Ruský ekonom varuje před shovívavostí evropských politiků vůči Vladimiru Putinovi

Miloš Zeman dnes bude ve Washingtonu mluvit o hrozbě mezinárodního terorismu. S nikým z vysoce postavených představitelů americké administrativy se ale pravděpodobně nesejde. Roli podle pozorovatelů můžou hrát i Zemanovy postoje k Rusku, sankcím a krizi na Ukrajině. Myslí si to i expert washingtonského institutu CATO, ruský ekonom Andrej Illarionov.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Putin

Vladimir Putin | Zdroj: Reuters

„Pro mnohé je šokujícím odhalením posledního roku de facto rozpad Visegrádské skupiny. Téměř čtvrt století čtyři středoevropské země Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko demonstrovaly pozoruhodnou jednotu v mnohých otázkách vnitřní i zahraniční politiky. Byl to důležitý prvek stability a odolnosti regionu, a také to bylo uskupení, jehož slovo mělo váhu,“ uvádí ekonom Andrej Illarionov, kmenový analytik liberálního washingtonského think tanku Cato a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak ve Washingtonu vnímají postoje ve střední a východní Evropě? Na to se zeptala zpravodajka Čro v USA Lenka Kabrhelová experta institutu CATO, ruského ekonoma Andreje Illarionova

„V posledním roce se ale odehrál rozkol mezi Polskem a ostatními zeměmi. Měl jistě více příčin, roznětkou se ale bezesporu stala situace na Ukrajině, ke které jednotlivé vlády zaujaly velmi odlišná stanoviska.“

Illarionov, zastánce otevřené společnosti a demokracie v Rusku a jeden z výrazných kritiků Kremlu, působil od roku 2000 do roku 2005 jako ekonomický poradce ve vládě ruského prezidenta Vladimira Putina.

Z týmu, který položil základy některým úspěšným reformám ruské ekonomiky, odešel Andrej Illarionov ve chvíli, kdy Kreml začal sešněrovávat politické svobody v zemi. Shovívavý postoj některých evropských politiků vůči kremelskému vládci Vladimiru Putinovi označuje za krátkozraký.

„Je velmi těžké pochopit pozici, ke které se hlásí i někteří čeští, slovenští a maďarští politici. Tím spíš, že jde vesměs o země, kde ještě žijí generace, které byly svědky okupace sovětskými vojsky v letech 1956 a 1968. Pro mě je to naprostá záhada,“ říká Andrej Illarionov, který dlouhodobě kritizuje například postoje bývalého českého prezidenta Václava Klause k ukrajinské krizi s tím, že se jeho texty argumentačně až pozoruhodně shodují Kremlem.

Rozštěpení NATO?

Ekonom dlouhodobě varuje před ambicemi ruského vedení, mezi jehož priority podle něj patří rozštěpení Severoatlantické aliance. O to by se podle něj Rusko mohlo pokusit incidentem v Pobaltí:

„Podle mne je to absolutně realistický scénář a zatím mi nikdo ani v soukromém ani veřejném rozhovoru neřekl, že je to neuvěřitelná teorie. Scénář může vypadat následovně: Například v Estonsku se náhle objeví Narvská národní republika, zelení muži v uniformách obsadí její hranici, během 24 hodin se odehraje referendum o připojení k Rusku. Nemluvím tu o Talinu nebo Rize, to by samozřejmě byla jiná politická kategorie, ale o některém z příhraničních regionů v Estonsku nebo Lotyšsku.“

„V takovou chvíli vyvstane otázka – budou armáda Estonska nebo Lotyšska a síly NATO ochotné pustit se do otevřeného konfliktu s dotyčnými zelenými mužíky? A to ještě v situaci, kdy za hranicí jsou soustředěné ozbrojené síly Ruska? Já o tom silně pochybuju. A pokud se tak nestane, NATO nepřijme žádné rozhodnutí o útoku, znamená to faktický konec pátého článku alianční charty, který garantuje pomoc napadené členské zemi,“ varuje ekonom a analytik institutu CATO Andrej Illarionov.

Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme