Centra pro migranty jako věznice. Pro uprchlíky ze Střední Asie není Rusko bezpečnou zemí

Mnozí obyvatelé republik Střední Asie míří za lepším životem nebo bezpečím do Ruska. Tam se ale potýkají s přísnými přistěhovaleckými zákony a mnozí končí v centru pro nelegální migranty, které se ale prakticky neliší od věznice. Politickým uprchlíkům by Rusko mělo podle mezinárodního práva poskytnout azyl. Praxe je ale jiná - svědčí o tom případ uzbeckého novináře Aliho Feruze.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Novinář Ali Feruz | Foto: TASS/Artyom Geodakyan | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Přátelé a známí 30letého Aliho Feruze uspořádali v Moskvě dobročinný večer, aby vybrali peníze, potřebné nejen pro Aliho obhájce, ale i pro ostatní politické uprchlíky, kterým doma hrozí žalář, mučení a s velkou pravděpodobností i smrt.

Zažij ruský kriminál. Kampaň AI upozorňuje na ruské vězně svědomí

Číst článek

„Pro Aliho Feruze by po deportaci do Uzbekistánu nastala velmi nebezpečná situace. Je gayem a neskrývá to. V Uzbekistánu ho opakovaně mučili. Tamní tajné služby ho vydíraly, když spolupráci odmítl, mlátili ho. Chtěli ho nasadit jako svého agenta do islamistické skupiny. Pochopil, že by se tam pohyboval na hranici mezi životem a smrtí. Přes Kyrgyzstán a Kazachstán proto uprchl do Ruska, což ale pro něj zřejmě nebude konečná,“ popisuje pro Radiožurnál Aliho případ Ivan Kondratěnko, šéf moskevské pobočky Amnesty International.

Ali už je v centru pro uprchlíky více než tři měsíce. Z toho půldruhého měsíce byl v cele sám, říká Kondratěnko. „Nikdo neví, jak dlouho tam může být, soud doteď nerozhodl. Azyl mu opakovaně odmítli udělit a chtějí ho deportovat. Obrátili jsme proto k Evropskému soudu pro lidská práva - využili jsme pravidla číslo 39, podle kterého Rusko do konečného rozhodnutí evropského soudu nesmí Feruze vydat Uzbekistánu.“

Skromné síly

Na dobročinném večeru si lidé mohou koupit trička nebo se zúčastnit aukce plakátů a knížek - draží se například vzpomínky ruské obránkyně lidských práv Ljudmily Michajlovové i s jejím podpisem. V nevelkém sále se sešli hlavně studenti.

„Případ Aliho Feruze sleduji dlouhodobě. Přečetla jsem spoustu článků a řeknu vám, že to není ojedinělý případ uprchlíka z Uzbekistánu. Na mou Vysokou ekonomickou školu přišel obránce lidských práv Andrej Jurov. Vyzval nás, abychom pomohli, čím můžeme. Přes něj jsem se seznámila s touto skupinou a všichni se teď snažíme udělat vše, co je v našich skromných studentských silách,“ říká studentka žurnalistiky Mája Schmidtová.

Ivan Kondratěnko si vzpomíná, že Česká republika jednomu politickému běženci z Uzbekistánu pomohla. „Vážím si Česka za to, že přijalo Abdusamiho Rachmonova. Byl ve velmi těžké situaci. Asi existuje nějaká tajná dohoda mezi Ruskem a Uzbekistánem, protože uzbecké tajné služby unášejí politické uprchlíky i v Moskvě.  Doma je často obviňují ze spolupráce s islámskými radikály. Tak obvinili i mého kamaráda, kterému se ale podařilo utéct. Pomstili se mu tím, že zavřeli jeho bratra, kterému ve vězení hrozí, že oslepne.“

Ruská Amnesty International nevede přesnou statistiku případů jako ten Aliho Feruze. Zabývá se pomocí konkrétním lidem, o kterých se dozví, že jsou v nouzi a doma je nic dobrého nečeká. Pro většinu z těchto uprchlíků je Rusko jen prvním záchytným bodem, bezpečný azyl se snaží hledat spíš na Západě. 

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme