Rusko zvažuje vysídlení tádžické menšiny ze země
Rusko a Tádžikistán se dostaly do ostrého diplomatické sporu. Tádžické úřady zadržely a odsoudily dva ruské piloty, kteří podle soudu narušili vzdušný prostor suverénního státu a navíc pašovali zboží. Piloti dostali 8,5 roku vězení nepodmíněně. Moskva ostře protestuje a zvažuje dokonce i vysídlení tádžické menšiny z Ruska.
Dvanáctého března letošního roku přistály na tádžickém letišti v Kurgan Tube dva Antonovy ruské soukromé společnosti, které byly na cestě do Ruska z afghánského Kábulu. Hned po přistání byly posádky obou letadel zatčeny a stroje zabaveny.
Podle tadžických úřadů neměla letadla povolení pro přelet ani pro přistání a jedno z nich neslo na palubě náhradní motor, který údajně chtěly posádky v zemi prodat.
Ruská verze obvinění o porušení letového prostoru i prodej motoru odmítá. Letadla měla podle Rusů pro přelet i přistání na letišti v Kurgan Tube povolení.
Tádžikistán tvrdí, že za zadržením a odsouzením dvou členů posádek není politika a šlo o obyčejný zločin. Piloti byli odsouzeni k 10,5 letům odnětí svobody, později jim byl trest snížen na 8,5 roku.
Motivů může být několik
Přesto pozorovatelé kroky tádžických úřadů nechápou a jejich motivaci vidí hned na několika místech.
Jedním z důvodů může být snaha získat letadla, která Tádžikistán zabavil. Dalšími podezření z napojení posádek na afghánské teroristy, kteří mají spojení s tádžickými islamisty nebo ruská vojenská základna v Tádžikistánu, která může být trnem v oku některým politikům.
Podle Martina Dorazína ze zahraniční redakce Radiožurnálu by za zadržením mohla být odplata za pravidelné vyhošťování tádžických přistěhovalců z Ruska.
„Tádžická menšina se už stala terčem jakýchsi represí, i když oni tam pobývají nelegálně. Ruské úřady jim přestaly vydávat pracovní povolení. Podle nejnovějších informací, a je to už reakce na tento incident, 300 Tádžiků už ruská policie zadržela a chystá se je co nejdříve vyhostit,“ uvedl Dorazín.
Na situaci razantně zareagovala ruská politická elita. Odsoudila ji předsedkyně dolní komory Valentina Matvijenková i ministr zahraničí a prezident Medveděv vyzval zahraniční úřady, aby se zapojily do řešení problému.
