S finskou koordinátorkou předsednictví v EU Anjou Vilo o postřezích a zkušenostech
Vláda dnes jedná o přípravách na předsednictví Evropské unie. Českou republiku sice čeká až v roce 2009, ale zkušenosti ostatních zemí ukazují, že pokud nemá přinést komplikované problémy, je nutné zahájit přípravy se značným předstihem. Potvrzuje to i finská koordinátorka předsednictví v Evropské unii Anja Vilo, která má na starosti organizační stránku současného finského předsednictví. V Hlesinkách si s ní o jejích zkušenostech povídal zpravodaj Českého rozhlasu při Evropské unii Vít Pohanka.
"Jmenovaná jsem byla v březnu 2005 - tedy asi před rokem a půl, což není moc dlouhá doba. Přípravy ale samozřejmě začaly mnohem dřív. Už v roce 2003 byly hotové první plány pro naše předsednictví. Organizační i jiné. Ale praktická práce a praktické přípravy začaly až na jaře 2005," říká Anja Vilo.
Kolik lidí v organizačním štábu vlastně pracuje?
Zde v mém týmu organizuje praktické přípravy asi 40 lidí na plný pracovní úvazek. Ale pak je samozřejmě velký počet lidí, kteří pracují na přípravě obsahu jednotlivých jednání, na jejich agendě. Ti jsou na jednotlivých ministerstvech a v Koordinačním sekretariátu pro Evropské záležitosti. Celkový počet lidí, kteří se o předsednictví ve finské administrativě starají na plný úvazek, se pohybuje mezi stopadesáti až dvěma sty.
Jak to tedy probíhá v praxi - kdo třeba rozhodl, že summit a následné setkání s ruským prezidentem Putinem bude v Lahti, nejenom mimo Brusel, kde se od rozšíření v roce 2004 pravidelné schůzky na nejvyšší úrovni konají, ale také asi sto kilometrů severně od finského hlavního města Helsinky?
V průběhu šesti měsíců finského předsednictví organizujeme sto různých schůzek a jednání. V případě velkých summitů musí nejprve padnout rozhodnutí o tom, kde se bude jednání konat. Je to regionální ale také politická otázka a my musíme připravit podklady a s konečnou platností rozhoduje kabinetní výbor, který má předsednictví na starosti. Součástí povinností mne samotné a mého štábu je připravit podklady pro takové rozhodování.
Jak je to s bezpečností? Předpokládám, že zejména v případě velkých schůzek, na které se sjíždějí politici, je bezpečnost něčím, co ovlivňuje organizaci zásadním způsobem?
Pokud srovnám to, jak se zajišťovala bezpečnost v době našeho posledního předsednictví v roce 1999 a teď, tak letos na ni potřebujeme desetkrát víc prostředků, než před sedmi lety. Všechno, celá struktura bezpečnostních opatření je jiná. Potřebujeme víc policistů, aby zabezpečili místo jednání. Více schůzek spojených s předsednictvím nyní klasifikujeme v nejvyšší rizikové kategorii, což v praxi znamená opět rozsáhlejší bezpečnostní opatření a aparát.
Když se vrátíme k samotnému týmu organizační koordinátorky Vilo - kdo jej tvoří? Mohla jste si své podřízené vybrat sama, nebo jste je dostala přidělené třeba z ministerstev? A jsou to lidé spíš mladší nebo zkušenější?
Sama jsem si je vybrala. Přišli z ministerstev i ze soukromého sektoru. Jsou to většinou mladí lidé, ale mají už obvykle velké zkušenosti. Někteří z nich pracovali pro naše předsednictví v roce 1999, jiní mají praxi ve zcela jiných profesích. A to nás také odlišuje od běžných institucí veřejné správy. Velmi vytížená je třeba koordinátorka pro ubytování a ta přišla z hotelového odvětví. Takové lidi obvykle na ministerstvech nenajdete.
Pokud bych se ucházel o práci v organizačním štábu Evropské unie, jaká kritéria bych měl splňovat především?
Nejdůležitější je, abyste znal tohle prostředí, abyste znal Evropskou unii, měl zkušenosti z mezinárodních vztahů a uměl v takovém prostředí pracovat. Je jedno, jestli pro veřejnou správu nebo soukromou společnost. Předsednictví je také velmi hektický projekt. Proto musíte mít velmi dobré organizační schopnosti, musíte být pružný. A nakonec velmi pomáhá, když máte potřebnou motivaci. Myslím, že najít motivaci je velmi důležité," dodává Anja Vilo.
