Ukrajinská protiofenziva visí ve vzduchu, říká Romancov. Moskva tvrdí, že začala, Kyjev to odmítá
Ukrajinská protiofenziva začala v neděli, tvrdí Moskva. Politický geograf Michael Romancov ale připomíná, že Ukrajina se k tomu nevyjádřila. „Kyjev a Moskva mají stále ještě představu, že situace na bojišti dá odpověď na celou řadu otázek, které by se jinak musely z jejich pohledu složitě vyjednávat,“ tvrdí Romancov v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Kdy začne nebo zda už začala ukrajinská protiofenziva, není jasné. „Ruské zdroje tvrdí, že začala v neděli. Ukrajinci zatím nic oficiálně nepotvrdili, nevyvrátili, ani neoznámili,“ shrnuje Romancov. „Ale visí to ve vzduchu,“ dodal. Kyjev zatím oficiálně uvedl pouze to, že nemá žádné informace o velké ofenzivě, která by se měla uskutečnit v pondělí.
Host: politický geograf z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha Michael Romancov. Moderuje Zita Senková
„Kyjev a Moskva mají stále ještě představu, že situace na bojišti dá odpověď na celou řadu otázek, které by se jinak musely z jejich pohledu složitě vyjednávat. Myslím, že ani Kyjev, ani Moskva teď nemají vůli usednout k jednacímu stolu,“ soudí Romancov, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě Praha.
Podle něj Moskvě napomáhá i nedávno zveřejněné maďarské video, které vyzývá k míru, obsahuje ale záběr na ukrajinskou mapu bez poloostrova Krym. Ten Rusko anektovalo v roce 2014 a Ukrajina trvá na jeho navrácení.
Putina ukrajinská protiofenziva evidentně děsí, myslí si britský plukovník ve výslužbě
Číst článek
„Maďarsko je v tento okamžik nejviditelnější unijní a alianční stát, který nebere v úvahu, že válku někdo prostě spustil. Maďarská vláda neuznala ani anexi Krymu Ruskem. To znamená, že Budapešť se sice v mnoha ohledech chová jako rebelující, ale standardní evropský stát – a pak zveřejní toto video. To neslouží primárně zájmu Maďarska, ale Ruska,“ domnívá se politický geograf.
Zatímco v Maďarsku říší proruský narativ přímo vláda, například na Slovensku, které míří k parlamentním volbám a premiérem by se mohl znovu stát Robert Fico, sílí proruská propaganda. Prohlásila to prezidentka Zuzana Čaputová.
„V zásadě ve všech zemích se objevují problémy spojené s tím, že státy podporují Ukrajinu.“
„V zásadě ve všech zemích se objevují problémy spojené s tím, že státy podporují Ukrajinu. Například v Polsku je celonárodní shoda na tom, že je nezbytné Ukrajinu podporovat, ale přesto se v souvislosti s exportem ukrajinské pšenice přes polské území ukázalo, že někteří polští zemědělci s tím mají problém,“ připomíná politický geograf.
„Obecně si ale myslím, že východní křeslo Severoatlantické aliance ale nemá důvod měnit svoji pozici,“ shrnuje Romancov.
Švédsko do NATO
Do NATO by brzy mohlo vstoupit po Finsku také Švédsko, odhaduje Romancov, a to přesto, že vstup země do spolku blokovala Ankara.
Stoltenberg po jednání s Erdoganem: Švédsko může vstoupit do NATO ještě před červencovým summitem
Číst článek
„Turecko si zvolilo staronového prezidenta a víme, že jedním z hostů Recepa Erdogana už byl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Já myslím, že situace se poměrně rychle změní, nebude trvat dlouho, a Švédsko přivítáme v řadách Aliance,“ očekává Romancov.
Stoltenberg prohlásil, že Švédsko by se členem NATO mohlo stát ještě před červencovým summitem ve Vilniusu.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
