Rybami se při svátcích jara otráví desítky Egypťanů. Zvyk je ale silnější

Egypťané dnes slaví příchod jara. Šamm in-Nesím znamená arabsky "vůně jarního vánku". Svátek má původ už ve starověkém Egyptě. Prastarý původ má také pojídání ryb naložených v soli, které svátek jara doprovází. Před konzumací rybí pochoutky ale varuje egyptské ministerstvo zdravotnictví. Jed ze špatně naložených ryb otráví každoročně desítky lidí. Několik jich na otravu umírá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Káhirský fasachání je před svátkem Šamm in-nesím v neustálém obležení | Foto: Štěpán Macháček

„Já chodím vždycky nakupovat sem. Nikdy bych nekoupila rybu, která divně zapáchá nebo špatně vypadá. Tady ale ryby připravují profesionálové a jsou kvalitní," důvěřuje paní v dlouhé frontě na ulici svému osvědčenému fasachánímu.

Fasachání je ten, kdo připravuje a prodává fasích, tedy v soli konzervované ryby.

„Fasích, to je původem faraonské jídlo. Na celém světě je například známá konzervace masa solí. Maso se naloží na několik dnů do soli a pak vydrží týdny, měsíce. A tak to Egypťané dělali i s rybami," vysvětluje fasachání Muhammad Mašhúr.

Přehrát

00:00 / 00:00

Svátek jara doprovází v Egyptě pojídání ryb naložených v soli. O tomto zvyku i riziku s ním spojeným natáčel zpravodaj Štěpán Macháček

Výrobců nakládaných ryb není zas tak moc, a lidé je proto dobře znají.

„Fasachání, to je dědičné povolání, to nemůže dělat jen tak někdo. Můj otec byl fasachání, dědeček byl také fasachání," ukazuje Muhammad podobiznu otce, která visí nad pultem na stěně.

Fasích, to je především v Rudém moři hojná parmice šedá naložená v soli | Foto: Štěpán Macháček

Čtyři pomocníci přinášejí ze zadní místnosti stále nové zboží. Přípravna je plná barelů a ty jsou plné prosolených ryb, většinou parmic šedých. V pro mě nesnesitelném těžkém zápachu této pochoutky si Egypťané libují asi tak jako Češi v odéru olomouckých tvarůžků.

Venkovské ženy prodávají na chodníku před fasacháním zelenou jarní cibulku, citróny, chleba a zelenou cizrnu | Foto: Štěpán Macháček

„V koránu se píše, každý byl stvořen pro určité povolání. Někdo je doktorem, jiný inženýrem, někdo zas popelářem. Musíme se vzájemně doplňovat," odpovídá Muhammad na dotaz, jak ten neustálý zápach kolem sebe může vydržet. Možnost otravy z fasíchu, který sám připravuje, kategoricky odmítá.

Otráví se prý jen ti, co nakládají ryby doma

„Otravy se týkají lidí, kteří nemají peníze a nakládají si ryby doma. Třeba nějaký rybář, rybu si naloží a nechá ji v soli jen krátce. Maso je pak ještě syrové, a to je nebezpečné. Aby se dala ryba jíst, musí ležet v soli aspoň deset dní. Sůl vytáhne z ryby vodu, takže ztratí třetinu své hmotnosti. Vznikne tak solný nálev, ve kterém ryba vydrží třeba celá léta," říká fasachání Muhammad se zjevným zalíbením ve své práci.

Před svátky svítí obchůdky s fasíchem až do rána | Foto: Štěpán Macháček

Na ulici přímo před obchůdkem sedí s obrovskými ošatkami tři statné venkovské ženy. Halekají svou nabídku: jarní zelenou cibulku, citrony a placky čerstvého chleba. Obchod jim tu kvete, protože tohle všechno na sváteční stůl vedle fasíchu patří.

Dvě hodiny po půlnoci už Káhira spí. Před svátkem Šamm in-Nesím září do tmy nočního velkoměsta jen obchůdky s fasíchem. Fronty před nimi stojí až do časného rána. Egypťané se ministerským varováním odradit nenechají a jaro oslaví rybou tak jako každý rok. Tak jako už asi sedm tisíc let.

Ve tři hodiny ráno nápor zákazníku polevil, ještě se ale nezavírá | Foto: Štěpán Macháček

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme