekingu NATO také usiluje.

Čína nejspíš považuje spolupráci Západu s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Indií za snahu zabránit jejímu vzestupu.

Jakákoli podpora nezávislosti Tchaj-wanu v očích čínského vedení nebere v úvahu historii a postavení Číny. Teď se zdá, že se v tomto kontextu čím dál silněji nese také čínské vyprávění o válce na Ukrajině.

Čína uzavřela letiště pro ruské boeingy. Od pátku nad ní mohou jen tranzitně přelétat

Číst článek

Například v čínském deníku Global Times, který kontroluje komunistická strana, vyšel článek pojednávající o nacistech v Evropě. Jeho titulek s názvem Neonacismus otravuje Ukrajinu a Evropu se souhlasem USA a Západu mluví podle autora komentáře za vše.

V článku se píše, že se neonacismus šíří pod maskou ochrany takzvané svobody, demokracie a lidských práv v celé východní Evropě, což silně podporují Spojené státy.

Ukrajina: Nadvláda bílých

Čínský deník definuje tento neonacismus jako snahu o nadvládu bílé rasy, rasismu a násilí. Na Ukrajině prý dochází k výpadům proti gayům, židům, etnickým Rusům a dalším „nečistým“ obyvatelům.

Důvodem negativního trendu má být očima čínského listu to, že západní Evropa vysává potenciál hospodářského rozvoje východoevropských států tím, že přetahuje tamní vzdělané pracovníky. Země na východě Evropy pak zaostávají, a proto se staví proti globalizaci.

Je ale zarážející, že článek z Global Times ze 17. května se ještě zmiňuje o plynovodu Nord Stream 2. Text totiž poukazuje na to, že potrubí obchází Ukrajinu a tím podrývá její ekonomický rozvoj. Možná je článek starší a redaktoři ho zapomněli aktualizovat, zamýšlí se odborník na mezinárodní vztahy Thomas Jäger na stránkách magazínu Focus.

Podle článku Global Times patří také Spojené státy mezi země s hluboce zakořeněným neonacismem.

Rusko chce dokázat svou sílu. Testovalo další hypersonickou střelu Cirkon, podle Moskvy úspěšně

Číst článek

Rasismus, vojensko-průmyslový komplex a snaha o hledání extremistického vůdce prý v budoucnosti nevyhnutelně vyprodukují budoucího světového politického lídra. V textu nechybí ani zmínka o možném pesimistickém konci, kdy by se Amerika mohla po vzoru nacistického Německa proměnit v totalitní zemi.

Jäger to považuje za pozoruhodné rozšíření ruské propagandy, která invazi na Ukrajinu ospravedlňuje osvobozením lidí právě od nacismu. Tímto způsobem má dojít k odlidštění Ukrajinců, kteří podle ruské propagandy nejsou lidmi, ale zaslouží si likvidaci tak, jako si ji zasloužili nacisté.

Fakt, že Čína tuto propagandu přejímá a dokonce ji aplikuje na celou Evropu a Spojené státy, je znepokojivý. Zejména v době, kdy část populace podléhá šíření dezinformací a valná část veřejnosti boj podporuje. Mýtům o válce na Ukrajině věří až 20 procent Němců.

V autoritářských státech je to ještě větší podíl, protože tamní vlády mohou kvůli absenci odlišného pohledu na věc snadněji šířit vlastní pravdu. Různými cestami o ní mohou přesvědčit i část lidí v otevřených demokratických systémech.

Demokratická zřízení tomu mohou čelit různorodými a kritickými diskurzy. K tomu je ale potřeba vysvětlovat kontext, cíle a způsob realizace vlastní politiky. Například v Německu se ale něco takového delší dobu neděje, uzavírá svůj komentář.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií připravil Jakub Rerich. Víc se dozvíte v audiozáznamu.

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme