Rusko po válce nikam nezmizí. Protipólem zla je jednota, říká předseda ukrajinského parlamentu

Předseda ukrajinského parlamentu, po prezidentovi druhý nejvyšší ústavní činitel země, Ruslan Stefančuk navštívil Česko. Jednal o nových zbraních, výcviku ukrajinských pilotů i výzvách, které čekají poválečnou Ukrajinu. „Rusko nikam nezmizí, stále bude na našich hranicích,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas.

Rozhovor Praha / Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v Praze

Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v Praze | Foto: Tomáš Havlín | Zdroj: Český rozhlas

Ukrajina bojuje od začátku ruské agrese o svou státnost na dvou frontách, jednak na bojišti, a také se snaží vytvořit mezinárodní koalici na svoji podporu. Vy jste v Praze propagoval urychlenou evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny. Jak reálné jsou podle vás tyto termíny?
Bezpochyby jsou to tyto dvě fronty, o nichž jste mluvil. První je bojiště a druhá fronta je právě podpora na politické úrovni. Ta má různé podoby. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslanem Stefančukem

Ať je to podpora vojenská, finanční, humanitární, nebo politická podpora v podobě různých sankcí, ale i jiných rozhodnutí, jako je zřízení speciálního trestního tribunálu ke stíhání ruských zločinů spáchaných na Ukrajině.

Myslíme si, že veškerá tato podpora je nesmírně důležitá pro Ukrajinu i celý civilizovaný svět.

Pro nás je nesmírně důležité, abychom dosáhli výsledků na všech těchto frontách. Na bojišti už vidíme výrazné výsledky a v budoucnu je ještě uvidíme. Ale důležitá je i ta politická rovina, aby se Ukrajina stala právoplatným členem Evropské unie. O to jsem se snažil taky zasadit také teď v Praze na konferenci.

Mluvil jsem s předsedy parlamentů zemí Evropské unie, mluvil jsem s nimi o progresu, který už Ukrajina udělala, o tom, jak její představitelé pracují celou dobu bez odpočinku, a co dělá ukrajinský lid pro to, aby se Ukrajina stala plnoprávným, plnohodnotným členem Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Zbraně čtvrté generace

V Praze jste také mluvil o zbrojních dodávkách a potřebě jejich rozšíření o další typy zbraní. Myslíte, že pro to Ukrajina najde podporu?
Vždy, když mluvím s našimi partnery, tak se snažím být maximálně otevřený a upřímný. Je skutečně zásadní, aby se naše vztahy zakládaly na vzájemné důvěře.

Rozhodující moment války. Ukrajina podle amerického listu zahájí protiofenzivu v květnu

Číst článek

Mluvím o tom, že Ukrajina už nemůže vést tuto opotřebovávací válku a potřebuje nové zbraně, protože to je ten recept, který nám zaručí společné vítězství.

My děkujeme za veškerou podporu, ale Ukrajina potřebuje zbraně čtvrté generace, jako jsou letouny F-16, potřebuje výcvik pro naše piloty.

To by přineslo jinou podobu bojových operací a zcela jiné výsledky.

Myslím si, že Ukrajina již celému světu ukázala, že umí tyto nové zbraně používat efektivně. Bylo by potřeba, abychom po tankové koalici měli koalici ve vzdušném prostoru, leteckou koalici.

Střídání Zelenského

Jako předseda parlamentu jste druhým nejvyšším ústavním činitelem Ukrajiny. Pokud by prezident Volodymyr Zelenskyj nemohl z jakéhokoliv důvodu vykonávat úřad, byl byste to vy, kdo by ho nahradil. Je to něco, na co se připravujete, nebo můžete připravovat?
Opravdu podle ústavy může předseda parlamentu nahradit v určitých případech prezidenta, ale musím říct, že od počátku války začal pociťovat toto nebezpečí a nějakým způsobem se na něj připravoval.

Dokonce jsme se bavili o takové možnosti, když vypukla válka, že bych třeba odjel z Kyjeva do bezpečí, abych nezůstával v epicentru toho, co se dělo, ale rozhodl jsem se, že zůstanu, jenom jsme se s panem prezidentem nenacházeli na jednom místě. Bylo to důležité pro to, abychom udrželi vedení země.

Mám vlastně dva místopředsedy, a když to celé začalo, tak jsme vytvořili plán, že kdyby se mi něco stalo, mohli by svolat zasedání a zvolit nového předsedu. Samozřejmě stále vidíme, jaká je realita, ale po těch 426 dnech jsme už také klidnější a střízlivější. Všem říkám, že prezidentem našeho společného vítězství bude Volodymyr Zelenskyj.

Parlament a prezident

Zajímalo by mě, jak momentálně vypadá vaše spolupráce s prezidentem Zelenským. Tomu se podle ukrajinského publicisty a poslance Serhiyje Rakhmanina splnil sen, když jeho strana, jíž jste také členem, získala v parlamentu absolutní většinu, a stal se tak jakýmsi přívěskem prezidentské kanceláře. Jaký vliv má tohle rozložení sil na práci zákonodárců?
Ta situace na Ukrajině je zcela logická, protože ta strana prezidenta Zelenského Sluha národa má v parlamentu většinu a bylo by divné, kdyby teď například 60 procent poslanců uplatňovalo nějakou jinou strategii, než je program, který jsme společně tvořili.

Proto je mi zvláštní přístup některých starších politiků, kteří se snažili rozhádat prezidenta a parlament. Ale ta situace se zásadním změnila po loňském 24. únoru. Tehdy jsme svolali lídry všech frakcí a společně jsme vyhlásili válečný stav.

Teď už žádné frakce neexistují. Existuje jen jednotná Ukrajina. Tahle jednota trvá už víc než rok. Mezi prezidentem, vládou a parlamentem nejsou žádné neshody a to je důležité, protože Ukrajina s tím má bohužel neblahou zkušenost. Před sto lety nás určitá nejednota nebo rozpolcenost stála naši státnost.

Zavřený parlament

My toho v Česku o ukrajinském parlamentu moc nevíme. To je ale i tím, že jedná za zavřenými dveřmi a novináři do něj momentálně nemůžou. To je pochopitelné s ohledem na válečný stav, ale nemáte někdy pocit, že by větší veřejná debata posloužila kontrole moci, potažmo demokracii?
Chci jen říct, aby každý rozuměl, že parlament za války pracuje a je samozřejmě jedním z terčů útoků ruské federace, protože je to centrum, kde se přijímají rozhodnutí. Tato situace bohužel neumožňuje veřejné projednávání návrhů.

Vzhledem k tomu, že v parlamentu se přijímají ta nejdůležitější rozhodnutí, je velmi důležité, abychom dokázali tuto instituci zachovat. Volby do parlamentu nejsou během válečného stavu možné. Ale musím vám říct, že hodinu poté, co skončí zasedání, zveřejňujeme jeho výsledky.

Putinovi spojenci? Moc jich nemá, zbraně bere jakékoliv a sází na lidský kapitál, popisuje odbornice

Číst článek

Ukrajina si prochází od začátku ruské agrese těžkými chvílemi. Je ale něco, co by stálo za to z dneška zachovat i v poválečném stavu? Co podle vás bude největší výzvou poválečné Ukrajiny?
První věc, kterou bych rád zachoval, je ta jednota, která je nesmírně důležitá pro civilizovaný svět. Protože to je protipól, který může odrazit zlo a zlé ambice. Je důležité, aby jednota zahrnovala i další země.

A co se týče poválečných výzev, je velmi důležité si uvědomit, že Rusko nikam nezmizí, stále bude na našich hranicích. Ukrajina musí změnit s ohledem na to svoji filozofii, musí změnit svůj přístup v řadě oblastí, včetně například obrany, architektury, vzdělávání, s ohledem na celou výstavbu země.

Chci říct, že jsem přesvědčený, že Ukrajina zvítězí a ukáže celému světu, že máme místo a právo být v civilizované světě.

Tomáš Havlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme