S následky sucha se bude Somálsko zřejmě vyrovnávat řadu let
Země na severovýchodě Afriky potřebují v přepočtu téměř 2 miliardy korun k tomu, aby zvládly hladomor. Nejhorší sucho za posledních 60 let v Africkém rohu ohrožuje 12 milionů lidí. Asi nejhorší je situace v Somálsku, kde se s následky sucha budou vyrovnávat ještě několik let.
„Sucho a následky sucha potrvají nejméně do začátku prosince, kdy s říjnovými a listopadovými dešti a s tím, že vzejde tráva, by se mohl akutní potravinový nedostatek trochu vyrovnat,“ řekl Marek Štys z organizace Člověk v tísni, který nyní působí přímo v Somali regionu v Etiopii.
Redaktor Ondřej Bouda a Marek Štys z organizace Člověk v tísni ve Světě o desáté.
Naprostá většina lidí postižených suchem přišla o ekonomiku svých domácností. „Nejvíc jsou postiženi pastevci, kteří přišli o 100 nebo 80 až 90 procent svých stád. Z této situace se budou dostávat ještě následujících několik let,“ upozornil Štys.
Z celého Afrického rohu je právě v Somálsku, i kvůli občanské válce, situace nejhorší. Somálce přesto nejvíc ze všeho trápí samotný hlad. Hlavní město Mogadišu není bezpečné už řadu let, neustále o něj bojují islamistické milice s vládními jednotkami. To, že navzdory bojům do města uteklo 100 tisíc lidí z venkova, jen dokazuje, jak vážné sucho a hlad jsou.
Některé z uprchlických táborů jsou velmi blízko bojové linie a dopadají na ně střely při přestřelkách. I tak jim lidé dávají přednost před takřka jistou smrtí hlady. Nedostatek jídla přitom samozřejmě dopadá i na bojovníky obou stran. Nejhorší je situace na územích, které kontrolují islámské milice.
Hladoví i vojáci
Islámské milice proto o víkendu oznámily, že se stáhnou z Mogadišu. Z jejich strany jde ale spíše o taktický ústup než o ochotu k příměří. Jen si teď nemohou dovolit vojenskou kampaň ve městě. Navíc navzdory oznámenému stažení jsou v ulicích nadále vidět jejich bojovníci a dost možná se pokusí o partizánskou válku ve městě.
Ale ani vládní jednotky na tom nejsou moc dobře. Spolu s mírovými sbory Africké unie nemají dost sil, aby převzaly kontrolu nad těmi částmi města, ze kterých se islamisté stáhli. I je navíc trápí hlad. Minulý týden provládní milicionáři vtrhli do jednoho z uprchlických táborů a odnesli si všechno jídlo. Lidé, kteří v něm žili, se tam teď bojí vrátit.
Situace je z celého Afrického rohu nejhorší v Somálsku právě proto, že jako země existuje de facto jen na papíře. V okolních zemích alespoň částečně funguje státní aparát, který se o lidi byť jen minimálně stará. Navíc mezinárodní humanitární organizace v nich mají větší klid na svou práci. To v Somálsku chybí.
Obnovit chod státu
Somálci jsou navíc vyčerpáni vleklou občanskou válkou, a tak nemají ani žádné zásoby, ze kterých by krizi mohli překonat. Kromě tolik potřebné humanitární pomoci je z dlouhodobého hlediska potřeba obnovit bezpečnost a chod státu. To si uvědomují nejen evropské země, které v Adenském zálivu bojují proti somálským pirátům, ale také země Africké unie.
Uganda, sama postižená nedostatkem potravin, proto chce posílit svůj kontingent v mírových sborech v Somálsku o dva tisíce mužů. I tak ale v mezinárodním kontingentu bude chybět několik tisíc vojáků. V současnosti v Somálsku operuje 9 tisíc jednotek z Ugandy a Burundi.
Plán Africké unie ale předpokládá dvacetitisícový kontingent. OSN proto apeluje i na další země, které přislíbily účast, aby splnily své závazky. Ty se ale bojí vleklého konfliktu, a tak s vysláním vojáků váhají. Zda se nakonec podaří nastolit jakýkoliv pořádek, je ve hvězdách. Občanská válka v Somálsku trvá už pětadvacet let.