Ruský prezident jedná v Číně o energetice a obchodu
Ruský prezident Dmitrij Medveděv jedná v Pekingu s čínským prezidentem Chu Ťin-taem. V pořadí už druhou návštěvu ve funkci šéfa Kremlu zahájil Medveděv v přístavním městě Ta-lien, kde uctil památku vojáků padlých v rusko-japonského konfliktu během druhé světové války.
Nejdůležitější rozhovory ho ale nyní čekají v Pekingu, kde se bude zřejmě snažit získat další investice. Čína, která je v současnosti největším spotřebitelem elektrické energie na světě, z Ruska získává především ropu a při současných jednáních se dá očekávat i podpis dohody o přepravě na čínskou hranici, tedy o ropovodu vedoucím ze Sibiře k Pacifiku.
Robet Mikoláš mluvil o návštěvě ruského prezidenta v Číně v Ranním Radiožurnálu.mp3
Roste i hodnota vzájemného obchodu, která za první polovinu letošního roku činila 25,5 miliard dolarů, takže se vrací k číslům dosaženým před světovou finanční a hospodářskou krizí. Moskva ovšem potřebuje, aby Peking od ní kupoval i další produkty, a také aby z Číny směrem do Ruska proudilo více peněz.
Čínských investic je v Rusku žalostně málo, např. obě země společně provozují jen tři průmyslové parky v Rusku. A to chce Medveděv změnit, i proto s sebou do Pekingu přivezl velkou skupinu obchodníků.
V minulosti existovaly třecí plochy mezi oběma státy. Nyní se dá mezi nimi mluvit o strategickém partnerství, jak nazývá vzájemný vztah i Kreml. Situaci změnil i čínský hlad po energetických zdrojích. Tahanice o sporná území už jsou ty tam, a i když Moskva sleduje mohutný rozvoj Číny se smíšenými pocity, dodávky ropy tvoří v současnosti jeden z pilířů jejich vztahů.
Moskvě se nedaří prodat zemní plyn
Ostatně minulý týden zahájil místopředseda ruské vlády Igor Sečin, označovaný za ruského energetického cara, výstavbu společné rafinérie v čínském přístavním městě Tchien-ťin v hodnotě pět miliard dolarů, do které bude sedmdesát procent ropy proudit právě z Ruska.
Zároveň chtějí obě strany vybudovat zhruba 500 benzínových stanic po celé Číně. Na druhé straně se Moskvě příliš nedaří prodat Pekingu zemní plyn, ne příliš úspěšné rozhovory trvající už několik let totiž troskotají na ceně. Čína označuje ruské požadavky za příliš vysoké, cena plynu v poslední době klesá a Peking má navíc nové možnosti, odkud tuto strategickou surovinu dovážet.
Rusko a Čína jsou tradičními oponenty USA a západních zemí, a to i na půdě Rady bezpečnosti OSN. Moskva i Peking většinou blokovaly přijetí sankcí proti zemím jako Írán či Severní Korea. Ovšem Rusko nyní, na rozdíl od Číny, zaujalo vůči Íránu tvrdší stanovisko.
Teheránu odmítlo dodat i moderní zbraně, konkrétně protiletadlový raketový systém S-300. Pro obě země však Írán zůstává důležitým partnerem, hlavně co se týče investic a pro Čínu i jako zdroj energetických surovin.
V případě režimu Kim Čong-ila z Moskvy nedávno zazněly obavy z vyvolání možného konfliktu na Korejském poloostrově, naopak Peking dal zelenou pokračování dynastie Kimů. Mimochodem stranická konference o změnách ve vedení KLDR má začít už zítra. Určitě ale nelze čekat nějaké větší rozdíly mezi Čínou a Ruskem ohledně postupu vůči Íránu a Severní Koreji.
