‚Referendum‘ plné machinací. ‚Putin dělá všemožné, aby lidi hlasovali a získal tak legitimitu,‘ říká expert

Právě v těchto dnech v Rusku probíhá klíčové hlasování o ústavních změnách, které mají Vladimiru Putinovi umožnit setrvat v čele země až do roku 2036. Jak důležité je pro šéfa Kremlu zajistit reformám co nejvyšší podporu lidu, dokazují nejrůznější techniky úřadů, kterými se snaží donutit obyvatele hlasovat a zvýšit tak účast. „Jsme svědky něčeho, co je i na ruské poměry bezprecedentní,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník Pavel Havlíček.

Analýza Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V těchto dnech v Rusku probíhá klíčové hlasování o ústavních změnách, které mají Vladimiru Putinovi umožnit setrvat v čele země až do roku 2036 | Zdroj: Reuters

Média ho označují za referendum, referendem v pravém smyslu ale není. Hlasování o změnách ruské ústavy nicméně zůstává jedním z klíčových momentů Putinova prezidentství.

V Rusku začalo hlasování o ústavní reformě. Ve hře je Putinův mandát, zmínka o Bohu a ‚tradiční‘ rodina

Číst článek

„O referendum se nejedná. V samotném Rusku se na to odkazuje jako na všeruské hlasování, v západním informačním prostoru se používá spíš slovo plebiscit. Pravda je totiž taková, že tento způsob hlasování není v ruském právním systém jakkoliv zakotven. To má negativní dopad na lidi, kteří se snaží hlasování monitorovat, protože není možné se efektivně odvolávat k ruským soudům,“ říká pro iROZHLAS.cz Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Na hlasování čeká Kreml už od začátku ledna. V tradičním projevu před oběma komorami parlamentu tehdy Putin návrhy ruské ústavy představil, od té doby se ale obsah reforem, ke kterým se nyní mají lidé vyjádřit, dočkal jedné velké změny. Jejím oficiálním iniciátorem se stala poslankyně za Jednotné Rusko Valentina Těreškovová, která v březnu navrhla vynulovat dosavadní Putinovy mandáty, aby mohl o post prezidenta usilovat znovu.

„Hlasování je důležité hned z několika důvodů. Tím nejdůležitějším je ale to, že má potvrdit a legitimizovat ze strany ruských občanů změny, s nimiž ruský prezident přišel už na začátku ledna a které kompletně překopávají ruský ústavní systém. Je tam více než 200 úprav základního zákona platného od roku 1993. Pro Putina samotného je hlasování nicméně důležité hlavně kvůli článku, který mu umožní zůstat u moci i po roce 2024,“ dodává Havlíček.

Zatímco ještě na začátku ledna tak šéf Kremlu dával v projevu najevo, že chce pravomoci prezidenta rozmělnit, v březnu se tento přístup obrátil – podle odborníka na Rusko nyní lze ústavní změny naopak chápat jako snahu o větší centralizaci a další utužení moci v rukou současné hlavy státu.

Hlasování je pro Putina nanejvýš důležité, k posílení jeho legitimity ale potřebuje, aby svůj hlas odevzdal co největší počet Rusů. Podle nezávislé ruské organizace Golos, která se zabývá ochranou práv ruských voličů, se tak hlasování jeví jako jedno z „nejméně transparentních“ za poslední dvě dekády. „Nikdy jsme neměli tolik stížností od lidí, kteří nám říkají, že jsou nuceni volit,“ varuje pro server Moscow Times zástupce Golosu Grigorij Melkonjants.

Během hlasování o reformách ruské ústavy členové volební komise na vyžádání přijdou za voličem až k němu domů | Zdroj: Reuters

Bezprecedentní hlasování

Snahu úřadů přinutit lidi, aby o ústavních změnách hlasovali, dokresluje i výzva zaměstnancům jedné z televizních stanic z Jegorjevsku v Moskevské oblasti. „Tam už si můžete dělat, co chcete, ale zítra budete na mém seznamu… Může to mít nejrůznější důsledky. Jenom vás varuju, obzvlášť během pandemie – žádné odměny, žádná práce,“ říká ženský hlas směrem k zaměstnancům televize na nahrávce, kterou má Moscow Times k dispozici.

Krymští aktivisté: Obvinit vás mohou z čehokoliv, záleží na fantazii úřadů. Krym je poloostrov strachu

Číst článek

Příkladů praktik, které mají lidi donutit hlasovat, se ale objevuje víc. V některých částech země účast pracovníků sledují například za pomoci QR kódů. Podle nezávislého serveru Meduza určité státní podniky včetně ruské pošty odevzdávají seznamy svých zaměstnanců, tím jim přidělí QR kódy, které pak ve volebních okrscích mají z jejich telefonů skenovat dobrovolníci.

„Během hlasování bude určitě patrné pokračování minulých tendencí a prostředků mobilizace státních zaměstnanců pod pohrůžkou toho, že budou vyhozeni. To je evergreen ruských voleb posledních 20 let,“ popisuje Havlíček.

Obavy z manipulace hlasů a konečného výsledku pak podle něj zhoršuje i fakt, že hlasování trvá několik dní. Kvůli pandemii koronaviru totiž na „referendum“ nebyl vyhrazen jeden den, ale celý týden a členové volební komise na vyžádání přijdou za voličem až k němu domů.

„Měli jsme na toto téma poměrně obsáhlou diskusi s ruskou občanskou společností a jednou paní, která sedí ve volební komisi v Petrohradu. Ta říkala, že je naprosto nemožné hlasování uhlídat. Hlasuje se nejen tak, že lidé obcházejí paneláky s urnami, ale také na pracovištích. Hlasuje se dnem i nocí a režim opravdu dělá všechno pro to, aby lidi k hlasování nahnal a získal tak legitimitu,“ dodává.

‚Čísla se musí změnit.‘ Ruský gubernátor na nahrávce tlačí na podřízené, aby měnili data o koronaviru

Číst článek

Stejně tak vyvolává obavy i možnost hlasovat po internetu, kterou mají obyvatelé Moskvy a Nižního Novgorodu. Jak totiž ukázal novinář televize Dožď Pavel Lobkov, díky této možnosti lze o změnách ústavy hlasovat dvakrát – sám odhlasoval nejdříve ve volební místnosti, podruhé pak prostřednictvím internetu. Při zveřejnění výsledků proto bude zajímavé sledovat, jaké účasti tyto dva regiony nakonec dosáhnou. Pokud bude počet odevzdaných hlasů výrazně vyšší než v ostatních oblastech, bude to podle Havlíčka znakem toho, že v nich docházelo k manipulacím.

„Tyto volby jsou pro Rusko naprosto neobvyklé. Poprvé v historii vidíme rozsáhlejší umožnění hlasovat online. Jedná se hlavně o dvě oblasti, Moskevskou oblast a Nižnij Novgorod, kde tímto způsobem může hlasovat asi deset milionů obyvatel. Na druhou stranu ale vidíme, že lidé mají možnost hlasovat online a pak i osobně. Jsme tedy svědky něčeho, co je i na ruské poměry bezprecedentní. Není to jen hlasování na internetu, ale i snaha nasadit hlasovací mašinerii na pracovištích. Něco takového jsme v takovém měřítku v Rusku nevídali,“ tvrdí analytik AMO.

Kritici Kremlu nejsou sjednocení

Výsledek hlasování, které má vyvrcholit 1. července, podle očekávání Putinovy návrhy potvrdí. Zůstává ale otázkou, jak vysoká nakonec bude účast a kolik lidí se vysloví proti. Jak ukázal průzkum sociologického centra Levada, ještě v dubnu bylo pro ústavní změny ochotno hlasovat 47 % Rusů, proti bylo 31 % respondentů.

Expert: Putin si připravuje půdu na odchod. Velké divadlo ohledně změn ústavy může být zástěrkou

Číst článek

„Protože hlasování stojí mimo jakékoliv právní úpravy, znamená to, že nejsou nastaveny žádné mechanismy pro garantovanou minimální účast, aby výsledek platil, a nejsou tam přizváni ani žádní mezinárodní pozorovatelé. Samozřejmě platí, že čím vyšší účast a procento pozitivních hlasů, tím lépe pro režim. Ale nakolik nakonec dokážou čísla vyšponovat, si nedokážu představit,“ říká Havlíček.

K bojkotu hlasování opakovaně vyzýval hlavní odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj, podle kterého má plebiscit jediný cíl – „vynulovat sčítání dosavadních Putinových mandátů a tím mu dát právo být doživotním prezidentem“. Hlasování o ústavních reformách proto označil za porušení ústavy a státní převrat.

Kritici Kremlu ale nejsou sjednocení. „Ruská opozice v čele s Alexejem Navalným vyzvala k bojkotu hlasování, ale na rozdíl od minulých voleb nevidíme napříč kritickou částí ruské společnosti jednotnou linku. Je spousta mladých lidí, kteří k hlasování jdou, aby manifestovali odpor k zavádění takovýchto změn, v očích Navalného a dalších ale tímto krokem hlasování v podstatě legitimizují,“ vysvětluje Havlíček.

Putin ukazuje, jak je silný

Reformy, o kterých obyvatelé Ruské federace v těchto dnech hlasují, zdaleka nejsou jen o Putinovi a jeho setrvání v čele země i po roce 2024. Podle návrhů ústavních změn mají být do ústavy například zapsány také některé konzervativní hodnoty, včetně zmínky o Bohu nebo manželství jako svazku muže a ženy.

Jeden z návrhů pak počítá i s tím, že by Rusko nemuselo plnit všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. „Tento element je důležitý i z našeho pohledu. Má Rusko odtrhnout od mezinárodního práva a institucí a umožnit i to, aby jakýkoliv ruský soud mohl zpochybnit rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který je součástí Rady Evropy. To je způsob, jak Rusko dál izolovat,“ míní Havlíček.

OBRAZEM: Rusové pořádali vojenskou přehlídku i přes pandemii koronaviru

Číst článek

Právě umožnění ignorovat dosavadní ústavní omezení tak, aby Putin mohl znovu kandidovat na prezidenta, ale zůstává klíčovým bodem reforem a je také důvodem, proč šéf Kremlu na uskutečnění hlasování tolik spěchal. Podle nedávného průzkumu Levady s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní souhlasí zhruba 59 procent, což je nejméně od roku vstupu do velké politiky v roce 1999.

Jak v Interview Plus uvedl analytik think-tanku Evropské hodnoty a bývalý mluvčí delegace Evropské komise v Kyjevě David Stulík, Putin se navzdory ochabující popularitě stále snaží dokázat, že je silný vůdce – posledním příkladem ukázky síly byla středeční vojenská přehlídka na Rudém náměstí u příležitosti 75. výročí vítězství ve druhé světové válce, kterou Moskva uspořádala navzdory pandemii koronaviru.

„Vojenská přehlídka, která se konala den před hlasováním, měla ukázat sílu Ruska, se kterou chce být ztotožňován. Chce být vnímán jako ten, bez kterého Rusko nebude silné, bude slabé, a ukázat, že bez Putina Rusko nemá jistou budoucnost,“ říká odborník Evropských hodnot, podle kterého ale Putinovi dochází argumenty, jak ruskou veřejnost zaujmout.

Jedním z posledních argumentů byla anexe Krymu v roce 2014, teď se ale ruská ekonomika potýká s řadou problémů, a jak podotýká Stulík, země v současnosti čelí velkým výpadkům příjmů z prodeje plynu a ropy, na nichž do velké míry závisí ruský rozpočet. „Je jasné, že Ruská federace bude mít v příštích letech problém financovat své základní potřeby… To jsou věci, na které Rusové, i ti apolitičtí, mohou reagovat ještě víc podrážděně,“ dodává. 

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme