Šachový velmistr Kasparov už pět let patří k významným představitelům ruské opozice
Přesně před pěti lety ukončil profesionální kariéru jeden z nejlepších šachistů v historii Garri Kasparov. A pustil se do politiky. Nyní patří mezi významné představitelé opozičního hnutí, které požaduje odchod exprezidenta a současného premiéra Vladimira Putina.
Garri Kasparov, vlastním jménem Harry Weinstein, se narodil v roce 1963 v Baku. Jeho otec byl německý Žid a matka Arménka. Šachy hrál od pěti let a ve dvanácti se stal juniorským mistrem tehdejšího Sovětského svazu.
Kariéru šachisty a politika Garri Kasparova přiblížili na Rádiu Česko redaktorka Helena Berková a vedoucí ruské redakce ČRo 7 Libor Kukal.
V listopadu 1985 porazil Anatolije Karpova a stal se mistrem světa, ve dvaadvaceti letech nejmladším v historii. V únoru 1996 ve Philadelphii porazil šachový superpočítač Deep Blue, v květnu 1997 ale v New Yorku podlehl jeho vylepšené verzi. V listopadu 2000 v Londýně prohrál souboj o mistra světa s Vladimirem Kramnikem.
Kasparov - politik
Dnes patří Garri Kasparov k významným představitelům ruské opozice. "Nedá se ale říct, že Kasparov je klíčovou postavou ruské opozice, že by na sebe strhl pozornost a přesvědčil někoho, že on je pravý představitel demokratické opozice v Rusku," uvedl na Rádiu Česko vedoucí ruské redakce ČRo 7 Radia Praha Libor Kukal.
Kasparov má podle něj výhodu v tom, že není bývalý politik. "Proto se na něj lidé nedívají jako na člověka, který se tolik 'ušpinil' politikou a trochu víc věří, že mu o něco skutečně jde. Protože cynizmus až nezájem je v ruské společnosti velmi rozšířený," uvedl.
Naopak určitá nevýhoda pro Kasparova podle Kukala je to, že patří k určité elitě: "Lidé se na tyto lidi dívají jako na představitele bohaté části společnosti a nechtějí, aby reprezentoval všechny."
"Cesta k tomu, aby se lidé jako Kasparov dostali více do centra pozornosti obyčejných lidí nebo voličů je to, aby se začali více zabývat sociálními problémy a jinými tématy tohoto typu. Když totiž Kasparov mluví o porušování svobody slova nebo tisku, většinu lidí to až tak nezajímá," uvedl Kukal na Rádiu Česko.
