‚V Kremlu neponechali nic náhodě.‘ Volby v Rusku přinesly nespočet stížností i svědectví o podvodech

Žena v růžové bundě s kapucí přichází k volební urně a začne do ní házet jeden hlasovací lístek po druhém – i tak vypadá jedno z mnoha videí, která upozorňují na volební machinace během uplynulých parlamentních voleb v Rusku. „V těchto volbách se odehrálo velké množství podivných věcí a je vidět, jak moc šlo režimu o to, aby si legitimitu voleb pojistil,“ míní odborník na Rusko Pavel Havlíček.

Analýza Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volební místnost ve městě Rostov na Donu | Foto: Sergey Pivovarov | Zdroj: Reuters

Jednotné Rusko má dnes ve Státní dumě 334 křesel z celkových 450 a ve volbách mu šlo hlavně o to, aby si dvoutřetinovou většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrželo. Předvolební průzkumy nicméně ukazovaly, že se podpora vládnoucí prokremelské strany propadla na více než desetileté minimum.

‚Poslali instrukce, jak volit.‘ Ruští zaměstnanci popisují, jak je šéfové nutí hlasovat ve volbách

Číst článek

K posílení Jednotného Ruska se před volbami snažil přispět i prezident Vladimir Putin, který sice není jejím oficiálním členem, hlasování pro tuto vládní stranu ale de facto znamená hlasovat pro Kreml. Před volbami tak Putin osobně vystoupil na předvolebních sjezdech Jednotného Ruska a přislíbil jednorázový příspěvek v řádech tisíců korun pro všechny vojáky a pracovníky silových struktur, ale také pro ruské seniory.

Výsledky voleb nakonec ukázaly, že se Jednotnému Rusku podařilo výrazný náskok ve Státní dumě udržet – ve volbách získalo necelých 50 procent hlasů. Vládní strana tak sice nedosáhla na výsledek z předešlých parlamentních voleb v roce 2016, kdy obdržela 54 procent hlasů, uhájila si ale dosavadní dvoutřetinovou většinu, nezbytnou pro přijímání ústavních změn.

Podle odborníka na Rusko z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka byl výsledek parlamentních voleb očekávatelný, zdaleka ale neodpovídá realitě.

„Předvolební průzkumy například od nezávislého centra Levada Jednotnému Rusku připisovaly kolem 27 procent hlasů. To neodpovídá většině, natožpak dvoutřetinové většině ve Státní dumě. Celkové výsledky i výsledky z jednomandátových okruhů ale ukazují zcela jinou realitu. Je to realita Ruska v roce 2021, kdy režim zmobilizoval nejrůznější prostředky tak, aby ta čísla prostě vyšla,“ říká pro iROZHLAS.cz Havlíček.

Soutěž mezi jednotlivými kandidáty podle něj nebyla svobodná ani demokratická, což ostatně naznačují i svědectví zveřejněná v minulých dnech. Už v průběhu voleb se na sociálních sítích objevilo množství příběhů a videí, které ukazují rozsah manipulací a podvodů, k nimž mělo docházet.

Volby v Rusku

O obsazení poloviny křesel ve 450místné Státní dumě se rozhoduje většinově v jednomandátových obvodech, o druhé polovině pak proporčně prostřednictvím federálních kandidátek. Rusové souběžně s novým složením dolní komory parlamentu na řadě míst volili také oblastní sněmy a gubernátory.

Volby bez OBSE

„Dnes se vynořil skutečně šokující počet těchto videí… A to byl teprve první den voleb,“ napsal v sobotu na twitteru například maďarský politolog András Tóth-Czifra, který se politikou Ruska dlouhodobě zabývá.

Maďarský analytik svůj příspěvek na sociální síti doprovodil záběrem z jedné z volebních místností v Brjanské oblasti v západní části země. Na něm je vidět, jak žena v kapuci vhazuje do hlasovací urny jeden lístek po druhém, podle nezávislého ruského serveru MediaZona přitom jde o členku tamní volební komise.

Podobných záběrů se ale během voleb začalo vynořovat mnohem víc.

Další z videí například ukazuje voliče v petrohradské volební místnosti číslo 1809, který vkládá do urny hned několik lístků naráz. To vše se odehrává před zraky volební komise, která na to nijak nereaguje. Jedna z organizátorek voleb jen dotčeného muže nasměruje ke správnému východu z místnosti, píše web Rádia Svobodná Evropa/ Rádia Svoboda.

Vládnoucí Jednotné Rusko před volbami rozdalo příspěvky a odstavilo exprezidenta Medveděva

Číst článek

Podobné záběry se dostaly na veřejnost i přesto, že v porovnání s dřívějškem v letošních volbách nebyly kamerové záznamy z volebních místností volně dostupné. Na řadu z nich upozornili nezávislí pozorovatelé z nevládní organizace Golos, kteří po celém Rusku evidují tisíce nejrůznějších porušení pravidel. V řadě případů byly do volebních uren vloženy předem vyplněné hlasovací lístky, excesy ale zahrnují například i výhrůžky vůči pozorovatelům.

Právě omezení nezávislého monitoringu voleb je dalším důvodem kritiky na konto ruských představitelů.

Poprvé od roku 1993 volby nebyly podrobeny dohledu ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která plánovala do Ruska vyslat celkem 500 pozorovatelů. Ruská strana ale povolila jen 60 a krok zdůvodnila protiepidemickými opatřeními, s těmito podmínkami ale OBSE pozorovací misi nakonec úplně zrušila. Vysvětlila, že v takovém případě nemůže zajistit, aby byl monitoring „efektivní a věrohodný“.

Volby tak převážně sledovali jen místní pozorovatelé, které do volebních místností vysílali z velké části politické strany, a dalších zhruba 250 pozorovatelů přijelo ze zahraničí – především ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Další prostor pro podvody

Během pondělka navíc obavy ze zmanipulování voleb ještě posílily. Volební komise totiž dlouhou dobu otálela se zveřejněním výsledků internetového hlasování v Moskvě, kde vládní strana mívá tradičně nízkou podporu. V ruském hlavním městě přitom hlasovaly online téměř dva miliony voličů.

Represe, boj s Navalného taktikou a manipulace s hlasy. Ruské přípravy na parlamentní volby vrcholí

Číst článek

„Kde jsou výsledky online hlasování?... Nezveřejňují je, aby zfalšovali více hlasů pro kandidáty Jednotného Ruska?“ cituje agentura AP příspěvek Ljubov Sobolovou, spolupracovnici vězněného opozičníka Alexeje Navalného.

Podle odborníka z Asociace pro mezinárodní otázky tak rozsah manipulací nejenže odpovídal volbám z minulých let, v některých ohledech byly podvody dokonce ještě horší.

„Myslím, že se vrací některé volební triky a manipulace, které Rusko znalo z minulosti, v předešlých volbách jsme je ale tolik nevídali. Je to například vytváření ‚klonů‘ jiných kandidátů, jako byl případ Borise Višněvského v Petrohradu, kdy se dva další Rusové přejmenovali a upravili tak, aby vypadali jako on. To se v minulých volbách tolik nevyskytovalo a teď se to znovu vrací,“ tvrdí Havlíček.

Jako jeden z dalších „nových prvků“ zmiňuje také možnost online hlasování, kterou mělo vůbec poprvé celkem sedm ruských regionů, nebo prodloužení hlasování z jednoho na tři dny.

„K tomuto prodloužení došlo už v minulém roce, kdy se hlasovalo o změnách ruské ústavy. Ruský režim si to tehdy vyzkoušel a nyní to poprvé aplikoval na parlamentní volby. Něco takového vytváří ohromný prostor pro manipulace tradičními cestami,“ poukazuje expert AMO.

Už před volbami se přitom objevovala svědectví státních zaměstnanců, podle kterých je jejich nadřízení vyzývali, aby volili do Státní dumy elektronicky, a někteří dokonce čelili nátlaku, aby „hodili hlas“ právě straně napojené na šéfa Kremlu.

Už během prvního volebního dne tak z Moskvy začaly přicházet zprávy o tom, jak se před některými volebními místnostmi tvoří dlouhé fronty státních zaměstnanců, kteří v nich museli čekat i několik hodin.

Značné úsilí Kremlu

Příprava Kremlu na parlamentní volby nicméně odstartovala už několik měsíců před samotným hlasováním, kdy se začaly stupňovat represe a nátlak vůči opozičním aktivistům, nezávislým novinářům i ochráncům lidských práv.

Rusové druhým dnem mohou volit do federálního parlamentu. Množí se stížnosti na excesy

Číst článek

Poté, co soud zakázal Navalného Fond boje proti korupci, úřady zablokovaly i další weby a účty na sociálních sítích, které jsou s předním kritikem Kremlu spojené. Mnozí Navalného podporovatelé navíc byli z voleb vyřazeni. Jako spolupracovníkům několika jeho organizací, které ruské úřady před nedávnem označily za extremistické, jim totiž kandidaturu zakazuje zákon.

Represe se nicméně netýkaly jen lidí kolem Navalného. Další nezávislá média skončila na seznamu takzvaných „zahraničních agentů“, na němž od srpna figuruje například televize Dožď nebo nezávislé hnutí Golos, které průběh voleb v zemi monitoruje.

„Režim označil své protivníky a oponenty za extremisty a teroristy a demokratická opozice byla naprosto vyšachována, pro jednu část ruské společnosti tak zmizela možnost legitimní volby. Byli proto odkázáni na aplikaci chytrého hlasování, která přinesla jisté úspěchy,“ říká Havlíček.

Aplikace, kterou před volbami zprovoznili lidé kolem Navalného, voličům automaticky nabídla nejsilnějšího protikandidáta, schopného porazit politika z jednotného Ruska. Tomu se ruský režim snažil všemožně zabránit, cenzurní úřad Roskomnadzor proto americkým firmám Google a Apple hrozil milionovými pokutami i trestním stíháním, pokud aplikaci nestáhnou ze svých internetových obchodů.

Podmínky pro demokratické volby v Rusku neexistují. Jednotné Rusko si udrží většinu, tvrdí politolog

Číst článek

Digitální giganti se tlaku dlouho bránili, nakonec mu ale podlehli, a nebyli jediní. Po společnostech Apple a Google totiž aplikaci na svém messengeru zablokovala i ruská firma Telegram. Navzdory tomu ale strategie chytrého hlasování přinesla ovoce.

„Výsledky z jednomandátových okruhů v Moskvě pro představitele Jednotného Ruska nedopadly zrovna příznivě. Tady se úspěch strategie takzvaného chytrého hlasování do jisté míry dostavil a dostavil se i v jiném ohledu – pokud jde o PR režimu. Dokonce i nejvyšší představitelé Kremlu včetně (mluvčího Kremlu) Dimitrije Peskova nakonec byli nuceni v celé situaci intervenovat a vyvářet nátlak na zástupce online společností, aby aplikaci stáhli,“ míní Havlíček.

I tento zásah z nejvyšších pater ruské politiky podle něj ukazuje, jak moc se ruské úřady snažily o co nejlepší výsledek. Za tři roky totiž Vladimiru Putinu vyprší mandát a Rusko čekají klíčové volby prezidenta.

„V těchto volbách se odehrálo velké množství podivných věcí a je vidět, jak moc šlo režimu o to, aby si legitimitu voleb pojistil. Volby jsou důležité, protože jejich výsledky udrží Státní dumu až do roku 2024, kdy má jít o předání moci. Nechtěli tedy ponechat nic náhodě,“ uzavírá.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme