Rusové v Moskvě četli jména obětí Velkého teroru. Nesmíme zapomenout, zdůrazňují

V Rusku si připomínají Den památky obětí sovětských represí, souhrnně označovaných jako Velký teror. Hnutí Memorial jako každý rok i letos zorganizovalo před budovou bývalé KGB v Moskvě veřejné čtení jmen obětí státního teroru pod názvem Návrat jmen.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Před budovou bývalé KGB v Moskvě bylo veřejné čtení jmen obětí sovětských represí | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Jako první začal číst seznam obětí bývalý ruský ombudsman, politik, diplomat a historik Vladimir Lukin. Jeho rodiče se také dostali do soukolí stalinského teroru, ale vyvázli živí.

„Na nevinně zahynulé nesmíme zapomínat, už třeba proto, aby se nic takového už neopakovalo,“ řekl. Podle Lukina nelze srovnávat 30. léta se situací politických vězňů v současném v Rusku:

„Dnešní politické případy, to je jiná věc. Nesrovnával bych to se sovětskými represemi, kdy bez viny a soudu hynuly miliony lidí.“

Jednou z obětí byl Artur Buš. Jeho jméno a příjmení přišla před Solovecký kámen, přivezený z nejznámějšího gulagu na Soloveckých ostrovech, přečíst jeho dcera Mariana:

Přehrát

00:00 / 00:00

Ruské hnutí Memorial uspořádalo v Moskvě veřejné čtení jmen obětí sovětských represí. Mezi potomky obětí gulagů se vydal i zpravodaj Martin Dorazín

„Proč jsem tady? Mého otce zastřelili. Viděli jste film o Katyni? Tam zabili mého tátu – mrtvého nebo polomrtvého ho hodili do jámy k ostatním a těla zahrnuli traktorem na střelnici Butovo u Moskvy. Toho dne tam zastřelili ještě 247 dalších lidí.“

Marianna Arturovna Bušová celý život pátrala po zmínkách o svém otci a výsledek svého bádání předala archivu společnosti Memorial.

„Prozkoumala jsem jeho životní cestu od narození až po poslední den. Celý život jsem shromažďovala dokumenty a snažila se najít lidi, kteří otce znali, aby mi o něm vyprávěli. Táta byl velmi otevřený člověk – měl spousty přátel, dvě ženy a kupu dětí,“ popsala.

Před budovou bývalé KGB v Moskvě bylo veřejné čtení jmen obětí sovětských represí | Foto: Martin Dorazín

V zástupu lidí, kteří četli jména obětí stalinských a sovětských represí, byl také asi nejznámější představitel ruského opozice – Alexej Navalnyj.

V parku před budovou bývalé KGB umístili už v 90. letech tzv. Solovecký kámen. Ten má připomenout statisíce a možná miliony obětí stalinského teroru. Přesný počet není znám. Nejhorší byla situace v letech 1937 a 1938.

„To, že seznam obětí nebyl ani po tolika letech dočten do konce, svědčí o tom, že by sem mělo přijít víc lidí. Zapomínat je přirozené, ale úkolem státu a společnosti je připomínat tyto věci,“ řekl.

Ruské hnutí Memorial rozmístilo v parku před budovou bývalé KGB interaktivní mapy s názvem Topografie teroru. Informační tabla si dlouho prohlíželi také středoškoláci – bratři Konstantin a Vasil.

„Chápeme, nakolik je důležité vzdát čest památce těch, kteří v 30. letech zahynuli. Naši vrstevníci o tom bohužel skoro nic nevědí, i pro mě to byl svého času šok. Nesmíme na ně zapomenout, protože je to naše historie.“

Tomu má sloužit i nová expozice Muzea politických represí, která se dnes slavnostně otevírá.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme