Ruský ekonom varuje před shovívavostí evropských politiků vůči Vladimiru Putinovi
Miloš Zeman dnes bude ve Washingtonu mluvit o hrozbě mezinárodního terorismu. S nikým z vysoce postavených představitelů americké administrativy se ale pravděpodobně nesejde. Roli podle pozorovatelů můžou hrát i Zemanovy postoje k Rusku, sankcím a krizi na Ukrajině. Myslí si to i expert washingtonského institutu CATO, ruský ekonom Andrej Illarionov.
„Pro mnohé je šokujícím odhalením posledního roku de facto rozpad Visegrádské skupiny. Téměř čtvrt století čtyři středoevropské země Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko demonstrovaly pozoruhodnou jednotu v mnohých otázkách vnitřní i zahraniční politiky. Byl to důležitý prvek stability a odolnosti regionu, a také to bylo uskupení, jehož slovo mělo váhu,“ uvádí ekonom Andrej Illarionov, kmenový analytik liberálního washingtonského think tanku Cato a pokračuje:
Jak ve Washingtonu vnímají postoje ve střední a východní Evropě? Na to se zeptala zpravodajka Čro v USA Lenka Kabrhelová experta institutu CATO, ruského ekonoma Andreje Illarionova
„V posledním roce se ale odehrál rozkol mezi Polskem a ostatními zeměmi. Měl jistě více příčin, roznětkou se ale bezesporu stala situace na Ukrajině, ke které jednotlivé vlády zaujaly velmi odlišná stanoviska.“
Illarionov, zastánce otevřené společnosti a demokracie v Rusku a jeden z výrazných kritiků Kremlu, působil od roku 2000 do roku 2005 jako ekonomický poradce ve vládě ruského prezidenta Vladimira Putina.
Z týmu, který položil základy některým úspěšným reformám ruské ekonomiky, odešel Andrej Illarionov ve chvíli, kdy Kreml začal sešněrovávat politické svobody v zemi. Shovívavý postoj některých evropských politiků vůči kremelskému vládci Vladimiru Putinovi označuje za krátkozraký.
„Je velmi těžké pochopit pozici, ke které se hlásí i někteří čeští, slovenští a maďarští politici. Tím spíš, že jde vesměs o země, kde ještě žijí generace, které byly svědky okupace sovětskými vojsky v letech 1956 a 1968. Pro mě je to naprostá záhada,“ říká Andrej Illarionov, který dlouhodobě kritizuje například postoje bývalého českého prezidenta Václava Klause k ukrajinské krizi s tím, že se jeho texty argumentačně až pozoruhodně shodují Kremlem.
Rozštěpení NATO?
Ekonom dlouhodobě varuje před ambicemi ruského vedení, mezi jehož priority podle něj patří rozštěpení Severoatlantické aliance. O to by se podle něj Rusko mohlo pokusit incidentem v Pobaltí:
„Podle mne je to absolutně realistický scénář a zatím mi nikdo ani v soukromém ani veřejném rozhovoru neřekl, že je to neuvěřitelná teorie. Scénář může vypadat následovně: Například v Estonsku se náhle objeví Narvská národní republika, zelení muži v uniformách obsadí její hranici, během 24 hodin se odehraje referendum o připojení k Rusku. Nemluvím tu o Talinu nebo Rize, to by samozřejmě byla jiná politická kategorie, ale o některém z příhraničních regionů v Estonsku nebo Lotyšsku.“
„V takovou chvíli vyvstane otázka – budou armáda Estonska nebo Lotyšska a síly NATO ochotné pustit se do otevřeného konfliktu s dotyčnými zelenými mužíky? A to ještě v situaci, kdy za hranicí jsou soustředěné ozbrojené síly Ruska? Já o tom silně pochybuju. A pokud se tak nestane, NATO nepřijme žádné rozhodnutí o útoku, znamená to faktický konec pátého článku alianční charty, který garantuje pomoc napadené členské zemi,“ varuje ekonom a analytik institutu CATO Andrej Illarionov.