Účinná strategie, nebo provokace vedoucí k další ruské agresi? Bidenův postup vůči Moskvě čelí kritice
Po rozkolu s ukrajinským vedením se administrativa amerického prezidenta Joea Bidena rozhodla, že přestane označovat hrozbu dalšího ruského vpádu na Ukrajinu za „bezprostřední“ a ubere tak na své dosavadní rétorice. Například deník The New York Times se nicméně zamýšlí také nad celkovou správností strategie Bílého domu v otázce ukrajinské krize a klade si otázku, zda postup Washingtonu ve skutečnosti nepodněcuje Moskvu k další eskalaci napětí.
Rozhodnutí přestat označovat hrozbu ruské invaze za bezprostřední vysvětlila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová během středečního tiskového brífinku.
Rusko jako mírotvorce, Západ jako agresor i výzvy k vyzbrojení Donbasu. Co píšou o krizi ruská média?
Číst článek
„Přestali jsme ho používat, protože jsme tím, myslím, vyslali zprávu, že se (ruský prezident Vladimir) prezident Putin (pro invazi) už rozhodl. A to jsme nechtěli,“ řekla podle americké televize CNN Psakiová a dodala: „Stále nevíme, jestli se rozhodl.“
Podle amerického deníku The New York Times (NYT) tak Bidenova administrativa částečně zmírnila tón a dosavadní „poplašnou“ strategii, kterou uplatňuje v posledních měsících. List ve své analýze připomíná, že to byly právě Spojené státy, které odhalily informace o hromadění ruských sil u ukrajinských hranic a odtajnily některé další možné kroky ze strany Moskvy.
USA mimo jiné varovaly před „útokem pod falešnou vlajkou“, kterým by Moskva vytvořila záminku pro invazi na Ukrajinu. O smyšlených provokacích mluvil v polovině ledna v amerických médiích nejmenovaný vládní činitel, podle něhož ruští „vlivoví aktéři“ začali na sociálních sítích a ve státních médiích šířit tvrzení o omezování lidských práv na Ukrajině s cílem „vykonstruovat záminku pro invazi“.
„Máme informace, které naznačují, že Rusko už rozmístilo skupinu agentů pro provedení operace pod falešnou vlajkou na východě Ukrajiny,“ dodal představitel americké vlády s tím, že stejný postup bylo možné pozorovat v roce 2014 při obsazení Krymu.
Hraje se o válku a mír v Evropě. Napadení Ukrajiny by vyhnalo miliony uprchlíků, říká senátor Fischer
Číst článek
Spojené státy podle NYT rovněž „povzbudily“ Velkou Británii, aby veřejnosti odhalila jeden z dalších ruských plánů. Stalo se tak ve druhé polovině ledna, když britské ministerstvo zahraničí obvinilo Kreml ze snahy dosadit do vedení Ukrajiny „loutkovou vládu“ v čele s proruským vůdcem.
Všechna tvrzení Moskva odmítla a Západ obvinila z provokací. Určité pochybnosti nad zveřejňováním informací nicméně projevuje také prestižní americký deník.
„Každé z těchto odhalení bylo součástí strategie, jak se dostat před Rusy v oblasti, kde Moskva dlouhodobě exceluje – v informační válce. Tato zveřejnění však zároveň vyvolala otázku, zda administrativa ve své snaze narušit akce Moskvy tím, že je dopředu odhalí, skutečně dokáže Rusko odradit od jeho akcí, nebo ho k nim naopak podněcuje,“ píše NYT v článku s titulkem „Funguje Bidenova strategie vůči Putinovi, nebo žene Moskvu k válce?“.
Podle listu je hlavním cílem Bidenovy strategie donutit Moskvu k tomu, aby po veřejném odhalení plánů své kroky ještě přehodnotila. „Ve chvíli, kdy se však Putin podle představitelů amerických zpravodajských služeb ještě nerozhodl, zda invazi provést, ho tento přístup může naopak vyprovokovat,“ varuje NYT.
Ukrajina brání panice
Dosavadní Bidenův postup však nezpochybňuje jen The New York Times, ale v uplynulých týdnech ho kritizovalo také ukrajinské vedení.
Velký státník, nebo ‚zrádce Západu‘? Orbánova cesta do Moskvy budí kritiku, Rusku tím hraje do karet
Číst článek
Rozhodnutí přestat mluvit o „bezprostřední hrozbě“ další ruské invaze na Ukrajinu přišlo jen pár dní poté, co se americká rétorika stala terčem ostré kritiky ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších představitelů ukrajinského vedení. Opakovaně varovali, že příliš vyhrocený popis nebezpečí ze strany Ruska jen vyvolává paniku a ekonomickou nestabilitu Ukrajiny.
Například šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov se nechal slyšet, že „panika je sestrou selhání“. „Proto našim partnerům říkáme: ‚Nekřičte tolik‘. Vidíte hrozbu? Dejte nám každý den deset stíhaček. Ne jednu, ale deset, a hrozba zmizí,“ cituje The New York Times Danilova, podle kterého je velmi těžké udržet ekonomickou situaci na Ukrajině pod kontrolou, když média „opakují, že zítra začne válka“.
Rozkolu mezi Kyjevem a Washingtonem si v poslední době všímají také ruská státní či Kremlu nakloněná média, která využívají slova ukrajinských představitelů ve svůj prospěch. Snaží se na nich demonstrovat především to, že to jsou Spojené státy a NATO, kdo se pokouší napětí eskalovat a zvyšuje tím hrozbu konfliktu.
„Současná válka nervů kolem Ukrajiny má jeden paradoxní rys. Pokud pečlivě sledujete proud informací, je těžké této skutečnosti nevěnovat pozornost: nejdramatičtější, někdy až panická prohlášení pocházejí z Washingtonu a zejména z Londýna,“ napsal koncem ledna ruský deník Kommersant s tím, že naproti tomu v Kyjevě se nálada zdá být mnohem klidnější.
„Všechno, co se děje, připomíná absurdní divadlo. Hra v tomto divadle ale leze na nervy Ukrajincům, Rusům, Evropanům a sázky už jsou vysoko. Pokud bude situace dále uměle vyhrocována, může se v určité chvíli vymknout kontrole,“ uvedl na závěr Kommersant.
Co čekat od Putina?
Napětí mezi Ruskem a Západem mezitím dál roste. Biden tento týden v souvislosti s děním kolem Ukrajiny schválil rozmístění 3000 amerických vojáků, z nichž většina zamíří do Polska a do Rumunska. Rozhodnutí navazuje na krok z minulého týdne, kdy Pentagon na prezidentův příkaz uvedl do pohotovosti dalších 8500 vojáků, kteří mají být připraveni k rychlému přesunu do Evropy, pokud to bude potřeba.
V ukrajinském Sokolovu se bojovalo už za druhé světové války. Nový konflikt podle místních číhá nedaleko
Číst článek
Jak upozorňuje CNN, rozmístění amerických vojáků ve východní Evropě podle očekávání vyvolá další „Putinův hněv“, podle televize ale Bílý dům podobné obavy bagatelizuje. „Důležité je, aby bylo jasno – je tu jen jeden agresor a tím agresorem je Rusko,“ cituje televize ze středečního vyjádření Jen Psakiové.
Kroky, které prohlubují napětí, nicméně lze sledovat také na druhé straně. Podle čtvrtečního prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Rusko v posledních dnech přesunuje své síly také do Běloruska. V současnosti se tak v zemi diktátora Alexandra Lukašenka nachází na 30 tisíc ruských vojáků, což je nejvíc od konce studené války.
Kromě nich Moskva na území svého západního souseda přesunula stíhačky, mobilní raketový systém Iskander či systém protivzdušné obrany S-400. „Hovoříme tedy o široké škále moderního vojenského potenciálu,“ uvedl Stoltenberg a vyzval Kreml, aby situaci deeskaloval.
Média v minulých dnech informovala také o obsahu písemných odpovědí, které Spojené státy a NATO zaslaly Moskvě v reakci na její bezpečnostní požadavky. Ty mimo jiné obsahují závazek, že se NATO nebude dál rozšiřovat o země východní Evropy včetně Ukrajiny a nebude na území členských zemí poblíž Ruska rozmisťovat zbraňové systémy.
To ale západní státy razantně odmítají a podle dokumentů, o kterých informoval španělský list El País, to daly Rusku najevo také v zaslaném dopise. Washington i Aliance nicméně navrhují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry, Kreml přitom tyto nabídky má za nedostatečné.
Nemyslím, že Rusko chce plně anektovat Ukrajinu. Půjde tak daleko, jak dovolíme, říká generál Šedivý
Číst článek
Klíčová otázka, zda se situaci podaří vyřešit mírovou cestou, tak stále zůstává nezodpovězená. Někteří bezpečnostní analytici nicméně upozorňují, že Putin investoval do současné eskalace až příliš na to, aby se stáhl od ukrajinských hranic bez výsledku, který by doma mohl prezentovat jako úspěch.
Myslí si to také odborník na Rusko z britského think-tanku Chatham House Mathieu Boulegue, podle kterého bude Rusko ochotné zajít daleko, aby dosáhlo svých politických cílů.
„Nerozmístíte 100 tisíc vojáků a tolik lidí v zálohách jen pro to, abyste si něco dokázali. Rusko podle mě zvýšilo sázky tak moc, že se mi v této fázi zdá nepravděpodobné, aby se jen tak stáhlo, aniž by dostalo něco na oplátku,“ řekl televizi CNBC. Podle stanice však další oslovení experti podotýkají, že invaze by byla pro Rusko příliš nákladná – a to i z hlediska nových západních sankcí, které by po takovém kroku s největší pravděpodobností následovaly.
Také The New York Times se na závěr své analýzy zamýšlí nad dalšími kroky Ruska a tvrdí, že podle části odborníků – ať už z Bidenovy administrativy, nebo mimo ni – nebude nabídka Washingtonu Moskvě stačit. Rusko proto bude od Severoatlantické aliance chtít větší ústupky v oblasti bezpečnosti, aby se tak mohlo od ukrajinských hranic stáhnout.
Například bývalý americký velvyslanec na Ukrajině William B. Taylor se nicméně domnívá, že Bidenův „agresivnější postup“ a jeho snaha o „aktivní odstrašení“ Ruska funguje. Vladimir Putin podle něj „přecenil karty, které má v ruce“ a teď hledá cestu, jak se ze současné situace dostat.
