Projekt Rádio svobodné Rusko. Jourová chce podpořit nezávislé novináře, kteří uprchli z vlasti
Po Evropě je rozptýleno několik stovek ruských novinářů, kteří se snaží Rusům přinášet nezávislé informace o válce na Ukrajině a čelit tak masáži propagandy Kremlu. Většina těchto novinářů utekla ze země brzy po začátku ruské agrese. Usadili se často v Pobaltí nebo v Amsterdamu. Ruský režim je teď považuje za cizí agenty.
„K odjezdu jsme se rozhodli se během dvou dnů. Přes noc lidé opustili své rodiny, domy, děti,“ vzpomíná šéfredaktor listu Moscow Times Andrej Šmarov na své rozhodnutí opustit Rusko. Spolu s dalšími kolegy k němu dospěl poté, co ruská Duma loni v březnu přijala zákon kriminalizující mimo jiné označení ruské agrese za válku. Šmarov pochází z Nizozemska, v Rusku ale žil s rodinou od roku 1989.
„Když jsme odjeli, doufali jsme, že za půl roku se vrátíme do Ruska, říkali jsme si, že na Vánoce budeme doma,“ říká Andrej.
Eurokomisařka Věra Jourová chce podpořit nezávislé novináře, kteří uprchli z Ruska. Natáčela zpravodajka Zdeňka Trachtová
V Amsterdamu teď v Moscow Times pracuje desítka lidí. Redakci sdílí společně se dvěma ruskými televizemi: TV Rain a TV Meduza. „Dali nám status zahraničního zpravodaje. Nemáme humanitární, uprchlický status. Jsme zde jako ruští profesionálové. Díky tomu jsme mohli začít okamžitě fungovat. Jsme ale ve finančně obtížné situaci. Protože žít a pracovat v Amsterdamu, a obecně v Evropě, je mnohem nákladnější než v Rusku,“ vysvětluje šéfredaktor listu Moscow Times.
Jednou z nejvýraznějších tváří TV Rain je komentátor a analytik Mikhail Fishman – i on ihned po přijetí cenzurního zákona s rodinou opustil Rusko, chvíli žili v Ázerbájdžánu, pak v Izraeli, až nakonec zakotvili v Amsterdamu, kde teď televizní stanice sídlí.
„V podstatě dělám to, co jsem dělal vždycky. Už mnoho let mám jednou týdně svůj pořad. Rozdíl je v tom, že teď je celý pořad jen o válce a o politických a ekonomických dopadech války. Profesní výzvou samozřejmě je dělat svoji práci zvenčí. Je obtížnější vědět, co se doma děje,“ popisuje svou práci Mikhail.
Šmarov i Fishman se shodují, že velký problém pro jejich média představuje financování provozu. Odchodem z Ruska média přišla téměř o veškeré dosavadní příjmy. Kvůli sankcím navíc nemohou čerpat ani finance z reklamy.
Ruský novinář: Písmeno Z má lidem nahradit zdůvodnění války, stojí za ním ideologické prázdno
Číst článek
„Google neumožňuje reklamy v ruském jazyce. Totéž platí o YouTube. Sankce naprosto podporuji, ale je důležité si uvědomit, že pro nás jako nezávislá média je to velký problém. Jsme teď závislí na financích od různých institucí a jednotlivců,“ vysvětluje Šmarov.
Podpora od Jourové
Podpořit ruské nezávislé novináře se rozhodla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Já hledám způsob, jak je podpořit z hlediska přidělování oficiálního statusu, což znamená víza nebo povolení k pobytu, což řeší jednotlivé státy jednotlivě, takže myslím, že by bylo dobré, kdyby těch několik států na to měly společný postup,“ říká.
Ruská nezávislá média by mohla z evropských peněz taky získat finanční injekci na provoz a techniku, uvedla Jourová.
„Já bych tam chtěla poslat nějakou injekci, my máme v rozpočtu tři miliony eur. Ale jsou to peníze, které by měly být v menšině. Dělám všechno pro to, abychom to rozjeli na jaře, takže je to rychlý projekt,“ popisuje.
Projekt na podporu ruských nezávislých novinářů chce Jourová nazvat Rádio svobodné Rusko – byť vznik žádného nového rádia v plánu není. Podobné zázemí pro ruské novináře jako v Amsterdamu by mělo vzniknout také v Praze.
