Evropská unie se chystá zbavit závislosti na ruském plynu. Může to ale trvat roky
Evropská komise představí v úterý plán, jak urychlit snižování závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska. Reaguje tak na ruskou invazi na Ukrajinu i na vysoké ceny energií. Radiožurnál má text předběžného návrhu k dispozici.
Ochota dovážet ruská fosilní paliva, a tím pomáhat financovat ruskou invazi, mezi šéfy vlád evropských zemí klesá. „Nakupujeme hodně ruského plynu a ropy. Vladimir Putin za to od nás bere peníze a proměňuje je na agresi a válku,“ stěžoval si v Bruselu po ruské invazi na Ukrajinu polský premiér Mateusz Morawiecki.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala 200 eur za megawatthodinu
Číst článek
Tento týden se na summitu ve francouzském Versailles podle diplomatických zdrojů Radiožurnálu premiéři států Evropské unie dokonce shodnou, že je třeba se závislosti na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí zbavit zcela. Lídři unijních zemí to ale chtějí udělat postupně.
Konkrétní cestu k budoucnosti bez ruského plynu už v úterý odpoledne předestře Evropská komise. Představí plán, kterým chce snižování závislosti na dovozu z Ruska urychlit.
Evropská komise navrhuje maximalizovat dodávky plynu z jiných zemí, investovat do domácí výroby bioplynu a vodíku a urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, jak vyplývá ze zatím nedokončeného návrhu, který jako první získal týdeník Politico a který má k dispozici i Radiožurnál.
Plán bez čísel
Zvýšenou spotřebu plynu v Evropě už od podzimu pomáhají pokrýt těžaři z Norska, a především dovozci zkapalněného zemního plynu (LNG). Objem jeho importu dosáhl historického maxima. Na přelomu roku pokrýval zhruba 20 procent evropské spotřeby, v únoru dokonce až třetinu, mírně tak překonal podíl spotřeby, která pokrývá Rusko.
Německo by se bez ruského plynu obešlo. Nebylo by to ale snadné, řekl německý ministr hospodářství
Číst článek
Unijní exekutiva chce za pomoci diplomatického úsilí vysoké dodávky LNG udržet. Rozšířit chce také infrastrukturu na dálkovou dopravu plynu, kterou lze do budoucna využít i na transport vodíku.
„Zkapalněný zemní plyn, který je možné dopravovat lodí nebo pozemní nákladní dopravou, se ukázal být důležitou součástí snižování závislosti na dováženém ruském plynu,“ konstatuje v návrhu Evropská komise.
Alespoň nepřímé napojení na některý z terminálů má podle ní každý evropský region. V případě Česka se geograficky nejbližší terminál nachází v polském přístavu Svinoústí.
Evropská komise dále navrhuje výrazně urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, největší nevyužití potenciál podle chystaného plánu skýtá energie ze slunce, instalace solárních panelů je navíc rychlá a relativně levná.
V červnu proto komise hodlá přijít s konkrétním plánem, jak využití tohoto zdroje energie z evropských peněz co nejrychleji podpořit.
Komise rovněž navrhuje masivně investovat do výroby bioplynu v zemědělství. Státy by podle unijní exekutivy k tomu měly využít dodatečné příjmy, které získaly kvůli vysokým cenám povolenek.
Mezinárodní agentura pro energii odhaduje, že by EU díky urychlení investic do obnovitelných zdrojů mohla při současném maximálním využití jaderných elektráren snížit spotřebu plynu až o 19 miliard kubíků ročně.
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují. Cena ropy je poblíž maxima z roku 2008
Číst článek
Evropská komise ve svém návrhu vyzývá unijní státy k rázným krokům v posilování diverzifikace zdrojů energie. Neuvádí však žádný odhad, kdy by se kýžené závislosti na dovozu plynu z Ruska mohla zbavit. Text plánu Evropské komise rovněž nevyčísluje náklady na dodatečné investice ani neodhaduje možný dopad na ceny energií. LNG je přitom výrazně dražší než ruský plyn.
Výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ale v pondělí večer ve Štrasburku novinářům řekl, že v případě uplatnění všech navrhovaných opatření a úspor na straně spotřeby by EU ještě letos mohla snížit svou spotřebu ruského plynu až o 60 procent. Zbytek dodávek by pak postupně Evropa eliminovala v následujících letech.
Přes noc až na nulu
Česko a řada dalších zemí východního křídla navrhuje potrestat Rusko za invazi na Ukrajinu úplným odstřižením od mezinárodního mezibankovního systému SWIFT, což by se fakticky nejspíš rovnalo okamžitému ukončení dovozu ruských fosilních paliv.
V případě zemního plynu přitom Rusko pokrývá zhruba 40 % spotřeby zemí EU. Některé státy jsou na Moskvě prakticky zcela závislé, mezi nimi Estonsko, Finsko nebo Bulharsko.
Cena benzinu a nafty může být až 70 korun za litr, pokud bude embargo na ruskou ropu, říká Nerudová
Číst článek
Může si Evropa skutečně dovolit přes noc uzavřít kohoutky s ruským plynem a přestat tak financovat Putinovu válečnou ekonomiku, jak požaduje polský premiér?
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí znovu zopakoval, že prozatím ne. „Dodávky energií pro vytápění, dopravu a průmyslu v tuto chvíli není možné zabezpečit jinak,“ píše se v Scholzově prohlášení. Podobný postoj zastává také Maďarsko.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom v posledních týdnech opakovaně ubezpečovala, že je EU na případný výpadek dodávek plynu z Ruska připravená.
V posledních týdnech unijní diplomacie v zákulisí vyjednala s Norskem, Ázerbájdžánem, Katarem a dalšími zeměmi náhradní zásilky zemního plynu pro tento případ.
Vysoce postavené unijní zdroje ale mimo záznam upozorňují, že těžaři ve skutečnosti mají kvůli globálně zvýšené poptávce jen minimální možnosti, jak dodat plyn navíc. Dodatečné dodávky pro EU by tak z velké části tvořily pouze tzv. swapy.
Jinými slovy, unie by si obrazně řečeno „půjčila“ už uzavřené kontrakty třetích zemí, které bude muset v blízké budoucnu zase „vrátit“. Nejde tedy o dlouhodobou náhradu za ruský plyn.
Co příští zima?
Bruselský think-tank Bruegel však ve své nové studii tvrdí, že by se Evropa skutečně už příští zimu mohla bez ruského plynu obejít zcela, vyžadovalo by to však unikátní souběh mimořádných opatření, využití terminálů na LNG na jejich maximální technickou kapacitu, udržení rekordních dodávek z Norska a dalších zemí a v neposlední řadě výrazné úspory ve spotřebě plynu v objemu asi 10–15 procent roční konzumace EU.
Vlády by tak byly nucené nařídit nucené omezování spotřeby této komodity. Udržitelnost situace by pak mohla záležet i na štěstí v podobě další mírné zimy.
Rusko posiluje vývoz ropy a plynu na Dálný východ. S Čínou uzavřelo smlouvy za 117,5 miliardy dolarů
Číst článek
Rychlý odchod od ruského plynu proto nedoporučuje ani Mezinárodní agentura pro energii. Místo toho unii navrhuje jeho pozvolné opouštění.
Evropská unie by podle agentury například neměla obnovovat kontrakty s ruským Gazpromem, které letos expirují. Dodávky z Ruska by se tím meziročně snížily o 15 miliard kubíků, což představuje zhruba 12 procent ruského dovozu plynu.
Domácnostem také doporučuje vyměnit plynové kotle a karmy za tepelná čerpadla, popřípadě alespoň snížit teplotu vytápění na termostatu o 1°C, jen toto opatření by za rok mohlo teoreticky snížit evropskou spotřebu plynu až o deset miliard kubíků.
Evropská komise chce současně dohlédnout na to, že unijní státy budou na příští zimu lépe připravené a nezaskočí je výkyvy cen energií na světových trzích.
Podle návrhu, který má Radiožurnál k dispozici, proto komise navrhne, aby byly zásobníky na plyn do konce září naplněné v průměru nejméně z 80 procent. Komise by čerpání plynu do zásobníků také mohla zprostředkovat hromadným nákupem.
Podezřelý Gazprom
Unijní exekutiva navíc hodlá prověřit aktivity ruské společnosti Gazprom při správě zásobníků na území EU. Jsou totiž podezřele prázdné, jak zjistily úřady. Zatímco zásobníky provozované jinými firmami dosahovaly průměrného naplnění ze 44 procent, u zásobníků provozovaných Gazpromem šlo jen o 16 procent.
Podle Evropské komise tak firma vykazuje neobvyklé chování, které je třeba naléhavě prověřit. Už koncem roku unijní státy vyzvaly k prověření aktivit firmy v souvislosti s neochotou zajistit do Evropy zvýšení dodávek plynu nad rámec dlouhodobých kontraktů, což přispělo k rekordnímu zdražování plynu.
Velkoobchodní ceny zemního plynu meziročně narostly o 310 procent, což vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen plynu až o 83 procent a také elektřiny o 38 procent, na zdražování elektřiny se rekordní ceny plynu podílejí až osminásobně silněji než vysoké ceny emisních povolenek, vypočítávají unijní úřady.
Evropská komise očekává, že ceny zůstanou zvýšené a volatilní nejméně do roku 2023.
