S Ruskem přišly na Krym ruské pořádky. Odpůrci si musí zvykat na represe

Na Krymu dnes bouřlivě slaví rok od vstupu do Ruské federace. S Ruskem na poloostrov přišly také ruské zákony a pořádky. Občanští aktivisté si musí zvykat na to, že proti nim úřady postupují a budou postupovat po rusku tvrdě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruské vlajky zavlály v Sevastopolu v den prvního výročí připojení Krymu k Ruské federaci | Zdroj: Reuters

Jedinou nezávislou organizací, která na Krymu systematicky monitoruje situaci, je Krymská polní mise pro lidská práva.

Její šéf Andrej Krisko shromažďuje fakta, která slouží jako podklady pro mezinárodní organizace.

„Situace je těžká. Zaznamenali jsme případy politického pronásledování, omezování svobody slova i nátlaku na novináře a nezávislá média. Objevují se potíže s pořádáním veřejných shromáždění a také s volností pohybu, která je momentálně podstatně omezená,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rusko na Krymu porušuje lidská práva. O jednom konkrétním případu natáčel zpravodaj Martin Dorazín

Krymské úřady zatím mítinky většinou nezakazují, dělají ale vše pro to, aby jejich organizátorům maximálně zkomplikovaly život.

„Místní úřady nepovolují shromáždění na frekventovaných místech a doporučují pořádat je tam, kde není ani noha. Je tu také riziko postihu za nedodržení podmínek akce, což se stalo před týdnem. Člověk, který organizoval mítink k výročí narození literáta Tarase Ševčenka, byl potrestán za to, že lidé na mítinku vytáhli ukrajinské vlajky, což neuvedl v žádosti o povolení akce,“ zmiňuje jeden z případů Andrej Krisko.

Podle zprávy české diplomacie Rusko na Krymu porušuje lidská práva

Číst článek

Zmíněným člověk je učitel Leonid Kuzmin.

„Dvanáctého března soud v tomto ševčenkovském případu, jak se tomu začalo říkat, uložil každému z organizátorů 40 hodin veřejně prospěšných prací. Soud označil použití ukrajinských symbolů za narušení veřejného pořádku a odvolal se přitom na zákon zakazující extremistické symboly na masových akcích,“ popisuje svou zkušenost.

Ukrajinskou vlajku ale zatím ani v Moskvě neoznačili za extremistickou.

„Za jiných podmínek bychom se proti tomu mohli snadno odvolat, ale my jsme na Krymu a situace je teď taková, že bychom to se vší pravděpodobností asi nevyhráli,“ poznamenává Leonid Kuzmin.

Zametá ulice, učit mu zakázali. Přesto Krym neopustí

Z médií i od svých příbuzných ví, jaké poměry v tomto ohledu v Rusku panují, nečekal ale, že si tyto metody tak rychle osvojí i krymské soudnictví a policie. Trestem v podobě zametání ulic jeho případ nekončí.

„Desátého března jsem přišel do práce do školy a hned si mě zavolali do ředitelny. Tam mi sdělili, že je nepřípustné, aby se učitel zabýval činností spojenou s politikou. Učitel navíc nesmí vystupovat na akcích pod vlajkou cizího státu.“

„Řekli mi: Ty máš děti vychovávat k vlastenectví a místo toho je učíš bůhvíčemu. Víme, že si tě zaplatili, jsi agentem amerického ministerstva zahraničí. No a okamžitě mě propustili na s odvoláním na směrnici o neslučitelnosti mých aktivit s povoláním učitele,“ líčí Leonid Kuzmin.

Proti této výpovědi se chce odvolat u soudu. Ani v tomto případě nevěří, že se do školy vrátí nebo že najde slušnou práci. Emigrovat se ale zatím nechystá. Na Krymu se narodil, má tady rodiče i přátele. Krym je pro něj jediným domovem, ať už je ruský, nebo ukrajinský.

Krym | Foto: ČTK

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme