Ruský kněz, který se zastal Pussy Riot, čelí výhrůžkám a žije v klatbě

Ruský pravoslavný kněz, který se před pár měsíci otevřeně zastal souzených členek dívčí punkové skupiny Pussy Riot, prý žije v atmosféře pohrůžek, nátlaku a zastrašování. Za svou kritiku poměrů v ruské pravoslavné církvi přišel Sergej Baranov o duchovní hodnost, uvržena na něj byla i klatba. Získal však i podporu, mimo jiné i od českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pravoslavný duchovní Sergej Baranov

Pravoslavný duchovní Sergej Baranov | Foto: Lenka Kabrhelová | Zdroj: Český rozhlas

Srůstání státní moci s církví je podle pravoslavného kněze Sergeje Baranova jeden z největších problémů, kterým čelí ruská ortodoxní církev a s ní i ruská společnost.

„Důkazem trendu je samotný proces i verdikt nad Pussy Riot. Zákon sice posuzoval světský soud, ale v odůvodnění se odvolával na církev. Ta má mít ale úplně jinou roli, má být oddělená od státu, zato ne od společnosti,“ upozorňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Sergej Baranov.

Přehrát

00:00 / 00:00

S knězem Sergejem Baranovem mluvila zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová

Podle něj by pravoslavný chrám neměl být místem politických akcí – tak jako v případě happeningu aktivistek Pussy Riot. Připouští ale, že v extrémních případech může být protest nezbytný. Za jeho vlastní „vzpouru“ ho přitom neminuly následky.

Poté, co v otevřeném dopise varoval, že nejvýše postavení lidé v hierarchii ruského pravoslaví vedou církev do izolace, církevní soud diakona zbavil duchovní hodnosti a uvrhl na něj klatbu.

„Jediné, čeho jsem se dopustil, je, že jsem otevřeně vyjádřil svůj názor. Bohužel, církev ho odmítá slyšet. A dokonce se ho snaží potlačit nejrůznějšími způsoby,“ říká duchovní z ruského Tambova, který je vděčný za podporu, jíž se mu dostalo ze strany obyčejných věřících i některých jiných duchovních.

Odvrácenou stranou mince jsou ale měsíce permanentního napětí, zastrašování a vyhrůžek.

Členky skupiny Pussy Riot Jekatěrina Samucevičová, Maria Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová u Městského soudu v Moskvě 10. října 2012 | Foto: ČTK/AP, Sergey Ponomarev

Baranov se obává, že kampaň by mohla pokračovat i na jedné z federálních televizních stanic, která se po sérii pořadů hanobících ruskou opozici údajně koncem prosince chystá vysílat i dokument „o nepřátelích církve“.

„K čemu tohle všechno povede? Nejvyšší funkcionáři v církvi se chovají, jako by jim nestačila polarizace ruské společnosti, a ještě potřebují vytvořit rozkol mezi věřícími. Patriarchovy kroky jsou nerozumné,“ říká Baranov a dodává:

„Celá církev by měla projít hlubokou reformou, změnit by se měla celá vnitřní struktura, prolezlá ještě metodami KGB. Zbavili jsme se sovětského režimu – a co máme teď? Prostředí, ve kterém se nepřítel vytváří z každého, kdo nesouhlasí,“ varuje Sergej Baranov.

Je přesvědčen, že role církve ve společnosti by měla být jediná – pomáhat člověku dojít ke spáse a lásce.

Lenka Kabrhelová, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme