Rusko stupňuje tlak na občanskou společnost a opozici. Omezení chystá i proti protestům jednotlivců

Rusko dál stupňuje tlak na občanskou společnost a politickou opozici. Skupina ruských poslanců a senátorů vnesla do parlamentu návrh na další zpřísnění zákona o takzvaných zahraničních agentech. Ten omezuje působení neziskových organizací a médií placených ze ciziny. Další návrh může zase výrazně omezit i demonstrace jednotlivců.

Tento článek je více než rok starý.

Moskva (Aktualizováno: 17:07 19. 11. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruští zákonodárci chystají omezení tzv. piket - fronty jednotlivců, kteří se střídají v protestu, by legislativa nově považovala za politický mítink

Ruští zákonodárci chystají omezení tzv. piket - fronty jednotlivců, kteří se střídají v protestu, by legislativa nově považovala za politický mítink | Foto: Ivana Milenkovičová | Zdroj: Český rozhlas

Navrhovaná legislativa přináší další restrikce, pro organizace či jednotlivce, které ruské úřady označí za takzvané zahraniční agenty. Důvodem jejich zařazení na seznam je to, že pobírají finance z ciziny, včetně grantů, a zpravidla se politicky angažují.

Snaha o doživotní imunitu vyvolává otázky o dalším osudu Putina. Pandemie je pro něj ‚černou labutí‘

Číst článek

Kromě dodatečných auditů mají již nyní kvůli tomu například omezený přístup na jednání státních úřadů či možnost působit jako volební pozorovatelé. Za takzvané zahraniční agenty již Rusko označilo například protikorupční fond Alexeje Navalného nebo organizace Transparency International a Memorial.

To, že jsou takzvanými zahraničními agenty, musí povinně uvádět ve všech dostupných materiálech, a to jak v tištěných dokumentech, tak i na internetu. Za opakované odmítnutí uvést tuto formulaci jim doteď hrozila jenom pokuta. Nově to má být až pětileté vězení.

Jednou z chystaných úprav má být i povinnost získat při pořádání veřejných akcí souhlas ministerstva spravedlnosti.

Omezení piketů

Souběžně s tímto návrhem se ale do ruského parlamentu dostala taky novela, která má ještě více omezit veřejné protesty. Vztahovat se má na tzv. pikety, tedy protesty jednotlivců, kteří se mlčky s transparenty po několik minutách postupně střídají na veřejném místě. Takový způsob protestu totiž na rozdíl od demonstrací dosud nepodléhal schválení ruskými úřady. Nyní by však měla být i fronta lidí čekajících v řadě na tzv. piket považovaná za politický mítink. Demonstrace by pak byly zcela zakázáné poblíž budov bezpečnostních a záchranných složek.

Podle deníku Kommersant tento bod návrhu kritizovali i někteří opoziční zákonodárci. Vládnoucí strana Jednotné Rusko se podle nich opevňuje a izoluje od nároků a názorů ruské společnosti. Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová uvedla, že pikety nelze považovat za masové akce a bude požadovat po ruské vládě, aby restrikce související s veřejnými demonstracemi uvolnila.

Po odloučení od rodičů nehodláme být odloučeni od syna, píše Snowden. Žádá o ruské občanství

Číst článek

Sociální sítě

Zákonodárci také představili návrh zákona, jenž v případě schválení umožní omezit přístup k americkým internetovým sociálním sítím. A to v případě, že vláda dospěje k závěru, že tyto sociální sítě diskriminují ruská média, píše agentura Reuters.

Autoři návrhu tvrdí, že od domácích médií, například zpravodajské agentury RIA Novosti a televize Russia Today, obdrželi stížnosti. Američtí provozovatelé sociálních sítí Twitter, Facebook a YouTube podle těchto stížností mažou jejich účty nebo je opatřují vlastními popisky.

„Přijetí tohoto návrhu je naléhavé kvůli řadě případů neoprávněného omezování přístupu ruských občanů k informacím v ruských médiích,“ tvrdí autoři navrhovaného zákona. Ke schválení zákona je zapotřebí souhlas obou komor parlamentu a podpis prezidenta Vladimira Putina.

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že přijetí mechanismu k řešení tohoto problému je nezbytné, konkrétní opatření je ale podle něj zapotřebí pečlivě zvážit.

Podle návrhu by měly ruská generální prokuratura a ministerstvo zahraničí určovat, které internetové platformy omezují přístup k „sociálně důležitým informacím na základě národnosti a jazyka, nebo v souvislosti se zaváděním sankcí vůči Rusku a jeho občanům“. Cenzurní orgán Roskomnadzor bude mít následně právo takové platformy blokovat.

Blíží se volby

Současná iniciativa v ruském parlamentu reflektuje dlouhodobou tendenci omezování nezávislé občanské společnosti a politické opozice, která zesílila po návratu Vladimira Putina do Kremlu v roce 2012. Tlak se následně ještě zvýšil po loňských letních protestech v Moskvě a dalších ruských městech.

Už příští rok Rusko navíc čekají parlamentní volby, přičemž záměr kandidovat v nadcházejících volbách oznámili první opoziční politici. Jedním z nich je i blízká spolupracovnice Alexeje Navalného Ljubov Sobolová.

Status tzv. zahraničního agenta se má přitom podle předloženého návrhu vztahovat i na volební kandidáty. Předkladatelé novely poukazují na to, že ruští voliči mají právo vědět, v čím zájmu může daný kandidát jednat. Jednotlivci označení za takzvaného zahraničního agenta nebudou podle uvedeného návrhu moci zastávat funkce ve státních úřadech ani místní samosprávě.

Ivana Milenkovičová, tzr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme