Rusko je strůjcem největších uprchlických vln posledních desetiletí, říká politický geograf Romancov

Přesně před pěti měsíci napadla ruská vojska Ukrajinu. Válka už způsobila smrt 10 000 lidí, další miliony kvůli ní musely opustit své domovy. Ukrajina přesto náporu ruských sil odolává. Pro Radiožurnál komentoval současnou situaci politický geograf a publicista Michael Romancov, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také na Metropolitní univerzitě v Praze.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin

Přesně před pěti měsíci napadla ruská vojska z rozkazu Vladimira Putina Ukrajinu | Zdroj: Reuters

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento týden oznámil, že Kremlu na Ukrajině už nejde jen o získání Luhanské a Doněcké oblasti, ale že bude chtít obsadit i další oblasti. Co je tedy skutečným cílem ruské agrese?
Upřímně řečeno, těžko říct. Ona se bohužel prohlášení, která od různých exponentů kremelského režimu v poslední době slyšíme, liší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Michael Romancov: 5 měsíců od ruského vpádu na Ukrajinu

Víme s největší pravděpodobností, že původním cílem bylo ovládnutí celé Ukrajiny a dosazení nějakého proruského režimu. To se nepodařilo. Od toho se potom odvíjela pozměněná dikce s tím, že se má jednat o denacifikační operaci a že cílem je přinést, jak říkají Rusové, mír obyvatelům Donbasu.

Teď jsme zase slyšeli něco jiného, takže těžko říct. Bohužel nemáme přístup k žádným archiváliím, a ani jej mít nebudeme, o tom, jakým způsobem se v Kremlu vytvářejí nebo přijímají důležitá rozhodnutí.

Musíme se tedy spolehnout zatím jenom na to, co všechno se objeví ve sdělovacích prostředcích a tam se to mění. Ne snad každý den, ale velmi často.

Jde z vývoje situace usuzovat, že se Moskvě primárně jedná o kontrolu ložisek surovin? Na východě Ukrajiny jsou kromě uhlí bohaté zásoby zemního plynu.
To je jeden z argumentů, který se objevuje. Je to něco, co by celé ruské vojenské operaci, řekněme, dávalo nějakou logiku. Ne, že by ji to snad proboha ospravedlňovalo, ale dejme tomu, že konflikt o zdroje je něco, co v mezinárodních vztazích vždycky existovalo.

V Černihivu se lidé schovávali v podzemních chodbách. Sloužily jako úkryt před nacisty a teď i Rusy

Číst článek

Ale já se domnívám, že tato stopa je falešná. Podle mého názoru hlavní důvody, proč Rusko na Ukrajinu vpadlo, jsou primárně důvody politické. Nejedná se tedy ani o souboj o zdroje, ani o vojenskostrategické důvody, ale vlastně snahu kremelského režimu připoutat Ukrajinu k Rusku. Když to nešlo po dobrém, tak prostě silou.

Obrovské škody

Co se tedy Rusku podařilo za těch pět měsíců získat a za jakou cenu?
Určitě se Rusku podařilo přesně to, co jste říkal na začátku, to znamená způsobit obrovské škody. Z hlediska materiálních hodnot, způsobit obrovské škody ekologické, usmrtit, respektive vyhnat z domovů, neuvěřitelné množství lidí.

Mimochodem, v tomto ohledu je Rusko skutečně šampionem, protože Rusko, respektive předtím Sovětský svaz, je jednoznačně strůjcem největších uprchlických vln, řekněme v posledních několika desetiletích v systému mezinárodních vztahů, ať už se svého času jednalo o Afghánistán, později Sýrii nebo teď Ukrajinu.

To všechno se v uvozovkách povedlo, ale jinak žádný z hlavních cílů zatím dosažen nebyl.

Dětských táborů se letos účastní i uprchlíci z Ukrajiny. Problém ale představuje jazyková bariéra

Číst článek

Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu prohlásil, že strategie Západu na podporu Ukrajiny nefunguje a že nový přístup by se měl soustředit na snahu o uzavření míru. Je, nebo není strategie Západu účinná?
Tak opětně, ono záleží na tom, co si kdo představí, že by mělo být cílem. Pokud se někdo domníval nebo domnívá, že cílem Západu je porazit Rusko a tak dále, tak to se zatím neděje a otázkou je, jestli se to v kontextu toho, co se na Ukrajině vůbec děje z vojenského hlediska, dá očekávat.

Pokud bychom vyšli z toho, co bylo deklarováno, ať už představiteli EU, respektive Severoatlantické aliance, tak se domnívám, že se nám v každém případě daří Rusko výrazným způsobem jednak oslabit a jednak i částečně izolovat.

Nikoliv v globálním měřítku, ale izolovat Rusko od nás, což je něco, co považuji ze středně a dlouhodobého hlediska za velice podstatnou záležitost. Otázkou potom je, jak se budou dál vyvíjet boje a kdy Ukrajina vlastně bude připravena na to, aby si v uvozovkách začala plnit domácí úkoly, které by ji jednou mohly přivést až do EU.

Ale to jsou všechno věci, které mají středně či spíš dlouhodobý charakter.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme