‚Jsme naživu, ale Kyjev nás nechce zpátky.‘ Rusko zneužívá válečné zajatce k vyvolání nedůvěry

Rusko zneužívá ukrajinské válečné zajatce jako politickou zbraň proti Kyjevu. S Ukrajinou si Moskva naposledy ve velkém vyměnila zajatce v srpnu, ale ukrajinským rodinám volají lidé držení Ruskem a žádají je, aby protestovali proti ukrajinské vládě. Téma rozebírá analytický server Politico.

Moskva / Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinského vojáka Vadyma přijela před Vánoci během krátké přestávky v bojích na frontě navštívit jeho žena Lydie

Rusko aktuálně zadržuje více než tři tisíce ukrajinských vojáků a přibližně 28 tisíc civilistů (ilustrační foto) | Foto: Thomas Peter | Zdroj: Reuters

Valentyna Tkačenková, pětatřicetiletá matka dvou dětí z Černihiva na severu Ukrajiny, viděla svého manžela naposledy těsně před vpádem Rusů na Ukrajinu, píše Politico.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Serhij, voják Národní gardy, byl zajat 24. února loňského roku, v den, kdy Moskva zahájila invazi na Ukrajinu. Jeho jednotka střežila černobylskou jadernou elektrárnu, když na ni zaútočili Rusové.

Když se ruská armáda koncem března stáhla z Černobylu a zbytku Kyjevské oblasti, vzala Serhije a dalších 167 zajatců s sebou. Od té doby se vojáci ozvali manželkám a příbuzným jen jednou, a to krátkým, ručně psaným vzkazem, ve kterém stálo: „Jsem naživu, všechno je v pořádku,“. Tato zpráva přišla více než šest měsíců po jejich zajetí.

Moskva zmrazila výměnu zajatců. Snaží se rozeštvat ukrajinskou společnost, tvrdí Kyjev

Číst článek

Stejně jako další tisíce příbuzných ukrajinských válečných zajatců se i Tkačenková obrátila na ukrajinské úřady a Mezinárodní výbor Červeného kříže. Napsala čtyři dopisy, ale až do 29. listopadu se jí nikdo neozval. Toho dne měla videohovor přes aplikaci Viber.

Byl to Serhij. Mluvili spolu jen tři minuty. Jakmile se Valentyna pokusila položit nějakou otázku, její muž zavrtěl hlavou a řekl jen: „ne“. Místo toho pořád opakoval: „Valjo, běž dělat Kyjevu těžkosti. Kyjev nás nechce vzít zpátky,“ vzpomíná Tkačenková.

Pak se manžel omluvil a hovor ukončil se slibem, že zavolá zpátky, pokud bude mít příležitost.

Kampaň pro nedůvěru

Tkačenková ale neodjela demonstrovat proti vládě, ačkoli se v Kyjevě a dalších ukrajinských městech konaly rodinné protesty.

Petro Jacenko, mluvčí ukrajinského koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci, řekl serveru Politico, že podobné telefonáty obdržely i další rodiny vojáků zadržovaných Rusy.

Bili nás tak, že někteří byli úplně modří, vzpomíná na zajetí Serhij. Někdy se z Ruska vrátí jen ostatky

Číst článek

Člověk o svém příbuzném neslyšel více než rok a on mu najednou zavolá a řekne, že je naživu; Rusové jsou připraveni ho vyměnit, ale Ukrajina nic nedělá. V poslední době se telefonáty s tímto sdělením staly masovými. Ukrajinci proto podle Jacenka pochopili, že jde o kampaň, která má vyvolat nedůvěru ve vládu.

Je to výrazná změna politiky oproti prvnímu roku války, kdy si obě strany pravidelně vyměňovaly zajatce. Podle ukrajinské armády se během 48 výměn vrátilo z ruského zajetí celkem 2 598 osob. Poslední velká výměna se ale odehrála 7. srpna.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se proces opravdu zpomalil, prý za tím ale stojí neochota Ruské federace. Má to zřejmě za cíl rozdmýchat napětí v ukrajinské společnosti, ve které po letošní neúspěšné protiofenzívě roste nespokojenost se Zelenským, uvažuje Politico.

Válka liberalizuje ukrajinskou společnost. Chtějí být evropskou zemí, míní velvyslankyně Mathernová

Číst článek

Nálada společnosti se stává pochmurnou, protože zásadní pomoc Ukrajině se zadrhává v americkém Senátu a Maďarsko blokuje snahy Evropské unie o zvýšení civilní a vojenské pomoci Kyjevu.

Rusko aktuálně zadržuje více než tři tisíce ukrajinských vojáků a přibližně 28 tisíc civilistů, uvedl úřad ukrajinského ombudsmana a ministerstvo pro reintegraci. Skutečný počet však může být ještě vyšší.

Ukrajinci neřekli, kolik Rusů drží, ale mají jich tolik, že pro ně budují druhý zajatecký tábor. Rusové jsou také drženi ve speciálním zařízení na západě Ukrajiny a umístěni v celách ve vyšetřovací vazbě. Kyjev doufá, že se mu podaří přimět Kreml k obnovení výměny zajatců i díky rostoucímu počtu ruských vojáků, které zadržuje, uzavírá Politico.

Magdaléna Fajtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme