Rusové vyšli do ulic, nesouhlasí s výsledky voleb
Nečekaně bouřlivý závěr roku prožívá Rusko. Tisíce lidí protestují proti výsledkům parlamentních voleb, která provázela obvinění z podvodů a manipulací ve prospěch vítězného vládního Jednotného Ruska.
Až dosud se o ruské veřejnosti mluvilo jako o apatické a apolitické.
Do jisté míry se tak rok 2011 může ukázat jako zlomový. Zatím ale není jasné, k čemu protestní nálady posledních týdnů roku 2011 povedou.
Největší protivládní protesty za poslední léta Rusko zažívá od začátku prosince, kdy se sporné parlamentní volby odehrály.
Zpravodajka ČRo v Moskvě Lenka Kabrhelová zblízka sleduje protesty po parlamentních volbách
Část ruské veřejnosti se zjevně přestala obávat dát otevřeně najevo svůj nesouhlas s vládou Vladimira Putina a se systémem, který za posledních 12 let v Rusku vystavěl.
Analytici mluví o bodu zlomu. Do podoby před protesty se podle nich už ruská společnost nevrátí.
V první polovině roku ruská veřejnost tradičně ruská veřejnost o parlamentní volby žádný velký zájem nejevila.
Zlomový sjezd
24. září ale prezident Dmitrij Medvěděv na sjezdu strany Jednotné Rusko oznámil, že se dobrovolně vzdává možnosti kandidovat v prezidentských volbách ve prospěch Vladimira Putina z téže strany.
„Pro mnoho ruských obyvatel – tak jak o tom teď mluví – to byl bod zlomu. Mnozí otevřeně mluví o tom, že se cítili vládou podvedeni a vysmíváni. Že to považovali za signál, že na jejich hlasu vlastně nezáleží,“ přibližuje moskevská zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko 20 let po rozpadu Sovětského svazu
Ruský premiér Putin takovou reakci podle všeho neočekával. Mnozí političtí komentátoři uvádějí, že jak je premiér Putin skvělým stratégem, v tomto momentě se přepočítal.
Vidět je to i na vládní reakci na protesty. Otevřená nepřišla. Současně ale přicházejí částečné náznaky možné liberalizace.
Je otázka, zda to bude nově se rodící ruské střední třídě, která je v centru protestů, stačit.
Klíčovou roli v celé situaci sehrál i internet. Jednak jako alternativní zdroj informací oproti vládním televizním kanálům, jednak jako platforma, kde se lidé naučili svobodně vyjadřovat.
