Putin se na výroční tiskové konferenci vyhýbal otázkám na dcery a ujišťoval, že bude v Rusku lépe
Skoro čtyři a půl hodiny - tak dlouho ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin odpovídal na dotazy novinářů z Ruska i ciziny. Na jeho výroční konferenci se jich letos akreditoval rekordní počet: skoro 1 900. V moskevském Světovém obchodním centru vyzval k jednání s proruskými separatisty na východě Ukrajiny a zároveň popřel pomoc ruských vojsk k ovládnutí Donbasu.
Konference s 1900 novináři je svým způsobem trochu show, kdy se novináři v sále snaží upoutat pozornost různými transparenty, vlaječkami, letos třeba bulharský novinář dokonce pravoslavnou ikonou. I když se do hlavního sálu nevejdou všichni novináři, tak velká většina jich tam opravdu je, a bojují mezi sebou o možnost položit prezidentovi dotaz. Od roku 2001, kdy se tahle akce konala poprvé, jich přitom neustále přibývá.
Celou mnohahodinovou debatu moderoval mluvčí Kremlu Dmitrij Pěskov, který určoval, kdo bude pokládat dotazy. Případně přítomné umravňoval a žádal je, aby se navzájem nepřekřikovali.
Za Sovětů bylo líp
Otázku může sice ruskému prezidentovi položit kdokoliv, ale jistotu mají především ruské zpravodajské agentury, celostátní televize a deníky. Konference je primárně určená pro domácí publikum, proto u zahraničních médií jsou možnosti omezenější. Větší část dotazů směřuje na domácí témata, jako je ruská ekonomika, zdravotnictví, školství, přístup k veteránům, rozvoj Dálného východu anebo byly zaměřené na sovětskou minulost.
Na stesky, že líp bylo za Sovětského svazu, Putin odpovídal, že Rusové mohou být hrdi na dílo předků, ale že Sovětský svaz musel obilí draze dovážet, zatímco dnešní Rusko je jedním z největších světových vývozců. Ruské zdravotnictví je přece v zásadě bezplatné, reagoval na výzvu novinářky, aby se alespoň děti mohly léčit zdarma, bez známostí a bez privilegií. „Vyvážíme naše léky do 90 zemí světa! To dřív nebylo,“ uvedl prezident v odpovědi na dotaz, proč v lékárnách nejsou životně důležité preparáty.
Příležitost na konferenci taky dostávají různá menší média z regionů, hlavně z odlehlých, takže je řeč i o skutečně lokálních problémech. Někteří ruští novináři to zároveň berou jako příležitost vyjádřit prezidentovi své sympatie, ale zazněly i kritické dotazy.
Dialog s Kyjevem
S trochou nadsázky by se dalo říct, že v první řadě Vladimir Putin odpovídá na ty otázky, na které sám odpovídat chce. To, že určitý novinář položí velmi konkrétní otázku, ještě neznamená, že na ni taky dostane konkrétní odpověď. Například během konference Putin popřel, že by separatistům k ovládnutí části ruskojazyčného Donbasu pomáhala ruská vojska.
„Je potřebný přímý dialog (mezi Kyjevem a vedením povstaleckých republik v Donbasu), který chybí,“ zdůraznil Putin. „Hlavní problém tkví v tom, že chybí přání vyřešit tento problém v dialogu s lidmi,“ prohlásil. Spor podle něj nelze vyřešit zbraněmi a také jej znepokojuje zmínka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o přehodnocení mírových dohod z Minsku. „Pak celá situace může uvíznout ve slepé uličce,“ varoval.
Dále se vyhnul přímé odpovědi na otázku zpravodajské stanice BBC na podnikání Jekatěriny Tichonovové a Marii Voroncovové, které jsou považovány za Putinovy dcery z jeho prvního manželství, nebo na jeho další plány po roce 2024. Tedy poté, co mu vyprší současný, už druhý šestiletý a celkem čtvrtý mandát. Dostal konkrétně dotaz na možný budoucí přesun do čela nového státu, svazu Ruska a Běloruska.
Idea nového svazu
Velmi podrobně rozebíral ideu svazového státu obou zemí, jejíž základy položili ještě v 90. letech prezidenti Boris Jelcin a Alexandr Lukašenko. Nechal se slyšet, že běloruský a ruský národ jsou jedno a to samé, stejně jako prý ukrajinský a ruský.
‚Stanoviska se k sobě přiblížila.‘ Bělorusko a Rusko dosáhly pokroku v jednání o dodávkách plynu a ropy
Číst článek
Otázkou, že by Vladimir Putin mohl zůstat u moci i po vypršení mandátu, se už delší čas zabývají komentátoři, politologové a další. Takový krok by vyžadoval změnu ústavy, k jejímuž prosazení je potřeba ústavní většina v parlamentu. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ji v tuhle chvíli má, ale v roce 2021 se konají volby, přičemž strana se už delší čas potýká s klesajícími preferencemi, takže případnou změnu by bylo žádoucí prosadit do té doby.
Úprava ústavy
Ve čtvrtek sám připustil Vladimir Putin, že určitá úprava ústavy je možná. Doslova řekl, že by bylo prý možné vypustit z ní ono omezení o dvou bezprostředně po sobě následujících obdobích, která ohraničují výkon prezidentského úřadu. Retroaktivně by se toto omezení ale neuplatňovalo.
Jednání o úpravě ústavy lze interpretovat různě. Putin tím může naznačovat, že si nepřeje stát v čele Ruska po roce 2024 a poukazuje na mechanismus, jak zabránit tomu, aby některý z jeho nástupců zůstal u moci tak dlouho jako on díky přestávce v premiérském křesle. Po čtvrteční konferenci to bude jedno ze zásadních témat.
