Ruskou a pákistánskou armádu čeká první společné vojenské cvičení
Rusko a Pákistán, nepřátelé z dob studené války, se chystají na první společné pozemní vojenské cvičení. Moskva také pákistánské armádě dodá vojenskou techniku. Změna ve vztahu obou zemí souvisí se sousedním Afghánistánem. Z něj se stahují vojenské jednotky NATO, současně je ale stále aktivnější teroristické hnutí Tálibán.
Společné rusko-pákistánské cvičení se bude konat ještě letos kdesi v hornatém terénu, zřejmě na severu Pákistánu. Už teď operuje v horách u afghánských hranic na 100 tisíc pákistánských vojáků.
Agentura Bloomberg se pokoušela zjistit další podrobnosti u ruského ministerstva obrany i na velitelství pákistánské armády, odpovědi se ale ani z jednoho zdroje nedočkala.
Islámábád a Moskva se na společných cvičeních dohodly v souvislosti s tím, že v Afghánistánu roste vliv Tálibánu. Pákistán má sám velké potíže s terorismem, ozbrojenci z řad Tálibánu si za cíl svých útoků vybírají hlavně školy.
Moskva si od vojenské spolupráce slibuje silnější pozici v boji proti terorismu. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Pěskov o Pákistánu mluví jako o klíčovém hráči v celém regionu.
O úplně první spolupráci ruské a pákistánské armády přesto nepůjde. Pákistán se už loni v srpnu zúčastnil vojenské soutěže protiletecké obrany v Krasnodarské oblasti u Azovského moře.
Chladné vztahy
Rusko svůj vliv v Pákistánu zvyšuje také pomocí obchodu. V říjnu loňského roku získala ruská firma Rostěch zakázku na stavbu přes tisíc kilometrů dlouhého plynovodu z Karáčí do Lahore v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Rusko by také mohlo v budoucnu plynovod provozovat.
Moskva spolupráci rozšiřuje i v dalších oblastech. Pákistánská armáda například od Ruska koupila čtyři vrtulníky Mi-35 a jedná se o koupi dalších šestnácti, dále také stíhaček Suchoj a raket země-vzduch. Podrobnosti však nejsou známé.
Vztahy obou zemí byly přitom z historického hlediska velmi napjaté, poznamenala je zejména Studená válka. Nejprve situaci zhoršil převrat v roce 1958, který podporovaly Spojené státy. Vztahy pak ještě více ochladly na konci 70. let kvůli Afghánistánu, kde komunistický režim podporoval Sovětský svaz.
Pákistán naopak, podobně jako Spojené státy, vyzbrojoval a trénoval rebelující mudžahedíny, kteří se pokoušeli prosovětský režim svrhnout. To vyvrcholilo sovětskou invazí do Afghánistánu v roce 1979.
Chladné vztahy přetrvaly až do dnešní doby. Podle průzkumu společnosti Pew Research mají důvěru v ruského prezidenta Putina jen asi tři procenta Pákistánců.
