Přehled ruských válečných spojenců. Na Ukrajině za Putina bojují Bělorusové, Vagnerovci a Čečenci
Zatímco ukrajinskou armádu podporují dodávkami zbraní státy Severoatlantické aliance a Kyjevu se hlásí i dobrovolníci ze Západu, ruská válečná koalice je menší. Oficiálně ji tvoří pouze Bělorusko, na půdě OSN se pak na stranu Moskvy postavily čtyři státy. „Speciální operace“, jak Kreml vpád na Ukrajinu označuje, se ale účastní i soukromé jednotky Vagnerovců či bojovníci z Čečenska. Kdo ruskou armádu doplňuje, případně se do bojů může zapojit?
Na stranu Ruska se při probíhající fázi války na Ukrajině postavili oficiálně pouze Bělorusové. „Jednak tím, že poskytují území Rusům k útokům. Zároveň tím, že sami mají velkou část svých vojsk rozmístěných na hranici s Ukrajinou,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na postsovětský prostor z Institutu mezinárodních studií Jan Šír.
Běloruské angažmá podle něj potvrzuje také fakt, že Evropská unie proti režimu přijala sankce. Zapojení dalších států, které jsou s Ruskem spřátelené, je podle experta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na úrovni spekulací.
Válečný reportér přímo z Kyjeva: Lidé už si na výstražné sirény zvykli, dobytí města si nepřipouští
Číst článek
Nedokáže si ho představit s ohledem právě na dopady sankcí, které by bezpochyby následovaly. „Byly by tak brutální, že by to znamenalo kolaps státu a kolaps režimu. O to nikdo nestojí,“ nastiňuje Šír.
Něco jiného je ovšem zapojení nepravidelných složek v podobě žoldnéřů. „Pravděpodobně budou schopní vykonávat špinavou práci, kterou si příslušník ozbrojených sil státu nemůže dovolit, protože v mezinárodním trestním právu existuje zodpovědnost velitelů za zločiny napáchané jednotkami pod jejich velením,“ poznamenává.
O tom, zda odsoudit ruskou invazi a vyzvat k okamžitému ukončení bojů, hlasovalo Valné shromáždění OSN 2. března. Výsledek – kromě jasné většiny pro odsouzení ruské agrese – nabídl poměrně překvapivý pohled na spojence Kremlu. Poměr hlasů byl 141 ku pěti, přičemž 35 dalších států se hlasování zdrželo.
Ukázala se tak diplomatická izolace Ruska na mezinárodní scéně, hlasovaly s ním totiž jen Sýrie, Bělorusko, Eritrea a Severní Korea. Další blízcí spojenci – Čína, Kazachstán, Kuba či Írán – se zdrželi.
Podle Šíra to odhalilo, že běloruská diplomacie už je kompletně definována Ruskem. A zavázána je mu i Sýrie. „V zemi přežil režim Bašára Asada jen díky ruské intervenci v roce 2015 a Rusko dlouhodobě čistí jeho jméno na mezinárodní scéně. Výměnou za to, že Asad umožňuje Rusům, aby se vojensky uchytili v Sýrii,“ popisuje Šír.
„Severokorejcům muselo Rusko asi něco slíbit, protože ti jsou hodně svérázní a že by spolu byli nějací přátelé, o tom nic nevím. U Eritreje absolutně netuším, jak toho Rusové mohli dosáhnout,“ dodává.
Ruští spojenci
Bělorusko
Rusko napadlo Ukrajinu, ale Bělorusko je „další agresor v této válce“, řekla pár dní po invazi předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Bělorusko je bývalá sovětská republika s 9,4 milionu obyvatel, v jejímž čele stojí již tři desetiletí Alexandr Lukašenko, označovaný za posledního diktátora v Evropě.
Poslední volby v srpnu 2020 pro něj však znamenaly zlom. Podle mezinárodních expertů byly jejich výsledky zfalšované, následovaly masivní protesty, kterých se účastnily statisíce Bělorusů.
Lukašenko do té doby odolával ruským tlakům, předloňské léto však otřáslo jeho postavením a musel hledat zastání. To našel pouze u ruského prezidenta. Vladimir Putin nabídl finanční a vojenskou podporu, aby pomohl umlčet protesty – bez jakékoli mezinárodní odezvy nebo odporu. Běloruská policie následně zaútočila na demonstranty vodními děly, slzným plynem a omračujícími granáty.
Vojenské vazby Běloruska s Ruskem od té doby posílily. Lukašenko loni v září oznámil, že Rusko pošle vojenskou techniku, včetně vrtulníků a systémů protivzdušné obrany, na bělorusko-ukrajinskou hranici.
O dva měsíce později Lukašenko porušil neutralitu na Krymu, když ho veřejně uznal jako součást ruského území. Bělorusko také nabídlo, že mohou být na jeho území rozmístěny ruské jaderné zbraně, pokud NATO přesune jaderné zbraně z Německa do východní Evropy, jak bylo oznámeno.
„Rusové de facto kontrolují Lukašenka, který je sám zločinec poté, co napáchal v roce 2020. Nemá na výběr. Podařilo se jim do toho vtáhnout Bělorusko,“ říká pro iROZHLAS.cz Šír.
Bezpečnostní analytik: V Bělorusku nemá invaze na Ukrajinu podporu. Lukašenko se jí ale musí zúčastnit
Číst článek
Putin využívá Bělorusko jako vojenskou základnu. Ještě před vypuknutím války probíhalo na běloruském území vojenské cvičení a u hranic se shromažďovala vojska. Ruské jednotky následně přešly na Ukrajinu také přes běloruskou hranici. Agentura Unian následně informovala, že se operací účastní také běloruské jednotky.
„Myslím si, že Lukašenko už o hodně věcech nerozhoduje, přestal být samostatným aktérem. Už to tam řídí Rusové. Zjevně už je běloruská armáda podřízena ruské armádě,“ domnívá se politolog Šír.
„Bělorusko samotné asi žádnou motivaci nemá a vůči Ukrajině nemá žádné požadavky. Jak běloruská společnost, tak Lukašenkův režim netouží po tom, aby byly v užším sepětí nebo pod ještě větší kontrolou z ruské strany. Jedinou motivací pro běloruský režim je, že jsou po nepokojích souvisejících s prezidentskými volbami v roce 2020 už zcela závislí na ruské straně,“ komentoval to v rozhovoru pro iROZHLAS.cz začátkem března bezpečnostní analytik Richard Stojar.
Lukašenko ale nemá na výběr, domnívá se Šír: „Na západ má cestu zavřenou a jedinou šancí, jak zůstat u moci ještě o pár let déle, je, že bude plnit, co mu řeknou z Kremlu. On sám by na běloruské agresi vůči Ukrajině zájem neměl, protože je to krok, který poškozuje bělorusko-ukrajinské vazby na generace dopředu.“
Vagnerovci
Soukromá bojová jednotka zvaná Vagnerova armáda plnila v minulých letech roli prodloužené ruky Moskvy v ozbrojených konfliktech, kdy Rusko na místo nechtělo kvůli mezinárodněpolitické situaci vyslat své vojáky napřímo.
„Vagnerovci jsou nástrojem ruského státu, umožňuje mu to se nepřihlašovat k jejich akcím a dává mu to možnost popřít jejich vazbu. Nelze jim tedy připisovat vinu za případné zločiny. Dále se jejich ztráty nepočítají do ztrát ruské armády, což pak může mít vliv na to, jak celou operaci bude přijímat domácí veřejnost,“ konstatuje expert na Rusko Šír.
Vagnerovci mají za cíl zlikvidovat prezidenta Zelenského. Vede je ‚Putinův kuchař‘
Číst článek
Žoldáci byli dříve nasazeni v Sýrii, Libyi, Mali či Středoafrické republice. Tam se podle OSN několik stovek Vagnerovců účastnilo hromadných poprav, mučení i sexuálního násilí. Nepotvrzené jsou jejich mise v Súdánu, Mosambiku či na Madagaskaru.
Na Ukrajině už působili v roce 2014, kdy byla skupina Vagner založena pro boje na straně proruských separatistů na Donbasu. Letos se do země vrátili s cílem najít, zajmout a za vysokou finanční odměnu zavraždit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a další vrcholné ukrajinské představitele.
Odborník z Institutu mezinárodních studií zdůrazňuje, že nejsou dostupné informace o tom, jak se ruský generální štáb rozhoduje, dá se však předpokládat, že na likvidaci politického a vojenského vedení Ukrajiny budou nasazeny speciální elitní jednotky. „Určitě mezi Vagnerovci mohla být vypsána nějaká odměna na to, když někoho zlikvidují, ale zatím z bojiště nemáme informace, že by se něčím proslavili a něčeho dosáhli. Celá operace na mě dělá dojem velkého neúspěchu.“
Vagnerovci si podle informací ukrajinské armády zřídili základnu v Rostově na Donu, ruském městě vzdáleném zhruba 100 kilometrů od východní hranice Ukrajiny, uvedl server The Kyiv Independent. Odtud rekrutují nové žoldáky pro boje na Ukrajině.
Podle zpravodajských služeb nyní operují v Kyjevě a jeho okolí. Mají kromě odstranění Zelenského připravit půdu pro převzetí ruské kontroly nad Ukrajinou. Po oznámení, že jsou v zemi poblíž hlavního města čtyři stovky žoldáků, vyhlásil Kyjev přechodný zákaz vycházení a město bylo prohledáno.
Ruská ‚Vagnerova armáda‘ opět v plné polní. Moskva využívá chaos v Libyi, aby získala přístup k ropě
Číst článek
Což mohlo podle odborníka z Univerzity Karlovy souviset s dalším možným úkolem této skupiny: udržovat pořádek ve městě, nad kterým mají Rusové v plánu převzít kontrolu. „Musíte držet pořádek ve městech – tedy terorizovat obyvatelstvo. Proto tam operují i složky spadající pod zpravodajské služby a nepravidelné vojenské skupiny,“ popisuje Šír.
Bojové jednotky jsou spojovány s miliardářem Jevgenijem Prigožinem, blízkým mužem ruského prezidenta Vladimira Putina. Prigožinin má přezdívku „Putinův šéfkuchař“, jeho firma Concord Catering je totiž předním dodavatelem ruských státních institucí. Před rokem jej Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zařadil za zásahy do amerických voleb na seznam nejhledanějších zločinců a vypsal odměnu 250 000 dolarů za jeho dopadení.
Vojenským velitelem skupiny je Dmitrij Utkin, bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU. Po něm je žoldácká jednotka pojmenována, Utkinovým oblíbeným skladatelem je Richard Wagner.
„Rusové se vždy cítí dobře tam, kde vládne chaos. Stačí poslat v uvozovkách ‚pár‘ Vagnerovců, kteří jsou velice dobře vycvičení a mají dobrou výzbroj,“ řekl před časem pro iROZHLAS.cz expert na Rusko z Institutu mezinárodních studií Karel Svoboda.
Čečenci
Muslimské Čečenské autonomní republice na jihu Ruska vládne od roku 2007 Ramzan Kadyrov. Spolu se svým otcem Achmatem bojovali nejprve v 90. letech v první čečenské válce proti Rusku, v té druhé se ale přesunuli na opačnou stranu. Po smrtelném atentátu na svého otce v roce 2004 se Ramzan v Čečensku pevně chopil vlády a díky klíčovému spojenectví s Vladimirem Putinem může vládnout železnou rukou.
Podle Šíra stojí v čele díky tomu, že jakožto představitel nejsilnějšího klanu dokázal dosáhnout ujednání s Moskvou. „Existuje tam velice specifická symbióza mezi Kadyrovem a Putinem,“ vysvětluje expert. „Kadyrov je neomezeným vládcem Čečenska a to by bylo nemyslitelné, aniž by mu to v Kremlu dovolili.“
Od roku 2014 je Kadyrov jako Putinův spojenec také na sankčním seznamu Evropské unie i České republiky.
Bezpečnostní složky i jeho soukromé milice jsou spojovány s řadou únosů, mučení i vražd politických odpůrců, ochránců lidských práv či novinářů. Kadyrova obviňují z brutálního potlačování občanských svobod i z podílu na vraždě ruského opozičního politika Borise Němcova. Čečenští zabijáci byli také v roce 2017 za jeho vraždu z února 2015 odsouzeni. U soudu se přiznali, byť následně označili svá přiznání za vynucená.
Proč se ale Čečenci nyní angažují ve válce na Ukrajině? Šír spekuluje nad možnými finančními transfery, které Kadyrovovi pomohou s řízením vlastního území. „Bojují tam proto, že mají větší bojovou morálku,“ dodává také.
Na Kavkaze je podle něj lépe uchopena výchova směrem k odpovědnosti válčit za svá i spřátelená území. „Jsou na boje líp přichystáni a mají víc ochotných lidí se do toho zapojit,“ přibližuje.
Vojáci z ciziny dorazili na Ukrajinu. ‚Naučte se výraz odškodnění,‘ vzkazuje Rusku Zelenskyj
Číst článek
Podobně jako Vagnerovci, mají i schopné a dobře vybavené čečenské jednotky za úkol zabití Zelenského. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov před několika dny oznámil, že bezpečnostní složky zlikvidovaly čečenské elitní jednotky. „Tato kadyrovovská elitní skupina, která se sem vydala speciálně s cílem odstranit našeho prezidenta, byla zničena,“ uvedl.
I sám Kadyrov oznámil, že mezi vojáky, kteří přišli o život při invazi na Ukrajinu, jsou i dva Čečenci. „Mezi rodáky z Čečenské republiky již bohužel jsou ztráty. Ve válce se zabíjí a oni si toto povolání vybrali,“ poznamenal Kadyrov na adresu padlých. „Tito chlapci si zvolili stát se hrdiny, kteří obětovali život za bezpečí dvou zemí. Dostali rozkaz omezit ztráty mezi civilním obyvatelstvem Ukrajiny, aby byly co nejmenší, a splnili jej.“
Ukrajinské kontrarozvědce se podle poradce ministra vnitra Antona Herašenka povedlo zneškodnit také skupinu čečenských diverzantů, kteří se po Kyjevu přemisťovali v sanitce, uvedla ukrajinská agentura Unian. Objevily se také zprávy o nasazení čečenských odstřelovačů u Mariupolu.
Sýrie
Rusové mají rekrutovat Syřany pro boje na Ukrajině, informoval v neděli The Wall Street Journal s odvoláním na amerického úředníka. Důvodem má být jejich zběhlost v „městských bojích“, které nyní Rusové očekávají. Podle amerických představitelů Rusko verbuje vojáky ze Sýrie už od roku 2015.
Obydlené oblasti se staly ruským cílem hned na několika místech, včetně Charkova, Černihivu nebo Mariupolu. Motivací je pravděpodobně snaha zlomit ukrajinskou morálku. Doposud nicméně upřednostňovali ostřelování před kontaktním bojem, to se však může v dohledné době změnit.
Dodávky obilí a hnojiv z Ruska a Ukrajiny jsou v ohrožení, dopady pocítí hlavně rozvojové státy
Číst článek
„Bojovníci ze Sýrie by pro gerilový typ boje ve městech mohli být lépe připraveni, než jsou vojáci ruské základní služby,“ připouští expert z Univerzity Karlovy.
Rusko již dříve použilo podobnou taktiku v Čečensku v roce 1999 a Sýrii v roce 2016, přičemž použilo jak leteckou, tak pozemní munici, připomněl Jerusalem Post.
A právě na syrskou zkušenost s ruskými nálety upozornil článek The Time. Představitel Syrské civilní obrany (také známé pod pojmem White Helmets) Raed Al-Saleh v něm popisoval své dojmy ze záběrů bombardování ukrajinských měst, která mu nápadně připomínala scény, které zažil během 11 let trvající války v Sýrii. „Dotýká se nás, že zbraně, které (Rusové) testovali na Syřanech, budou nyní použity proti ukrajinským civilistům,“ řekl.
O „pomoc Moskvy“ požádal prezident Bašár Asad. Zapojení Ruska ovlivnilo poměr sil ve prospěch tamní vlády. „Asad je zavázán Rusům za to, že se udržel u moci. Vznikla tam díky tomu zvláštní symbióza,“ popisuje Šír pro iROZHLAS.cz.
Vzájemná podpora byla patrná bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu, když spolu prezidenti hovořili, Asad řekl, že je tento krok „opravou historie a restaurací rovnováhy globálního pořádku po rozpadu Sovětského svazu“.
Syrský prezident nastalou situaci komentoval tak, že „západní státy nesou odpovědnost za chaos a krveprolití“, a obvinil je z používání „špinavých metod na podporu teroristů v Sýrii a nacistů na Ukrajině“.
Že by se však syrské ozbrojené složky zapojily do bojů obdobně jako Bělorusové a operovaly pod hlavičkou Ruska, se podle odborníka na postsovětský prostor nedá očekávat. „To by byla syrská agrese vůči Ukrajině. Na to si myslím, nemají Syřani zdroje, ani není potřeba, aby do toho šli.“
Podněstří
Chudé Moldavsko s 2,6 milionu obyvatel není kompaktní zemí. Jeho územní celistvost byla narušena v 90. letech, kdy se ruskojazyčný separatistický pás na východě země úzce navázal na Rusko. V Podněstří probíhá černý trh se zbraněmi a další machinace.
Otevřené dveře do NATO jen pro někoho. Ukrajina a Gruzie o vstupenku žádají, severské státy váhají
Číst článek
Přestože nebylo nikdy mezinárodně uznáno ani Ruskem, má vlastní vlajku, kterou tvoří srp s kladivem v sovětském stylu, a vlastní provizorní měnu. Neuznaný prezident Vadim Krasnoselskij je Putinově politice nakloněný.
Rusko v oblasti shromažďuje 1500 vojáků, oficiálně proto, aby udrželo mír a střežilo obrovský sklad munice ze sovětské éry, napsal The New York Times. V krátkodobém horizontu se spekuluje, že buď podněsterské síly, nebo ruské jednotky v Podněstří mohou být vtaženy do bojů, aby pomohly na jihozápadní Ukrajině.
V pátek večer tisková agentura řízená podněsterskými úřady uvedla, že raketa zasáhla ukrajinskou železniční trať. V neděli ukrajinské ministerstvo obrany sdělilo, že nedávné ruské údery na ukrajinské letiště byly odpáleny z Podněstří. Moldavská vláda i podněsterské úřady zprávu popřely.
Ještě v neděli ráno moldavští představitelé a zahraniční diplomaté uvedli, že neexistují žádné důkazy, že by se podněsterské vedení snažilo zapojit do bojů. Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli řekla, že ruská invaze způsobila, že se země necítí bezpečně. Ale ona a další moldavští představitelé se jinak snažili vyhnout rozdmýchávání napětí. Loni v parlamentních volbách totiž zhruba třetina Moldavanů hlasovala pro strany podporující Rusko.
V nedávných veřejných prohlášeních se vedení Podněstří snažilo jakékoliv napětí bagatelizovat. Jakékoliv zprávy o podněsterské agresi byly „nestydlivou lží“, uvedl neuznaný prezident Vadim Krasnoselskij v nedělním prohlášení. „Podněstří nepředstavuje vojenskou hrozbu. Zaměřujeme se na zajištění míru,“ sdělil.
Existují oprávněné obavy, že Podněstří je Putinova další zastávka, napsal NYT. Podle experta Šíra je možné zapojení analyzovat také za předpokladu ruského cíle na propojení jižního pobřeží Ukrajiny až na hranice právě moldavského Podněstří. Zároveň upozorňuje, že je to Ruskem okupované území, kde se nachází ruská armáda.
„Maskují ho pod tzv. separatistický režim, přitom to jsou ozbrojené struktury, které operují na Ruskem okupovaném území. Část Moldavska je okupována Ruskem, jeho armáda je tam rozmístěna bez souhlasu centrální vlády z Kišiněva,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Pokud by se do války na Ukrajině zapojily jednotky z Moldavska, jednalo by se o ruskou armádu, která se nachází v Podněstří, a možná dobrovolníky z této oblasti, které by byli schopni Rusové naverbovat, předpokládá Šír.
Podle ukrajinského generálního štábu mají nyní ruské jednotky v Podněstří bojovou pohotovost. Jejich morálka je ale podle Ukrajinců na nízké úrovni. „Většina vojáků se nechce zúčastnit bojových operací na ukrajinském území,“ tvrdí generální štáb.
Moldavsko, vklíněné mezi Ukrajinou a Rumunskem, není členem NATO ani Evropské unie. Kvůli obavám z ruské rozpínavosti podalo minulý týden spěšně žádost kvůli zisku statusu kandidátské země.
„Moldavani využili toho, že se celý svět dívá na Ukrajinu. Ukrajinci podali přihlášku, tak spolu s Gruzínci udělali to samé. Je zde předpoklad, že pokud Ukrajina válku ustojí a Evropa ji bude integrovat, budou toho součástí také,“ zamýšlí se Šír. Poznamenává, že moldavská centrální vláda je proevropská a nenachází důvod, proč by Moldavané nemohli být do Evropy integrováni.
Jenže právě Podněstří takový problém může představovat. Předpokladem pro vstup do EU je totiž teritoriální celistvost a absence sporných území.
