S Ludmilou Aleksejevou o stavu demokracie v Rusku
Rusko se zejména díky vysokým cenám za ropu a plyn opět stává velmocí, kterou si všechny ekonomiky světa předcházejí. Proto se málokterý stát pouští do kritiky stavu demokracie v Rusku, úrovně korupce a nebo politiky Kremlu vůči opozici. Nezávislé organizace ale politiku pragmatičnosti vztahů s Ruskem dodržovat nemusejí. Mezinárodní helsinská federace zveřejnila tento týden každoroční zprávu o stavu lidských práv ve světě. Rusko kritizuje zejména za tlak proti médiím a za situaci v Čečensku. Moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška se proto sešel s Ludmilou Aleksejevou, která je ředitelkou helsinské skupiny v Moskvě.
Ve zprávě Mezinárodní Helsinské federace se píše: Rusko v minulém roce zesílilo státní kontrolu nad médii. Kritičtí novináři byli zastrašováni, zatýkáni a trestně stíháni. Nezávislá média pak čelila problémům s publikováním svých materiálů.
"Neustále se zmenšuje počet deníků, které by nebyly nějakým způsobem závislé na státní moci. Jedním z posledních příkladů je deník Izvěstija, který v loňském roce koupila společnost Gazprom-media. Izvěstija byly donedávna respektovaným a objektivním zdrojem informací," říká Ludmila Aleksejeva a smutně dodává: "Okamžitě po výměně vlastníka ale deník změnil svou redakční politiku, komentáře, tón zpravodajství, dnes už se číst nedá," říká v Rusku i na Západě respektovaná bojovnice za lidská práva, která své předplatné Izvěstijí zrušila.
Podobný osud podle ní čeká také další vlivný deník Komersant, který koupil před pár týdny podnikatel Ališer Usmanov. Pětadvacátý nejbohatší Rus napojený na Kreml a energetický gigant Gazprom. Někteří komentátoři tvrdí, že si tak stát připravuje mediální podporu pro parlamentní volby v příštím roce a prezidentské v roce 2008.
"Zřejmě myslí i na volby, ale podle mého se začalo s likvidací kritických médií už dřív, poté, co se vystřídali lidé v Kremlu. Svobodná média jsou jim krajně nepříjemná, a to nemluvím o občanské společnosti. Soudím, že jeden či dva víceméně nezávislé deníky nechají na pokoji. Ví, že stejně mají malý počet čtenářů," připouští osmdesátiletá Ludmila Aleksejeva. Myslí si, že v dnešním Rusku se společnost zajímá o kritické analýzy a nezávislou žurnalistiku zhruba ve stejné míře, jako v dobách Sovětského svazu o materiály samizdatu.
Kreml by ale s paní Aleksejevou zásadně nesouhlasil. Tento týden například Vladislav Surkov, náměstek šéfa Putinovy administrativy a hlavní ideolog Kremlu, prohlásil, že v Rusku žádná cenzura neexistuje a že státní moc nijak média nekontroluje. Ludmila Aleksejeva k tomu říká: "Lže a moc dobře ví, že lže. V Rusku totiž existuje ještě jedna tradice. Státní moc se nestydí lhát dokonce ani veřejně," říká odvážně historička a dodává: "Lžou i v případech, kdy je občanům jasné, že jim lžou. Na Západě by byl politik okamžitě za takové chování zbaven funkce, v Rusku ale nikomu takový trest nehrozí," stěžuje si paní Aleksejeva.
Její byt byl v době Sovětského svazu centrem disentu, tiskla se u ní samizdatová literatura, proto musela v roce 1977 emigrovat do Spojených států. Po rozpadu sovětského impéria se ale do Ruska vrátila. Kritizuje zejména stav občanských svobod v zemi. Podílela se také na aktuální zprávě Mezinárodní helsinské federace. V té se mimo jiné píše, že místní i federální orgány v Čečensku se dopouštějí závažných porušení lidských práv.
"Situace je tam velmi složitá, zejména kvůli pokračujícím únosům civilistů. Na svědomí je mají jak místní, tak i federální bezpečnostní síly. Lidé mizí kvůli výkupnému, a nebo proto, že jsou politickými oponenty současné vlády premiéra Kadyrova," soudí Ludmila Aleksejeva. Podle ní je složité přesně spočítat počet únosů. Lidé se totiž čím dál víc bojí takové případy hlásit, mají strach z pomsty policejních orgánů a zejména pak osob z okolí mladého premiéra Ramzana Kadyrova. Ten se totiž obklopil bývalými bandity a bojovníky, kteří tak získali beztrestnost.
Podle mnohých svědectví obyvatel Čečenska právě takzvaní Kadyrovci stojí nejčastěji za únosy lidí. Jedno řešení jak svízelnou situaci v Čečensku vyřešit by tady bylo: "Odstranit Kadyrova společně s jeho bandity a odebrat jim imunitu nedotknutelnosti," říká rozhořčeně Ludmila Aleksejeva. Kadyrov se ale těší velké podpoře Kremlu. Navíc mu bude v říjnu třicet a může pak usilovat o prezidentský post. Změna jednoho člověka ve vedení severokavkazské republiky by ale i tak zásadně nic nezměnila. Po deseti letech válek je v Čečensku nejdůležitější snížit až osmdesátiprocentní nezaměstnanost a odstranit ze společnosti strach.
