Expert: Putin si připravuje půdu na odchod. Velké divadlo ohledně změn ústavy může být zástěrkou

Šestnácté poselství o stavu země, během kterého Vladimir Putin navrhl klíčové změny ruské ústavy, ve středu vyústilo v rezignaci Medveděvovy vlády. Jak si slova Putina a následnou demisi kabinetu vykládat? Podle odborníka na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Šíra může jít o zástěrku něčeho jiného, co Kreml chystá. V první řadě ale jde o reakci na problémy, s nimiž se země po 20 letech vlády Putina potýká.

Rozhovor Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Reuters

Prezident Vladimir Putin v očekávaném středečním projevu navrhl klíčové změny ruské ústavy. Podle nich má parlament mimo jiné dosáhnout na silnější roli při vytváření vlády, zároveň má ale Rusko zůstat „silným prezidentským systémem“. S jakými úmysly Putin změny ústavy předkládá?
Interpretoval bych je tak, že ruský prezident musí nějakým způsobem reagovat na společenskou situaci. Putin zde vládne nepřetržitě 20 let, v zemi ale roste nespokojenost a čistě podle dikce zákona by měl v roce 2024 z Kremlu odejít. Je proto otázka, co bude dál, a na to se Putin snaží reagovat.

Putin navrhl změny ústavy. Parlament má získat větší váhu, do klíčových funkcí by mohli jen Rusové

Číst článek

Všem v Rusku je jasné, že tam nebude donekonečna, a pokud se proces předání moci nezvládne, nese to s sebou velká rizika otřesů. S ohledem na rozměry Ruska a problémy, jimž čelí, mohou tyto otřesy vést i k vážné destabilizaci. Ta může být spojená i s dezintegrací a emancipací regionů, které jsou nespokojené s tím, jak s nimi centrum nakládá. 

Změny ústavy tedy jsou snahou o to, aby se současné směřování Ruska udrželo i po Putinově odchodu?
Je to jedna z interpretací, které se nabízí. Druhou pak může být snaha o vytvoření jakési dezinformační mlhy, která má zakrýt něco jiného, co se v Kremlu chystá.

Jen pár hodin po skončení projevu premiér Dmitrij Medveděv oznámil rezignaci vlády. Rozhodnutí vysvětlil s tím, že – v souvislosti s návrhem ústavních změn – pokládá demisi kabinetu za správnou. Jak si tento náhlý krok vysvětlujete vy?
Pro mě to podporuje tezi, že může jít o vytvoření oné dezinformační mlhy. Může to sloužit jako zástěrka a je otázka, jaké to bude mít vyústění.

Vedení Ruska si nicméně zakládá na velkých gestech, na tom mít dění pod kontrolou a udržovat si strategickou iniciativu. Teď rozehráli něco, co nevím, kam povede. Teprve se uvidí, jestli toto gesto bude mít nějaký reálný význam.

Nevěřím ale, že Putin odejde jen tak. Ve funkci se bude snažit být do konce svých fyzických sil a pak budou Rusové muset řešit následky, které za sebou po 20 letech vlády zanechal. Rusko je vůdcovský systém a ústavou se neřídí. V Kremlu tedy sice mohou rozehrát velké divadlo ohledně změn ústavy, nemusí to ale vůbec vypovídat o tom, jestli se změní i reálné fungování Ruska a jak budou řešit budoucí odchod Putina. Tento přechod se musí ohlídat, protože celý stát stojí na něm a jakékoliv oslabení centrální moci může znamenat velký problém.

Signál světu i ruské opozici

Návrhy změny ústavy šéf Kremlu rozdělil do zhruba sedmi bodů. Který z nich považujete za nejdůležitější pro budoucnost ruského politického systému?
Právě ono posílení role parlamentu je něco, co by mohlo vést ke změně parametrů nastavení mocenského systému – pokud se to nakonec promítne do praxe, což nevíme. Za pozornost ale stojí už první bod, v němž Putin hovořil o prioritě ruské ústavy a suverenity. Podle něj mají být „požadavky mezinárodních zákonů a smluv jakož i rozhodnutí mezinárodních orgánů“ na území Ruska uplatněny jen za předpokladu, že neodporují ruské ústavě. Tím se Rusko jasně vychyluje od mezinárodního společenství.

Ruská vláda nečekaně rezignovala. Medveděv řekl, že chce Putinovi uvolnit prostor ke změně ústavy

Číst článek

Ruská federace je v současnosti terčem několika mezinárodních řízení. U Mezinárodního soudního dvora je zažalována Ukrajinou v souvislosti s možným porušením úmluvy o potlačování financování terorismu či úmluvy o rasové diskriminaci v souvislosti s tím, jak se Rusko chová na Krymu a na východě Ukrajiny.

Mezinárodní trestní soud pak zkoumá válečné zločiny, které Rusko spáchalo na Krymu a Ukrajině, jako je například změna demografického profilu v souvislosti s přesuny ruského etnika na okupované území. Celé řadě kauz pak Rusko čelí také u Soudu pro lidská práva ve Štrasburku, a to kvůli procesům, které vláda vede proti představitelům politické opozice.

Tímto prohlášením tedy Putin dal najevo, že jakákoliv rozhodnutí mezinárodních institucí bude ignorovat a nebude je plnit právě proto, že mohou být „v rozporu“ s ruskou ústavou. Pokud je Krym podle ústavy součástí Ruska, Moskva tam pochopitelně nemůže páchat válečné zločiny, jak to interpretují mezinárodní soudní instance.

Vladimir Putin uvedl, že ústavní změny by měly být potvrzeny lidovým hlasováním. Dá se odhadnout, zda by jim byla ruská společnost nakloněna?
V Rusku žádné hlasování – ať už jde o volby, nebo referendum – obecně nesplňuje nároky na svobodný a spravedlivý průběh této procedury. Takže je velká pravděpodobnost, že změny lidé „přijmou“ bez ohledu na to, co s o nich doopravdy myslí.

Realita projevům neodpovídá

Jsou právě změny ústavy tím hlavním poselstvím Putinova projevu, nebo vás zaujaly některé další pasáže – ať už v oblasti zahraniční politiky či ekonomiky?
Nemohu říct, že by mě něco zaujalo. Je to slovní cvičení, které slouží strategické komunikaci a mobilizaci populace. Režim musí s lidmi nějakým způsobem komunikovat, protože nemá žádný pozitivní příběh, který by jí mohl nabídnout.

Sestřelení letadla hýbe Íránem, může dopadnout i na únorové volby. ‚Legitimita režimu utrpěla,‘ říká expert

Číst článek

Určitě je ale zajímavé, že třetina projevu byla věnována jednomu velice palčivému problému, s nímž se Rusko potýká, a tím je demografická krize. Nebyly tam samozřejmě zmíněny pravé příčiny problému – bylo to zasazeno do kontextu, podle něhož na tom Rusko ještě není tak špatně. Jde ale o záležitost, která pokud bude vedením opomíjena, může mít vážné strategické dopady.

Ukazuje se totiž, že zejména za Putina lidskému kapitálu velká pozornost věnována nebyla. Na sociální potřeby je vynakládáno relativně málo peněz, školství a zdravotnictví degraduje a počítá se i s velkým odlivem mozků. Velká část ruských financí ale odchází do zcela jiných oblastí, jako je modernizace a reforma armády. To je stav, který není dlouhodobě neudržitelný.

Rusko tím konzervuje své zaostávání vůči vyspělým zahraničním partnerům, hlavně na Západě. A jak už jsem řekl: v horizontu desetiletí to může mít vážné strategické dopady. Tím mám na mysli především změnu etnického profilu Ruska. Muslimská populace má mnohem robustnější demografický profil, na Sibiři se celé oblasti vylidňují a zároveň tam probíhá migrace z Číny. To jsou změny, které mohou do budoucna proměnit identitu ruského státu a jsou dány právě zanedbáváním lidského kapitálu.

Putin v projevu sám přiznal, že jeho návrhy budou – zejména v sociální oblasti – stát ruskou státní kasu hodně peněz. Jsou plány, které představil, z finančního hlediska vůbec reálné?
V první řadě mám pochyby, že to bude vůbec implementováno. Podobná prohlášení slýcháváme celých 20 let, co je Putin u moci, realita tomu ale nedopovídá.

Prezidentova popularita v posledním roce značně poklesla, mnozí odborníci tento fakt přisuzují jakési „únavě z Putina“. Je si toho vědom i on sám a odrazil se tento pokles popularity i na slovech, která jsme slyšeli? 
Vědom si toho je. Problém je ale ten, že s tím vlastně nemá co dělat. Žábou na prameni je on sám a jediné řešení situace, kterého se ale v projevu samozřejmě nedotkl, je otázka, kdy z čela země odejde. To je do velké míry neřešitelné. S ohledem na to, co má za sebou, lze totiž s úspěchem pochybovat, že vůbec může snadno odejít.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme