Konec show kolem ‚referenda‘. ‚Pro Kreml je výsledek úspěch, nelze ho brát ale vážně,‘ říká odborník

Výsledek ruského hlasování o ústavních změnách žádné překvapení nepřinesl. Podle oficiálních údajů se 78 procent ruských voličů k návrhům změn vyjádřilo kladně. Přestože regulérnost celého hlasování je vzhledem k rozsáhlým manipulacím snadno zpochybnitelná, ruský prezident Vladimir Putin si díky němu zajistil možnost doživotního vládnutí i páky na to, aby ruské vedení uniklo mezinárodní spravedlnosti.

Analýza Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlasování o změnách ruské ústavy dopadlo dle očekávání. Šéf Kremlu může být spokojen.

Hlasování o změnách ruské ústavy dopadlo dle očekávání. Šéf Kremlu může být spokojen. | Zdroj: Reuters

Hlasování o změnách ruské ústavy dopadlo dle očekávání. Šéf Kremlu Vladimir Putin může být spokojen.

Rusové v referendu podpořili změny, které mohou Putina udržet u moci do roku 2036

Číst článek

Podle ústřední volební komise podpořilo příslušné ústavní dodatky 77,9 procenta Rusů, proti se vyslovilo zhruba 22 procent hlasujících. Jak pro iROZHLAS.cz podotýká odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír, tento výsledek byl ruským vedením předem zařízený.

„O regulérnosti hlasování jsou velké pochyby z celé řady důvodů – už jen to, že se vymyslel tento takzvaný institut všeruského hlasování, který vůbec není součástí ruské legislativy, svědčí o tom, že výsledek má nulovou právní relevanci. Hlasovalo se na okupovaných územích, plus se objevila řada ‚excesů‘ spojených se samotným hlasováním, které nasvědčují tomu, že výsledek nelze brát nijak vážně. Kreml si ho tímto způsobem samozřejmě zařídil,“ říká Šír.

Na rozsáhlé podvody a manipulace upozornila nejen ruská nezávislá média a občanské iniciativy, ale i samotní voliči. Ruská nezávislá organizace Golos například informovala o případu manželského páru, který po příchodu do hlasovací místnosti zjistil, že muž už podle údajů komise odhlasoval, stejně jako jejich dcera, která přitom žije v jiné části Ruska.

Ústřední volební komise obdržela celkem 7196 stížností na průběh hlasování. Svědectví poukazujících na manipulace ze strany úřadů se objevuje celá řada – nejčastěji se hovoří o možnosti dvojího hlasování, jednou osobně a podruhé elektronicky. Pobouření vyvolaly také záběry kamer zachycující předsedkyni volební komise, jak vytahuje štos lístků, které měla pod tričkem, a vhazuje je do urny.

I díky těmto machinacím Putin dosáhl svého. Hlasování původně naplánované na 22. dubna potvrdilo, že se bude moct ucházet o prezidentský úřad i po roce 2024, v čele země tak může setrvat až do roku 2036.

„Zveřejněné výsledky jsou pro Kreml samozřejmě mimořádný úspěch. Smyslem celé této akce bylo pomocí tohoto rituálního aktu demonstrovat jednotu celého národa a soulad s politickou reprezentací ztělesněnou osobou vůdce. Tohle je výsledek, který Putin může vykládat jako potvrzení toho, že za ním Rusové stojí,“ míní Šír.

Dvojí hlasování trestné není

Americký deník The New York Times označuje hlasování za Putinovu „extravagantní show“, která má ústavním změnám zajistit legitimitu, přestože je o nich už dávno rozhodnuto. „Je to divadlo, ale velice důležité a dobře sehrané divadlo,“ komentuje pro NY Times sociolog Greg Yudin z Moskevské školy sociálních a ekonomických věd.

Organizace Golos už minulý týden varovala, že se hlasování jeví jako jedno z „nejméně transparentních“ za poslední dvě dekády. „Nikdy jsme neměli tolik stížností od lidí, kteří nám říkají, že jsou nuceni volit,“ řekl pro server Moscow Times zástupce Golosu Grigorij Melkonjants.

‚Referendum‘ plné machinací. ‚Putin dělá všemožné, aby lidi hlasovali a získal tak legitimitu,‘ říká expert

Číst článek

K hlasování byla podle opozičních médií přinucena celá řada státních zaměstnanců od učitelů, lékařů po vojáky či pracovníky úřadů. Nezávislý server Meduza informoval například o praktikách některých státních podniků včetně ruské pošty, které do volebních místností odevzdávaly seznamy svých zaměstnanců – pokud neodhlasovali, hrozil jim vyhazov nebo zkrácení odměn.

„Za Putina žádné volby nárokům kladeným na svobodný a férový průběh neodpovídaly a do tohoto kontextu plně zapadá i ve středu ukončená akce,“ popisuje Šír s tím, že během voleb v Rusku se běžně spoléhá na nepořádek ve voličských seznamech, které zdaleka nejsou transparentní.

„Díky tomu může člověk hlasovat, v podstatě kolikrát chce. Tyto způsoby se špatně odhalují, jsou ale mimořádně efektivní, protože pak nemusíte falšovat výsledky a přepisovat protokoly. To už je trestné a opozice nebo pozorovatelé to mohou napadnout, samotné vícečetné hlasování ale trestné není,“ vysvětluje analytik, podle kterého se výsledek tentokrát „nahnal“ mimo jiné právě díky možnosti hlasovat online i osobně.

Pozornost komentátorů vzbudila také extrémně vysoká účast a podpora ústavních změn v některých ruských regionech. Například v sibiřské Tuvě se hlasování účastnilo 90 procent lidí, z nichž 97 procent reformy odsouhlasilo. Jediným regionem, který se vyjádřil většinově proti ústavním změnám, se stal Něnecký autonomní okruh na severním pobřeží evropské části Ruska.

Budou masy v ulicích?

Výsledky hlasování, které začalo 25. června, zpochybnila také opozice. Přední odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj je označil za „faleš a obrovskou lež“, zveřejněná čísla totiž podle něj nemají nic společného se skutečným míněním Rusů.

Kritici ústavních reforem poukazují na průzkum, který uskutečnili aktivisté z projektu Nět! – jejich vlastní exit polly ukázaly, že například v Moskvě bylo proti změnám 55 procent voličů, a v Petrohradě dokonce 63 procent, píše Rádio Svobodná Evropa.

V Rusku začalo hlasování o ústavní reformě. Ve hře je Putinův mandát, zmínka o Bohu a ‚tradiční‘ rodina

Číst článek

Vzhledem k tomu, že „všeruské hlasování“ až do letoška nebylo v ruském právním systému jakkoliv zakotveno a neřídí se podle zákonných pravidel pro konání referenda, kritici ztrácejí možnost se proti výsledkům odvolat nebo je jakkoliv napadnout.

Proti ústavním reformám už během středečního odpoledne protestovalo v Moskvě a Petrohradu několik stovek lidí. Na Rudém náměstí aktivisté ze svých těl vytvořili číslici 2036 jako letopočet, dokdy může Putin setrvat u moci. Další demonstrace se pak konaly po skončení hlasování.

Aby lidé vyšli do ulic, vyzval i Navalnyj, protesty by se podle něj ale měly odložit na dobu, kdy se v zemi zlepší situace způsobená pandemií koronaviru. „Čeho se Putin bojí nejvíc, je ulice,“ prohlásil podle Svobodné Evropy a dodal, že Putin neodejde, dokud v ulicích nebudou statisíce, nebo dokonce miliony lidí.

Šír je ale skeptický, že ústavní změny a očividná manipulace probudí masy. „Že by lidi vyšli do ulic jen proto, že bylo zfalšováno nějaké hlasování, které bylo samo o osobě velmi bizarní, tomu nevěřím. Pokud by mělo dojít k protestům, byla by to souhra více faktorů. Rusko trpí celou řadou dlouhodobých systémových problémů, na kterých jedno hlasování vůbec nic nemění,“ míní odborník.

Nejde jen o doživotní moc

Reformy zdaleka ale nejsou jen o Putinovi a jeho setrvání v čele země i po roce 2024. Do ústavy mají být například zapsány také některé konzervativní hodnoty, včetně zmínky o Bohu nebo manželství jako svazku muže a ženy. Jedním z nejdůležitějších bodů je však deklarace nadřazenosti ruského domácího práva nad mezinárodním.

‚Čísla se musí změnit.‘ Ruský gubernátor na nahrávce tlačí na podřízené, aby měnili data o koronaviru

Číst článek

„To podstatné, o co v ústavních změnách jde, je nejenom zajistit Putinovi doživotní moc. Je to zejména imunita proti problémům, které mohou nastat a pomalu nastávají. Jeho vláda je totiž spojená s řadou mezinárodních zločinů, ze kterých je potřeba se zodpovídat, a nikde není psáno, že do Moskvy nezačnou chodit žádosti o vydání členů ruského vedení,“ popisuje Šír.

Odborník na Rusko podotýká, že země čelí řadě mezinárodních arbitráží a na stole už má i pravomocný rozsudek v kauze Jukosu. Podle něho má Moskva akcionářům někdejší ruské ropné společnosti Jukos zaplatit odškodné ve výši více než 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun).

„Hlavní součástí reforem je ustanovení o primátu vnitrostátního ruského práva nad mezinárodními smlouvami a rozhodnutími mezinárodních instancí, kterým Rusko podléhá. Představte si, že do Moskvy přijde rozhodnutí o tom, že má zaplatit 50 miliard, a oni na to řeknou: ‚My bychom rádi, ale ústava, kterou schválil celý ruský národ, nám to neumožňuje.‘ To je smyslem celé této akce,“ tvrdí Šír.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme