S pašeráky nespolupracujeme, cpou migranty do člunů násilím, tvrdí Pavel Gruber z Lékařů bez hranic

Počet migrantů, kteří se ze severní Afriky dostali přes Středozemní moře letos do Itálie, se podle odhadů blíží hranici sta tisíc. Vláda v Římě, stejně jako regionální správy v jižních částech Itálie, se snaží přicházet s novými nápady, jak tento proud omezit.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Itálie chce kvůli pokračujícímu přílivu migrantů vyslat vojenské lodě k libyjským břehům. | Foto: Stefano Rellandini | Zdroj: Reuters

Italský ministr vnitra Marco Minniti vyzval nevládní organizace, aby podepsaly kodex, který má ztížit práci pašerákům, kteří migranty na moře vysílají. Jednou z organizací, které toto odmítly učinit, jsou i Lékaři bez hranic.

„Valnou většinu ustanovení kodexu dávno plníme, ať už jde o vybavení lodí, nebo finanční transparentnost. Neskrýváme polohu našich lodí ani neplujeme v libyjských vodách,“ zdůrazňuje ředitel české pobočky organizace Pavel Gruber.

Lékařům bez hranic vadila povinnost přijmout na palubu lodí policisty, kteří vyšetřují převaděčství. „Ve všech našich projektech platí striktní zákaz vstupu ozbrojených lidí do našich nemocnic a areálů. Tato výjimka by nás mohla ohrozit v jiných částech světa,“ zdůvodňuje Gruber.

Druhým sporným bodem byl zákaz překládání zachráněných z jedné lodi na druhou, což je ale podle Grubera při podobných operacích naprosto standardní postup. Zákaz by snížil kapacitu a nepřímo by vedl k nárůstu mrtvých.

S pašeráky nespolupracujeme

Obvinění, že humanitární organizace spolupracují s pašeráky, Gruber považuje za odvádění pozornosti. Záchrana lidí na moři je totiž zodpovědností států. Itálie dříve vedla operaci Mare Nostrum, kterou ale ukončila a počet mrtvých začal narůstat. Právě to Lékaře bez hranic vedlo ke spuštění vlastní operace.

Itálie odmítla pustit loď s migranty ke svým břehům. Jejich zachránci nepřistoupili na vládní kodex

Číst článek

„Nejsme mimo realitu, vnímáme, že pašeráci o záchranářských lodích vědí. Vždy ale zatím převážilo humanitární hledisko, tedy co by se stalo, pokud bychom operaci ukončili. Určitě by se nesnížil počet migrantů, pouze by přibylo mrtvých u břehů civilizované Evropy. Středozemní moře je už nyní masový hrob,“ vysvětluje.

Do člunu před hlavní zbraně

Většina lidí se podle Grubera na cestu do Evropy vydává dobrovolně, v Libyi ale skončí v rukou pašeráků, kteří je donutí nastoupit na lodě i pod hrozbou zbraně. „Zachránění Libyi označují jako peklo na zemi. Většina žen zažívá sexuální násilí, muži mučení a nucené práce,“ popisuje.

Chtějí exportovat migrační krizi do Libye, tvrdí generál. Italské lodě bude zahánět zpátky

Číst článek

Vracet lidi zpět na libyjské území je i z tohoto důvodu protiprávní. Pokud je totiž někdo zachráněn na moři, musí být vyložen v bezpečném přístavu, kde jsou zaručena základní lidská práva a musí v něm být možné požádat o azyl. „To je mimochodem i případ Tuniska, které nemá funkční azylový systém. Z právních důvodů tam nemůžeme zachráněné vozit,“ říká Gruber.

Řešením je legální migrace 

Existuje podle Grubera nějaký způsob, jak nebezpečnou migrační trasu přes Středozemní moře uzavřít nebo omezit?  

„Jedině umožnit lidem legálně hledat ochranu v Evropě. Může to být formou humanitárních víz, sjednocování rodin nebo centra, ve kterých by lidé zjistili, zda mají nárok na azyl. Tento institut nesmíme zrušit. Naopak je třeba ukončit pašerácký byznys s lidským neštěstím. Postarat se o dvě stě tisíc lidí ročně by pro pětisetmilionový kontinent neměl být problém,“ uzavírá.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme