Rusko přitvrdí proti občanské společnosti. Zákon o zahraničních agentech čeká další zpřísnění
Moskevský soud ve středu vynese verdikt nad opoziční političkou Julijí Galjaminovou. Místní zastupitelce hrozí tři roky vězení za opakované porušení pravidel pořádání protestů, naposledy pak v létě proti ústavní reformě. Proces s Galjaminovou je součástí stupňujícího se tlaku proti opozici před parlamentními volbami a také nežádoucím nevládním organizacím.
Když loni v létě vyšly do moskevských ulic desítky tisíc Rusů, protože jejich kandidáty odmítly volební komise zaregistrovat, byla to situace, jakou země roky nezažila. Tehdejší volby do moskevské dumy se staly spouštěčem největších protestů od návratu Vladimira Putina do Kremlu před osmi lety.
Rusko přitvrzuje boj proti občanské společnosti. Poslechněte si reportáž Ivany Milenkovičové
Po bouřlivých akcích ale přišla ještě bouřlivější reakce. Ruská vláda obvinila z podněcování protestů cizí síly.
A jednou z odpovědí bylo i zpřísnění zákona o takzvaných zahraničních agentech. Takový status uděluje ruské ministerstvo spravedlnosti organizacím, které se zabývají politickou činností a zároveň čerpají peníze z ciziny. Patří mezi ně například ruská pobočka protikorupční organizace Transparency International. Její ředitel Anton Pominov odmítá, že by prováděli cokoliv nekalého.
„Všechno je to kvůli tomu, aby bylo možné vytvořit nějaký mediální obraz. Aby bylo možné říct, že jsme obklopení nepřáteli a jsme nuceni se proti nim bránit,“ řekl Pominov.
Rozšíření zákona
Ruští poslanci a senátoři v těchto dnech projednávají další zpřísnění legislativy. Kromě častější a podrobné kontroly účetnictví, která se už teď ke statusu takzvaného zahraničního agenta váže, je v plánu zákon ještě rozšířit i na jednotlivce a neformální sdružení a ještě víc tak kontrolovat jejich činnost.
„Nové zákony mají za účel rozšířit možnosti svévole. Jsou založené na tom, že stát může v jakoukoliv chvíli zastavit činnost jakékoliv organizace. Je tam například bod, že organizace uznaná za zahraničního agenta si musí předběžně nechat schválit veškeré své programy. A ministerstvo spravedlnosti může bez důvodu, bez upřesnění příčin, zakázat jakýkoliv program,“ vysvětluje ředitel známé lidskoprávní organizace Memorial Jan Račinskij.
‚Navalnyj není významný.’ Podle ruského prezidenta Putina nebylo třeba kritika Kremlu trávit
Číst článek
Memorial je přední ruskou organizací, která se zabývá politickými represemi dob minulých i těmi současnými. Pravidelně s ní spolupracuje i česká ambasáda.
„S Memorialem máme dlouhodobý projekt. To je vzpomínka na československé občany, kteří zde žili, zůstali po první světové válce a byli obětí Velkého teroru,“ uvedl velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka.
Nadcházející volby
Jenže pro Memorial by mohlo být další zpřísnění legislativy likvidační. Stejně jako pro množství dalších organizací a hnutí, zabývajících se lidskými právy, ochranou životního prostředí anebo dohledem nad volbami. Zvlášť na poslední jmenovanou skupinu se teď upírá pozornost. Rusko příští rok totiž čekají parlamentní volby.
„Pro vládu jsou nadcházející volby takovým zátěžovým testem. Chce se maximálním možným způsobem pojistit proti možným hrozbám,“ vysvětluje Vitalij Averin ze sdružení Golos, které monitoruje férovost hlasování.
„Vláda se bojí, má strach mimo jiné kvůli událostem, které se odehrávají při hranicích s Ruskem. Jsou tu určité příklady, které vyvolávají obavy. Je tu příklad Ukrajiny a taky příklad Běloruska,“ dodal.
Chystaná legislativa tak má mimo jiné ještě víc omezit i samotné protesty. Na jejich organizátory klade novou administrativní zátěž a takzvaným zahraničním agentům má znemožnit akce financovat.
