Blízký lidu, vzpomínají Rusové na Sovětský svaz. Hodnotí ho lépe než současný režim

Rusové si nostalgicky stýskají po sovětském režimu z přelomu 70. a 80. let, protože byl prý „blízký lidu“, na rozdíl od nynější „zkorumpované moci“. Vyplývá to z průzkumu nezávislého střediska Levada. Vůdcem SSSR byl během tohoto období studené války Leonid Brežněv, který stál mimo jiné v roce 1968 za srpnovou okupací Československa nebo v roce 1979 za vpádem do Afghánistánu.

Průzkum Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin | Foto: Aleksey Nikolskyi/Kremlin | Zdroj: Reuters

Sovětský režim z let stagnace nejčastěji dnešní Rusové oceňovali jako „blízký lidu“ (29 procent dotázaných), „silný a pevný“ (25 procent) a spravedlivý (22 procent).

Nynější režim naopak charakterizovali jako zkorumpovaný (41 procent), vzdálený a cizí lidem (31 procent), byrokratický (24 procent) a krátkozraký (19 procent). Za spravedlivý, blízký lidem a respektovaný označilo nynější režim jen osm procent dotázaných.

Přišel pokyn udržet loajální Moskvu, je jedno jak, říká Petra Procházková o protestech v metropoli Ruska

Číst článek

„Vysoká obliba a podpora prezidenta (Vladimira Putina) vytváří dojem o naprosté jednomyslnosti a spokojenosti obyvatelstva s činností mocenských struktur. V oficiálních médiích se tento obrázek národní jednoty a chybějící alternativy vůči prezidentovi Putinovi využívá k silné propagandě, manipulaci s veřejným míněním, potlačování jinak smýšlejících, diskreditaci protisystémové opozice a také k utajování skutečného a mnohem rozporuplnějšího obrazu vztahu Rusů k mocenským strukturám a stávajícímu státu," upozornili sociologové z Levady podle serveru Newsru.com.

V průzkumu, který je součástí dlouholetého projektu Levady „obyčejný člověk“, vedeného již od roku 1989, si dotázaní mohli vybírat z velkého množství vyjádření na adresu zkoumaného objektu, aby bylo možné odhalit skryté názory a současně vyvarovat se snah vyjádřit se stejně jako pomyslná většina.

Důvěra v Putina

Nejhorší hodnocení sklízel nynější režim v letech 2011 až 2013. Anexe Krymu a konfrontace se Západem sice výrazně zvýšila respekt k současné moci, ale i tak nekompenzovala převládající negativní hodnocení. S výjimkou Putina se žádný z politiků či nejvýše postavených hodnostářů netěší podstatnější důvěře ve společnosti.

800 zadržených, násilné zákroky. Policie v Moskvě zasahovala na demonstraci za svobodné volby

Číst článek

Nejkritičtější k nynějšímu režimu jsou nejvzdělanější a nejbohatší dotázaní, Moskvané a lidé ve věku od 25 do 50 let. Venkované, senioři, nejméně vzdělaní a nejchudší si naopak nejvíce idealizují sovětský režim.

Více než čtyři pětiny Rusů si podle průzkumu myslí, že obyčejní lidé nemohou ovlivnit rozhodování úřadů, a více než tři pětiny jsou smířeny s tím, že tyto poměry nezmění ani ve volbách.

Důsledkem je podle sociologů odvrácení se od politiky, nezájem o věci veřejné a odmítání odpovědnosti za vývoj v zemi, což ale režimu plně vyhovuje.

Pouze každý stý až padesátý dotázaný uvedl, že působí v nějaké politické straně. Zhruba dvě pětiny se zájmem sledují politické dění, aniž by se do něj sami zapojovali. Většina tvrdila, že je jim politika lhostejná, nestarají se o ni, nelíbí se jim a považují ji za špinavost, na kterou nemají čas.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme