S občany EU se bude po brexitu zacházet jako s Brity, plánuje Mayová
Britská premiérka Theresa Mayová chce, aby s občany Evropské unie žijícími v zemi legálně bylo i po odchodu země z evropského bloku zacházeno jako s Brity. Dodala, že s Bruselem by ráda uzavřela reciproční dohodu. Mayová v pondělí v britském parlamentu představila konkrétní podobu toho, jak hodlá po brexitu zajistit práva občanů zemí EU ve Spojeném království.
„Chci zcela ujistit lidi, že podle vládního návrhu nebude žádný občan EU, který nyní legálně žije ve Spojeném království, muset Británii (po brexitu) opustit. Chceme, abyste zůstali," prohlásila premiérka před britskými poslanci.
S občany EU se bude po brexitu zacházet jako s Brity, plánuje Mayová. Podrobnosti doplnil londýnský zpravodaj Jiří Hošek
Dodala také, že nedopustí dělení rodin. Příbuzní občanů EU, kteří do země přijedou ještě před brexitem, by podle Mayové měli mít možnost po pěti letech požádat o právo se v zemi usadit.
Po odchodu země z unie budou podle ní pro příchod zahraničních členů rodiny platit podobná omezení jako pro Brity, pokud se Londýn s Bruselem nedohodnou jinak.
Britská vláda nabízí po brexitu unijním občanům poměrně velkorysé zacházení, vyplývá to z pracovního návrhu, který se Radiožurnálu podařilo získat.
Klíčové bude žít v Británii pět let
Nejsnazší to budou mít nejen Češi, kteří budou mít za sebou pět let nepřetržitého života v Británii v době, kdy Spojené království definitivně opustí Evropskou unii, což bude zhruba v polovině roku 2019. Tento člověk nemusí administrativně řešit vůbec nic. Jakmile bude mít možnost, zažádá si o takzvaný settled status, tedy o trvalé chráněné postavení.
Pokud Češi přijeli do Británie před aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy, ale nebudou mít do brexitu na kontě pět let nepřetržitého života v zemi, také nemusejí nic řešit. Britové je nechají, aby jim pětiletá lhůta doběhla, a pak si mohou zažádat o settled status.
Všichni ostatní musejí požádat britské ministerstvo vnitra o povolení k přechodnému pobytu. Pokud ho získají, posunou se do druhé kategorie zmíněné výše.
Britská vláda se také podle pracovního návrhu zavázala, aby pro první dvě kategorie byla spojena co možná nejmenší byrokracie. Postačilo by tak například potvrzení o zaplacených daních, respektive doklady o příjmu.
Chráněné trvalé postavení posune unijní občany na úroveň Britů, a to ohledně přístupu na pracovní trh, ke zdravotní péči nebo penzijnímu připojištění a sociálním dávkám. Stále ale zůstávají nejasnosti, jako například datum, od kterého se už na příjezd unijních imigrantů budou vztahovat nová, přísnější pravidla.
Nespokojenost na straně labouristů i EU
Britská vláda pak očekává podobně velkorysé zacházení s britskými občany, kteří žijí na území sedmadvacítky, například s britskými seniory ve Španělsku nebo Řecku.
Předseda labouristů Jeremy Corbyn a další opoziční politici návrh vlády kritizovali s tím, že je málo velkorysý a hlavně přichází příliš pozdě. Unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier pak britský návrh označil za málo ambiciózní, nejasný a s nedostatečnými zárukami.
Hlavní koordinátor brexitu v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt přivítal závazek Britů zjednodušit některé administrativní postupy. V návrhu přesto podle něj zůstává množství omezení, která jsou pro unii znepokojující.
Už minulý týden na summitu v Bruselu označil jeho předseda Donald Tusk britskou nabídku za nedostačující. Nelíbí se mu zejména, že by práva unijních občanů měla spadat pod britské soudy, a nikoli pod evropský soudní dvůr v Lucemburku. Německá kancléřka Angela Merkelová ji při stejné příležitosti ohodnotila jako dobrý začátek, ale žádný průlom.
