Saddám Husajn byl odsouzen k trestu smrti
Zvláštní irácký soud vynesl dlouho očekávaný verdikt nad Saddámem Husajnem. Bývalý prezident země byl shledán vinným ze zločinů proti lidskosti a odsouzen k trestu smrti oběšením. V tomto procesu se Husajn spolu s dalšími obžalovanými zodpovídal z podílu na masakru šíitů v městečku Dudžail před 24 lety. Dnes začne odvolací proces, který se v Iráku spouští automaticky pro odsouzené k smrti a doživotí.
V Dudžailu bylo v roce 1982 po neúspěšném atentátu na tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna popraveno 148 lidí.
Stejný verdikt jako Husajn - tedy trest smrti - si v neděli vyslechl i tehdejší předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár, který se přiznal k vynesení rozsudků smrti nad souzenými obyvateli Dudžailu. Za podíl na tomto masakru soud poslal na popraviště také Husajnova nevlastního bratra a někdejšího šéfa tajných služeb Barzána Ibráhíma Tikrítího.
Doživotí pak za stejný čin dostal bývalý viceprezident Tahá Jasín Ramadán. Dalším třem členům Husajnovy strany Baas vyměřil soud za vraždy a mučení patnáctileté tresty vězení. Jeden z obviněných byl zproštěn viny kvůli nedostatku důkazů a okamžitě propuštěn.
Saddám Husajn už od začátku procesu protestuje proti jeho zákonnosti. Když předseda tribunálu Raoul Abdel - Rahman četl rozsudek, bývalý prezident odmítl povstat a na nohy mu museli pomoci soudní zřízenci. Viditelně otřesený Husajn po vynesení rozsudku vykřikl: "Alláhu Akbar!" (Bůh je veliký!) a "Dlouhý život národu a smrt jeho nepřátelům!".
Iráčtí představitelé i zahraniční pozorovatelé se obávají, že rozsudek může vyvolat hněv a novou vlnu krveprolití ze strany Saddámových stoupenců v řadách sunnitů. Před následky už předem varovali i Husajnovi obhájci. Jeden z nich, Zinad Annajdanin, to popsal v televizi CNN: "Jestliže tento proces skončí trestem smrti pro prezidenta a jeho spolupracovníky, věřte mi, otevřou se dveře pekla v Iráku a také v jeho sousedních arabských zemích."
Irácký prezident Džalál Talabání prohlásil, že proces byl spravedlivý, ale verdikt komentovat odmítl. Převážně šíitská irácká vláda rozsudek smrti nad Husajnem, jehož režim šíity utlačoval, uvítala. Sunnitští politici ale označili verdikt za politický.
Po vynesení rozsudku vypukly nepokoje v severním Bagdádu, kde žijí většinou sunnité. Ve městě přitom od nedělního rána platil zákaz vycházení, který úřady vyhlásily, aby očekávaným nepokojům zabránily. Šíité naopak slaví. V plné bojové pohotovosti je armáda i všechny složky irácké policie včetně zásahových jednotek.
Podle průzkumu televize Al-Džazíra byla většina Iráčanů, zejména Kurdů a šíitských muslimů, pro trest smrti pro svrženého prezidenta. V oblastech obývaných sunnity ale mnoho Iráčanů považuje proces za zinscenovaný a s trestem smrti nesouhlasí.
Dnes začne v případě Saddáma Husajna a jeho spolupracovníků odvolací proces. Ten se v Iráku spouští automaticky pro odsouzené k smrti a doživotí. Odvolací tribunál tvoří v Iráku devět soudců, kteří mají zjistit, jestli v procesu nebyly procedurální chyby a nebylo porušeno právo.
Doba trvání odvolacího procesu není ze zákona omezena. Pokud se zjistí nějaká nesrovnalost, musí se konat nový soudní proces. Uzná-li se platnost rozsudku, musí být vykonán do 30 dní.
Proti bývalému iráckému prezidentovi je veden ještě druhý proces. V něm jde o vyhlazení kurdských vesnic v roce 1988, při kterém podle některých zdrojů mělo přijít o život na 180 tisíc lidí.
